Knihu jsem si po zakoupení v jednom antikvariátu, kde mě hned v prvním okamžiku zaujala, skoro doslova a pod lavicí pak zhltal prvních pár kapitol a následně i celou knížku. Pro lidi, kteří berou Foglara jako ikonu dobrodružné literatury (samozřejmě bez zbraní, cizích zemí a domorodců jakéhokoli typu) je to faktografické čtení, které se samo o sobě stává povinnou literaturou, která ale ... číst celézároveň není tak nudná.