Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Proč si nerozumíme
Malcolm Gladwell Skladem334 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Proč si nerozumíme
Dokořán Dostupné249 Kč
Do košíku
-
Ako sa vyznať v cudzích ľuďoch (Malcolm Gladwell, 2020)
Malcolm Gladwell SklademSkvělá cena!139 Kč
Do košíku
-
Bombardovacia mafia
Malcolm Gladwell Dostupné151 Kč
Do košíku
-
Outliers
Malcolm Gladwell Dostupné399 Kč
Do košíku
-
Blink
Malcolm Gladwell Dostupné399 Kč
Do košíku
-
Talking to Strangers : What We Should Know about the People We Don´t Know
Malcolm Gladwell Dostupné337 Kč
Do košíku
-
Talking to Strangers
Malcolm Gladwell Dostupné631 Kč
Do košíku
-
The Bomber Mafia
Malcolm Gladwell Dostupné306 Kč
Do košíku
-
Mafia bombowa
Malcolm Gladwell Dostupné293 Kč
Do košíku
-
The Tipping Point
Malcolm Gladwell Skladem293 Kč
Do košíku
-
Outliers
Malcolm Gladwell Skladem393 Kč
Do košíku
-
Blink
Malcolm Gladwell Skladem174 Kč
Do košíku
-
What the Dog Saw And Other Adventures
Malcolm Gladwell SklademSkvělá cena!115 Kč
Do košíku
-
Revenge of the Tipping Point: Overstories, Superspreaders and the Rise of Social Engineering
Malcolm Gladwell Dostupné360 Kč
Do košíku
-
Outliers. Überflieger, englische Ausgabe
Malcolm Gladwell Dostupné215 Kč
Do košíku
-
Blink, International Edition
Malcolm Gladwell Dostupné246 Kč
Do košíku
-
David und Goliath, englische Ausgabe
Malcolm Gladwell Dostupné248 Kč
Do košíku
-
Tipping Point
Malcolm Gladwell Dostupné451 Kč
Do košíku
-
David und Goliath
Malcolm Gladwell Dostupné253 Kč
Do košíku
-
Revenge of the Tipping Point
Malcolm Gladwell DostupnéNovinka309 Kč
Do košíku
-
Tipping Point 2
Malcolm Gladwell DostupnéNovinka451 Kč
Do košíku
-
Outliers
Malcolm Gladwell Dostupné304 Kč
Do košíku
-
David and Goliath
Malcolm Gladwell Dostupné306 Kč
Do košíku
-
What the Dog Saw
Malcolm Gladwell Dostupné307 Kč
Do košíku
-
Blink
Malcolm Gladwell Dostupné320 Kč
Do košíku
-
Outliers
Malcolm Gladwell Dostupné321 Kč
Do košíku
-
The Tipping Point
Malcolm Gladwell DostupnéMega nabídka847 Kč
Do košíku
-
Blink
Malcolm Gladwell DostupnéMega nabídka898 Kč
Do košíku
-
What the Dog Saw
Malcolm Gladwell Dostupné306 Kč
Do košíku
-
Mimo řadu. Anatomie úspěchu
Malcolm Gladwell Není skladem310 Kč
Do košíku
-
Bod zlomu
Malcolm Gladwell Není skladem310 Kč
Do košíku
-
Mžik
Malcolm Gladwell Není skladem310 Kč
Do košíku
-
Outliers: The Story of Success
Malcolm Gladwell Není sklademMega nabídka1 290 Kč
Do košíku
-
Něco krásného pro boha
Malcolm Gladwell Není skladem161 Kč
Do košíku
-
Talking to Strangers
Malcolm Gladwell Není sklademMega nabídka1 506 Kč
Do košíku
-
David a Goliáš
Malcolm Gladwell Není skladem347 Kč
Do košíku
-
Mžik
Malcolm Gladwell Není skladem291 Kč
Do košíku
-
Bod zlomu
Malcolm Gladwell Není skladem265 Kč
Do košíku
-
Bod zlomu
Malcolm Gladwell Není skladem265 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Klarabooks napsal/a o Bod zlomu
Ochhhhhhhhhhhhhh! Tak tuto poublikaci jsem si musela přečíst už třikrát , protože mi toho dala víc, než jiné knihy , které psaly o podobných tématech a o podobných věcech.. tuto publikaci bych chtěla doporučit úplně všem milovníkům dobrých a hlavně a to především, těm kteří vyhledávají knihy, které jim něco dají.. a přesně tohle je ta publikace, po jejímž přečtení budete chvíli i přemýš... číst celélet, což není na škodu...
