Vždycky jsem překvapený, když mě nějaká kniha s tématem druhé světové války ještě dokáže zaujmout. A tenhle poloreportážní román Curiza Malaparteho plný bizarností, hrůz i básnického jazyka byl skoro zjevením. Pro mě o dva levely výš než takzvané bestsellery typu Růže bílá černý les, kterou jsem měl bohužel tu čest nedávno taky číst. Nejvíc mi v hlavě utkvěla scéna se servírováním mořsk... číst celéé panny na jídelním stole.