Laurence Rees

1957

Britský spisovatel a dokumentarista Laurence Rees je významným autorem hned několika historických knih. Ty se dnes používají v rámci hodin historie a dějepisu na školách ve Velké Británii. Svou kariéru tento autor začínal u prestižní televizní stanice BBC pro kterou vyvíjel hned několik programů o historii. Tento autor je zaměřený zejména na období 2. světové války, které věnoval hned několik svých dokumentů i publikací. Jeho práce pro televizi mu vynesla cenu BAFTA. Ve svých knihách se Rees zaměřil na mnoho aspektů 2. světové války. Vydal například “Osvětim - Nacisté a “konečné řešení”, “Za zavřenými dveřmi, Stalin, nacisté” nebo “Nacisté. Dějiny varují”.

Zobrazit více

Recenze knih autora


Obrázek knihy
Kniha se řadí do kategorie literatury faktu. Spíše upřednostňuji zpracování knih s tímto žánrem v beletristické podobě, ale rozhodl jsem se, že se do knihy ponořím. Kniha je zpracována výborně. Autor osobně navštívil hodně lidí a dotazoval se jich na řadu otázek spojených s Osvětimí. Ptal se jak vězňů, kteří prožívali každodenní peklo, tak také členů SS. V knize nalezneme také výpovědi ... číst celépříslušníka SS Oskara Gröninga, který byl účetní v Osvětimi. Tento rok jsem četl knihu ÚČETNÍ Z OSVĚTIMI: VINA OSKARA GRÖNINGA, kterou napsal Reiner Engelmann. Rovněž nalezneme výpovědi Rudolfa Hössa, který se stal velitelem koncentračního tábora Osvětim. Doporučuji knihu SMRT JE MÝM ŘEMESLEM, kterou napsal Robert Merle. Kniha pojednává o životě Rudolfa Hösse.

Navštívil jsem osobně koncentrační tábor Osvětim 1 (Auschwitz 1) v roce 2018 a Osvětim 2 – Březinka (Auschwitz 2 – Birkenau) tento rok. Byl to zvláštní pocit procházet se na těchto místech, kde zemřelo tolik lidí, kolem 1,3 miliónů včetně 268 000 dětí!!! Zdá se mi neuvěřitelné, že takto lidé trpěli a posléze umírali jen proto, že jsou Židé. V táborech byli umístěni také političtí vězni, Romové, homosexuálové, Svědci Jehovovi a další nepohodlní lidé.

Autor píše nejenom o Osvětimi, ale také se stručně zmiňuje o dalších koncentračních táborech (Sobibór, Treblinka, Bergen-Belsen..). Smutné je, že někteří lidé nenáviděli Židy a propadli slovům propagandy, že Židé můžou za to, že Německo prohrálo 1. světovou válku, že židé okrádají Němce a podobně. Zajímavý je názor vězně Toiviho Blatta, že se lidé mohou měnit podle situace, v jaké se konkrétně nacházejí (citát uvádím níže). V této knize a v některých jiných knihách jsem se dočetl, že spojenci věděli o Osvětimi dlouhou dobu předem a nepodnikli žádné kroky, aby lidi z tohoto pekla osvobodili. Líbil se mi přístup Dánů, kteří měli pozitivní přístup k Židům a hodně jim pomohli narozdíl třeba od jiných států. Nejvíce zarážející pro mě bylo, když skončila 2. světová válka a stále v mnoha lidech přetrvala nevraživost vůči Židům!

Knihu určitě doporučuji pro čtenáře, kteří se zajímají o problematiku koncentračních táborů a chtějí se dozvědět informace s tím spojené. V knize se nachází hodně historických informací, nahlédneme také do myšlení Henricha Himmlera. Není to jen kniha plná holých faktů, ale v této knize se dočteme o různých skutečných příbězích lidí, kteří si prošli těmito hrůzami. Zajímavý byl také příběh nacisty, který se zamiloval do Židovky, anebo příběh vězňů, kteří se rozhodli uprchnout z Osvětimi..

V závěru knihy se nacházejí také POZNÁMKY.
22/05/2022