Je to populárně naučná kniha, která se snaží lidem vysvětlit některé sociologické fenomény. Jak se například rozhodujeme podle prvního dojmu a co všechno se v naší mysli vlastně odehrává. Tuhle knihu jsem si koupila, aniž bych si přečetla nějakou recenzi, jen jsem si prohléda obálku, která se mi líbila a přečetla si těch pár slov, které se psaly na přebalu knihy, zaujalo mě to tak, že j... číst celésem ji prostě musela mít a vůbec toho nelituji. Je to velmi čtivé a velmi srozumitelné.
Jak myslet bez přemýšlení. Úžasná kniha. Skvělá a hlavně nesmírně čtivá a zajímavá kniha, která mě na každé stránce fascinovala. Zcela rozhodně to stojí za přečtení. Někdy jsem si nebyla úplně jista, jestli to, co autor v knize popisuje, může v praxi skutečně bezpečně fungovat. Kniha se čte opravdu snadno a dobře a je pochopitelná i pro laika, jako jsem já. Napsána vážně čtivým jazykem.... číst celé Kniha mě skutečně obohatila.
Dawers napsal/a o Mimo řadu. Anatomie úspěchu
Každá kapitola sleduje úspěch vybraných jednotlivců nebo celé skupiny něčím výjimečných lidí. Na příkladech hokejistů, hudebníků, programátorů, právníků Gladwell formuluje teze vysvětlující jejich úspěch. Je to především kumulativní výhoda - úspěšní lidé (sportovci, vědci, hudebníci) mají vždy na začátku o něco lepší podmínky než ostatní. V průběhu času se tyto podmínky hromadí - začali... číst celé s tréninkem o něco dříve než jejich vrstevníci, postupně získali lepší trenéry, trénují průměrně déle, až se postupně výhody nahromadily a jednotlivec předčí ostatní výrazným úspěchem. Podle několika studií existuje hranice odučených, odtrénovaných hodin určující budoucí výrazný úspěch. Přínos čtení Gladwellových knih je jednoznačný, a to že zjišťujeme fascinující nejednoznačnost našeho světa a nahlédneme do práce vědců zkoumajících tyto jevy. Zvláštní pozornost si přitom zaslouží sociologové a psychologové s jejich hledáním skrytých mechanismů fungování sociálních skupin a chování jednotlivců. Gladwell je autor, jehož knihy se vyplatí sledovat, protože se z nich nedozvíme jen vysvětlení, dá se z nich čerpat hlavně inspirace na vnímání sociálních jevů kolem nás.
Mechanismus, jehož prostřednictvím se uskutečňují pouze několikasekundová rozhodnutí, se nazývá adaptivní nevědomí. V jádru se v Gladwellovu popisu nachází teze: obrovské množství rozhodnutí činíme intuitivně, na základě několika sekund a nezřídka jsou to správné rozhodnutí. Proč? Jako zdroj odpovědí tentokrát Gladwell sahá po rozsáhlých výzkumech především psychologů. Řeč těla, mimika ... číst celéobličeje, rozsáhlá praxe, vnímání druhých lidí - toto všechno je předmětem zkoumání intuice v prestižních institucích. Gladwell dokáže čtenáře upoutat různorodými příběhy (často úspěšných) lidí. Nevyhýbá se ani tragickýmomylům, podrobně analyzuje různé chyby v uvažování. Vzápětí podloží své tvrzení statistikami a výzkumy. Podobným způsobem umí najít rovnováhu mezi srozumitelností konkrétních situací reprezentujících abstraktnější model lidského chování. Existují ovšem i zcela nesprávná rychlá rozhodnutí. Důležité je pak odlišit, kdy můžeme instinktům důvěřovat. Popis takové situace si klade Gladwell jako jeden z cílů knihy. Každý člověk má vědomé a nevědomé postoje. Nemusí to být problém do okamžiku, dokud neovlivňují důležité okamžiky.
Bod zlomu strhne čtenáře od prvních stran, existuje ale i další důvod věnovat pozornost této knize. V současnosti se prudce rozvíjí oblast nazývaná virální marketing. Gladwell už roky před tímto módním trendem nazýval podobné aktivity reklamou založenou na „principech epidemického přenosu". Zatímco v reklamě je podobné působení dobře viditelné, v jiných oblastech tomu tak není. Musí se ... číst celéodkrývat vrstva za vrstvou. Gladwell nachází tři zásadní podmínky šíření epidemií: nakažlivost, malé příčiny s velkými následky, uskutečnění změn v průběhu mimořádně krátkého času. Zvláštní pozornost věnuje také lidem schopným provádět změny. Gladwell píše rafinovaně - vždy po jistém čase shrne hlavní body předchozích kapitol a naváže hlavní myšlenkou aktuální kapitoly. Připravuje si tak čtenáře na další neobvyklou myšlenku. Velký přínos Bodu zlomu vidíme i v seznamování širší veřejnosti s různými vědeckými teoriemi zabývajícími se lidským chováním. Podobně jako v dalších dílech, i v tomto se Gladwell opírá především o výzkumy ze sociologie, psychologie a antropologie. Na knihách jako Bod zlomu přitahuje čtenáře další aspekt - provokují k myšlení. Přímo vyzývají čtenáře k přemýšlení, zda lze uplatnit předkládány teze i v životě v naší společnosti. Bod zlomu si třeba přečíst. Je to návod na porozumění několika neobyčejných jevů kolem nás. Zároveň je tato kniha více než vhodným úvodem do ostatních Gladwellových knih.
Zknihydohlavy napsal/a o Blink
Blink (v českém překladu vyšlo jako Mžik) je kniha o myšlení bez přemýšlení. Výraz intuice zde nejspíš poslouží jako nejlepší označení toho, o čem Gladwell píše ve své knize. Moji pozornost upoutala zejména možnost nahlédnout za oponu toho, co se děje v těch dvou vteřinách, kdy spatřím knihu, zaujme mne a následně si ji zakoupím, přečtu – a jak tomu tak většinou následně je – jsem z ní ... číst celénakonec nadšený.
Nemohl jsem si pomoct, než přemýšlet o tom, jakým způsobem se Blink vztahuje ke knize Myšlení rychlé a pomalé. Přesto, že jsem druhou uvedenou knihu dosud nečetl, měl jsem za to, že toto téma je více méně totéž, o čem psal Daniel Kahneman ve své knize. Je zajímavé, že Gladwellův Blink vznikl dříve.
Výhody a limity intuice
V každém případě, pokud bych měl shrnout hlavní myšlenku obsaženou v knize, soustředil bych se především na sílu intuice, která vychází z našeho nevědomí. Ačkoliv intuici zcela nerozumíme a v mnoha případech je skutečně pomyslnou černou skříňkou, velmi často předčí tzv. „racionální vědecké“ uvažování a myšlení „založené na důkazech“. Důležité sdělení spatřuji v tom, že není důvod pro to bez dalšího odmítat skutečnosti, kterým nerozumíme jako nevědecké.
Náš mozek je velmi mocný nástroj, který neúnavně podvědomě zpracovává ohromná množství dat, se kterými denně přicházíme do styku. Jen na základě pouhých záblesků dat je náš mozek schopen podvědomě všechna data jemně rozkouskovat a učinit relevantní pozorování. Touto cestou je možné objevit vzorce v pouhém mžiku, kdy jsme svědky jednání určité osoby nebo osob. Takové okamžité úsudky jsou pro nás nevysvětlitelné, a to právě kvůli tomu, že k jejich utváření dochází na nevědomé úrovni. Jsou zde rovněž jisté bariéry ve vztahu ke schopnosti dokázat tyto úsudky rozumem odůvodnit. Tato dovednost, bez důkladného tréninku, může být významným způsobem omezena či ztížena našimi podvědomými předpojatostmi a stereotypy. Pro ilustraci si zkuste některý z IAT testů dostupných na https://implicit.harvard.edu/implicit/).
Schopnost vysvětlit a odůvodnit bleskové úsudky
Nedostatek ve schopnosti vysvětlit bleskové soudy nabízí důvod, proč panuje obecná neochota je přijmout bez bližšího zkoumání. Na stejný problém narážíme v případě umělé inteligence a nedostatečné odůvodněnosti jejích výstupů. Umělá inteligence často také funguje jako černá skříňka. Podobně jako v případě nevědomých úsudků, i v případě umělé inteligence mohou její výstupy být lepší, nicméně právě kvůli tomu, že nejsme schopni určit, proč přesně jsme my, nebo umělá inteligence, dospěli k určitému závěru, se cítíme nejistě. Navíc, jak se ukazuje, povinnost nebo snaha vysvětlit motivy, které vedly k určitému rozhodnutí nebo úsudku, mohou významným způsobem potlačit schopnost intuitivně dosáhnout samotného rozhodnutí nebo úsudku, nebo ovlivnit jeho kvalitu, a účinným způsobem tak rovněž vyřešit určitý problém.
Méně někdy znamená více
Je snazší se soustředit pouze na několik málo věcí současně. Zejména v dnešní době je velmi snadné být zahlcen informacemi a vědomým způsobem dospět určitého rozhodnutí je rovněž znesnadněno. Toto je obzvlášť patrné u osob s ventromediálním poškozením mozku. Zdá se, že naše podvědomí se lépe vybavené k tomu, aby vyhodnotilo v záplavě informací, co je skutečně důležité a následně vytvořilo úsudek.
Nicméně s ohledem na nevědomé předpojatosti a další překážky, které mohou ovlivnit a narušit celkovou správnost konečného úsudku, Gladwell navrhuje do jisté míry vyvážený přístup, kombinující vědomé a podvědomé rozhodování. Navrhuje, že v případech rozhodování o komplexnějších záležitostech, je lepší spoléhat na naši podvědomou intuici. Samozřejmě to vše za předpokladu, že si budeme uvědomovat, že rozhodnutí plynoucí z našeho podvědomí mohou vykazovat v určitých ohledem jistou míru předpojatosti a stereotypizace. Následně je proto na našem vědomém odůvodnění, abychom se snažili tyto předpojatosti a stereotypu odstínit. Klíčovým sdělením zde nicméně je, že naše podvědomé rozhodování je založené na porozumění a nikoliv na informacích. Porozumění je formováno na základě mnoha let zkušeností. Podvědomá mysl je poté lépe vybavena, aby porozumění užívala v komplexních situacích.
Jak je důležité být vysoký
Pokud jde o nevědomé stereotypy, je těžko uvěřitelné, co všechno ve skutečnosti hraje roli při utváření si názoru na konkrétní osobu. Tak například, výhodu, jakou mají vysocí lidé nelze dostatečně přecenit. Vypadá to, že na podvědomé úrovni, hodnotíme vyšší muže lépe. Gladwell zde odkazuje na studii, ve které výzkumníci zjistili, že vysocí lidé nadprůměrného vzrůstu tvoří velmi významný podíl všech osob zastávajících vedoucí pozice ve firmách v porovnání se zbytkem populace. Rovněž podíváme-li se na vzrůst amerických prezidentů zjistíme, že jde také, až na nějaké výjimky, převážně o vysoké muže. George Washington a Thomas Jefferson museli být skutečnými obry, když uvážíme dobu, ve které žili.
Blink je vynikající kniha, ve které je možné spatřit záblesk určitých témat, kterým se Gladwell následně věnuje ve svých dalších dílech, jako např. v Outliers nebo Talking to Strangers (v českém překladu Proč si nerozumíme). V Outliers, Gladwell pojednává o tvrdé práci a úspěchu. Návaznost je zde možné spatřovat v době, která je zapotřebí k vybudování nezbytného porozumění, aby naše podvědomí bylo schopné činit lepší rozhodnutí. V Talking to Strangers se Gladwell zase zabývá podvědomími předpojatostmi. Ty velmi často vedou k mylné představě, že skutečně rozumíme nebo známe určitou osobu (rozuměj cizince). Dosud vše co jsem od Malcolma Gladwella četl stálo rozhodně za přečtení. Blink, Outliers i Talking to Strangers mohu jedině doporučit.
Nemohl jsem si pomoct, než přemýšlet o tom, jakým způsobem se Blink vztahuje ke knize Myšlení rychlé a pomalé. Přesto, že jsem druhou uvedenou knihu dosud nečetl, měl jsem za to, že toto téma je více méně totéž, o čem psal Daniel Kahneman ve své knize. Je zajímavé, že Gladwellův Blink vznikl dříve.
Výhody a limity intuice
V každém případě, pokud bych měl shrnout hlavní myšlenku obsaženou v knize, soustředil bych se především na sílu intuice, která vychází z našeho nevědomí. Ačkoliv intuici zcela nerozumíme a v mnoha případech je skutečně pomyslnou černou skříňkou, velmi často předčí tzv. „racionální vědecké“ uvažování a myšlení „založené na důkazech“. Důležité sdělení spatřuji v tom, že není důvod pro to bez dalšího odmítat skutečnosti, kterým nerozumíme jako nevědecké.
Náš mozek je velmi mocný nástroj, který neúnavně podvědomě zpracovává ohromná množství dat, se kterými denně přicházíme do styku. Jen na základě pouhých záblesků dat je náš mozek schopen podvědomě všechna data jemně rozkouskovat a učinit relevantní pozorování. Touto cestou je možné objevit vzorce v pouhém mžiku, kdy jsme svědky jednání určité osoby nebo osob. Takové okamžité úsudky jsou pro nás nevysvětlitelné, a to právě kvůli tomu, že k jejich utváření dochází na nevědomé úrovni. Jsou zde rovněž jisté bariéry ve vztahu ke schopnosti dokázat tyto úsudky rozumem odůvodnit. Tato dovednost, bez důkladného tréninku, může být významným způsobem omezena či ztížena našimi podvědomými předpojatostmi a stereotypy. Pro ilustraci si zkuste některý z IAT testů dostupných na https://implicit.harvard.edu/implicit/).
Schopnost vysvětlit a odůvodnit bleskové úsudky
Nedostatek ve schopnosti vysvětlit bleskové soudy nabízí důvod, proč panuje obecná neochota je přijmout bez bližšího zkoumání. Na stejný problém narážíme v případě umělé inteligence a nedostatečné odůvodněnosti jejích výstupů. Umělá inteligence často také funguje jako černá skříňka. Podobně jako v případě nevědomých úsudků, i v případě umělé inteligence mohou její výstupy být lepší, nicméně právě kvůli tomu, že nejsme schopni určit, proč přesně jsme my, nebo umělá inteligence, dospěli k určitému závěru, se cítíme nejistě. Navíc, jak se ukazuje, povinnost nebo snaha vysvětlit motivy, které vedly k určitému rozhodnutí nebo úsudku, mohou významným způsobem potlačit schopnost intuitivně dosáhnout samotného rozhodnutí nebo úsudku, nebo ovlivnit jeho kvalitu, a účinným způsobem tak rovněž vyřešit určitý problém.
Méně někdy znamená více
Je snazší se soustředit pouze na několik málo věcí současně. Zejména v dnešní době je velmi snadné být zahlcen informacemi a vědomým způsobem dospět určitého rozhodnutí je rovněž znesnadněno. Toto je obzvlášť patrné u osob s ventromediálním poškozením mozku. Zdá se, že naše podvědomí se lépe vybavené k tomu, aby vyhodnotilo v záplavě informací, co je skutečně důležité a následně vytvořilo úsudek.
Nicméně s ohledem na nevědomé předpojatosti a další překážky, které mohou ovlivnit a narušit celkovou správnost konečného úsudku, Gladwell navrhuje do jisté míry vyvážený přístup, kombinující vědomé a podvědomé rozhodování. Navrhuje, že v případech rozhodování o komplexnějších záležitostech, je lepší spoléhat na naši podvědomou intuici. Samozřejmě to vše za předpokladu, že si budeme uvědomovat, že rozhodnutí plynoucí z našeho podvědomí mohou vykazovat v určitých ohledem jistou míru předpojatosti a stereotypizace. Následně je proto na našem vědomém odůvodnění, abychom se snažili tyto předpojatosti a stereotypu odstínit. Klíčovým sdělením zde nicméně je, že naše podvědomé rozhodování je založené na porozumění a nikoliv na informacích. Porozumění je formováno na základě mnoha let zkušeností. Podvědomá mysl je poté lépe vybavena, aby porozumění užívala v komplexních situacích.
Jak je důležité být vysoký
Pokud jde o nevědomé stereotypy, je těžko uvěřitelné, co všechno ve skutečnosti hraje roli při utváření si názoru na konkrétní osobu. Tak například, výhodu, jakou mají vysocí lidé nelze dostatečně přecenit. Vypadá to, že na podvědomé úrovni, hodnotíme vyšší muže lépe. Gladwell zde odkazuje na studii, ve které výzkumníci zjistili, že vysocí lidé nadprůměrného vzrůstu tvoří velmi významný podíl všech osob zastávajících vedoucí pozice ve firmách v porovnání se zbytkem populace. Rovněž podíváme-li se na vzrůst amerických prezidentů zjistíme, že jde také, až na nějaké výjimky, převážně o vysoké muže. George Washington a Thomas Jefferson museli být skutečnými obry, když uvážíme dobu, ve které žili.
Blink je vynikající kniha, ve které je možné spatřit záblesk určitých témat, kterým se Gladwell následně věnuje ve svých dalších dílech, jako např. v Outliers nebo Talking to Strangers (v českém překladu Proč si nerozumíme). V Outliers, Gladwell pojednává o tvrdé práci a úspěchu. Návaznost je zde možné spatřovat v době, která je zapotřebí k vybudování nezbytného porozumění, aby naše podvědomí bylo schopné činit lepší rozhodnutí. V Talking to Strangers se Gladwell zase zabývá podvědomími předpojatostmi. Ty velmi často vedou k mylné představě, že skutečně rozumíme nebo známe určitou osobu (rozuměj cizince). Dosud vše co jsem od Malcolma Gladwella četl stálo rozhodně za přečtení. Blink, Outliers i Talking to Strangers mohu jedině doporučit.
Malcolm Gladwell v knize Outliers (v češtině vyšlo pod názvem Mimo řadu) popisuje anatomii úspěchu a příběhy úspěšných lidí. Činí tak ale z jiné perspektivy. Navzdory běžnému přesvědčení, že úspěch je výlučně zásluhou jednotlivce, Gladwell věnuje pozornost i méně zřejmým okolnostem.
Na čem závisí úspěch?
Úspěch závisí z velké části na štěstí a okolnostech mimo kont... číst celérolu jednotlivce, které dohromady mohou poskytnout příležitost získat komparativní výhodu vůči ostatním, přičemž zároveň tato výhoda spočívá z velké části v obrovském množství času (přibližně 10.000 hodin) věnovanému procvičování dané aktivity (např. programování, právní expertiza, trénink hokeje, hra na hudební nástroj atd.). Gladwell tvrdí, že vrozené předpoklady, jako talent nebo inteligence, mají mnohem menší význam v jakémkoli příběhu úspěchu, než je obecně přijímaný názor (byť netvrdí, že tyto jsou nedůležité).
Samozřejmě, že na pozadí každého úspěchu lze najít hodiny dřiny a odříkání; nicméně Gladwell ve své knize tvrdí, že člověk předně musí mít vůbec příležitost tvrdě pracovat. A právě taková příležitost často závisí na naprosto náhodných okolnostech – jako např. datum narození nebo dokonce historické období.
A co kulturní pozadí?
Gladwell dále předestírá tezi o tom, že kulturní pozadí rovněž hraje významnou roli v každém příběhu úspěchu. A to i v případě, kdy takové kulturní pozadí můžeme vysledovat jen s odstupem několika generací. Gladwell tak například tvrdí, že kultura pěstování rýže a farmaření v Asii utvářela zvyky mnoha generací čínských, japonských nebo korejských dětí a pomohla ustanovit (vzdělávací) systém, který dokázal vytěžit maximum z povahy těchto tvrdě pracujících kultur. A výsledek? Naprostá dominance asijských dětí v matematice.
Poselství naděje
Outliers je provokativní (v dobrém) kniha, která donutí k zamyšlení o povaze úspěchu ze zcela nové perspektivy. Na jednu stranu může být trochu frustrující si uvědomit, na jak moc velkém množství náhody úspěch v životě závisí (a pakliže se úspěch dostaví, pak zpravidla nejde o úspěch jen a pouze jednoho člověka). Na druhou stanu je nicméně uklidňující vědět, že vrozené předpoklady jako talent nebo inteligence samy o sobě nestačí a stejně tak je třeba zapotřebí tvrdá práce, odhodlání a zájem.
Na čem závisí úspěch?
Úspěch závisí z velké části na štěstí a okolnostech mimo kont... číst celérolu jednotlivce, které dohromady mohou poskytnout příležitost získat komparativní výhodu vůči ostatním, přičemž zároveň tato výhoda spočívá z velké části v obrovském množství času (přibližně 10.000 hodin) věnovanému procvičování dané aktivity (např. programování, právní expertiza, trénink hokeje, hra na hudební nástroj atd.). Gladwell tvrdí, že vrozené předpoklady, jako talent nebo inteligence, mají mnohem menší význam v jakémkoli příběhu úspěchu, než je obecně přijímaný názor (byť netvrdí, že tyto jsou nedůležité).
Samozřejmě, že na pozadí každého úspěchu lze najít hodiny dřiny a odříkání; nicméně Gladwell ve své knize tvrdí, že člověk předně musí mít vůbec příležitost tvrdě pracovat. A právě taková příležitost často závisí na naprosto náhodných okolnostech – jako např. datum narození nebo dokonce historické období.
A co kulturní pozadí?
Gladwell dále předestírá tezi o tom, že kulturní pozadí rovněž hraje významnou roli v každém příběhu úspěchu. A to i v případě, kdy takové kulturní pozadí můžeme vysledovat jen s odstupem několika generací. Gladwell tak například tvrdí, že kultura pěstování rýže a farmaření v Asii utvářela zvyky mnoha generací čínských, japonských nebo korejských dětí a pomohla ustanovit (vzdělávací) systém, který dokázal vytěžit maximum z povahy těchto tvrdě pracujících kultur. A výsledek? Naprostá dominance asijských dětí v matematice.
Poselství naděje
Outliers je provokativní (v dobrém) kniha, která donutí k zamyšlení o povaze úspěchu ze zcela nové perspektivy. Na jednu stranu může být trochu frustrující si uvědomit, na jak moc velkém množství náhody úspěch v životě závisí (a pakliže se úspěch dostaví, pak zpravidla nejde o úspěch jen a pouze jednoho člověka). Na druhou stanu je nicméně uklidňující vědět, že vrozené předpoklady jako talent nebo inteligence samy o sobě nestačí a stejně tak je třeba zapotřebí tvrdá práce, odhodlání a zájem.
Protože jsem od Gladwella četl už tři různé knihy, věděl jsem, že v knize David a Goliáš mohu očekávat další výjimečný příběh a velmi zajímavé téma. Nemýlil jsem se. Gladwell se pouští do konceptu boje s obry a tvrdí, že zdánlivá výhoda nemusí být vždy tak jednoznačná, a stejně tak to, co obvykle považujeme za nevýhodu, se může ukázat být právě tím, co převáží pomyslné misky vah ve pros... číst celépěch takto znevýhodněné strany. Sotva existuje známější příběh o boji s obry než David a Goliáš. Gladwellův modus operandi spočívá v tom, že čtenáři předloží nějaká zdánlivě nezpochybnitelná fakta nebo alespoň něco, co je jako takové obecně přijímáno, a pak je obrátí naruby tím, že ukáže, že věci obvykle nejsou takové, jaké se zdají být. David a Goliáš se v tom nijak nelišil a pro ty, kdo jsou alespoň trochu obeznámeni s jinými Gladwellovými díly, by to také nemělo být překvapivé.
Takový David a Goliáš
Gladwell svou knihu otevírá tvrzením, že ačkoli se něco může zdát jako velmi nerovný boj ve prospěch jedné strany, jako biblická bitva mezi Davidem a Goliášem, ve skutečnosti může být taková událost opačného rázu. Byl to nakonec David, kdo byl ve výhodě! Gladwell pak předkládá řadu skutečných, dobře vyrešeršovaných příběhů, aby své tvrzení dále podpořil. V návaznosti na to ukazuje to, co nazývá „obrácenou U-křivkou“. Zjednodušeně řečeno, podle této teorie se v mnoha aspektech každodenního života stává, že určité věci jsou do určitého bodu prospěšné a pak začnou být naopak nevýhodou.
Například velikost třídy pro vzdělávání nebo bohatství rodičů pro schopnost úspěšně vychovávat dítě. Právě to, co začíná jako výhoda, se může časem stát přítěží. Také je zřejmé, že existují způsoby, kdy je možné výhodu vnímat jako nevýhodu – např. přijetí na univerzitu Ivy League může kvůli vyššímu konkurenčnímu prostředí odradit jinak velmi nadané studenty od cesty, kterou se chtěli vydat, a přimět je přistoupit na kompromis (příběh muže, který opustil vědeckou kariéru a stal se z něj daňový právník apod.). Vlastně mě to přimělo ocenit skutečnost, že přístup v akademické oblasti (bakalářské i magisterské studium) je v České republice poněkud odlišný, protože se méně klade důraz na známky, pokud jde o kariérní možnosti, a vysokoškolský titul je spíše nezbytným předpokladem pro to, aby bylo možné vykonávat určité profese (mluvím zejména o právnických profesích).
Může být nevýhoda výhodná?
Pak je tu zajímavá pasáž zabývající se nevýhodami. Gladwell ukazuje, že díky kompenzačnímu učení mohou znevýhodnění, jako je dyslexie, ve skutečnosti pomoci rozvíjet schopnosti, které ostatní lidé nemají, protože ti je nepotřebují. Velmi silný je příběh Davida Boiese, jednoho z nejznámějších litigačních advokátů v USA, který je dyslektik. Překonání nějakého postižení nebo znevýhodnění může vytvořit některé další dovednosti, které se mohou v dlouhodobém horizontu ukázat jako výhodné. Totéž platí pro odvahu, která je, jak říká Gladwell, také schopností získanou v důsledku překonání strachu. V tomto smyslu je velmi silná i kapitola o Jayi Freireichovi, průkopníkovi léčby leukémie.
Výše uvedené by se dalo shrnout takto: „Pokud nám vezmete dar čtení, vytvoříte dar naslouchání. […] Odeberete-li matku nebo otce, způsobíte utrpení a zoufalství. Ale jednou z deseti případů se z tohoto zoufalství zvedne nezdolná síla. V údolí Elah pozorujeme obra a pastýře, přičemž náš zrak přitahuje muž s mečem a štítem a třpytivou zbrojí. Ale tolik z toho, co je na světě krásné a cenné, pochází od pastýře, který má více síly a cílevědomosti, než si vůbec dokážeme představit.“.
Gladwell má ve zvyku stavět věci, samozřejmě retrospektivně, do takové perspektivy, v níž je vše jasné a nesporné. Tak moc, že se skoro zdá, že to v tom chaotickém, neuspořádaném a složitém systému, jakým náš život je, toto ani není možné. Přesto si myslím, že podstatu toho pěkně vystihuje komentář na zadním přebalu knihy od Janet Maslin z New York Times: „S knihou Malcolma Gladwella v ruce se svět stává méně komplikovaným“.
Takový David a Goliáš
Gladwell svou knihu otevírá tvrzením, že ačkoli se něco může zdát jako velmi nerovný boj ve prospěch jedné strany, jako biblická bitva mezi Davidem a Goliášem, ve skutečnosti může být taková událost opačného rázu. Byl to nakonec David, kdo byl ve výhodě! Gladwell pak předkládá řadu skutečných, dobře vyrešeršovaných příběhů, aby své tvrzení dále podpořil. V návaznosti na to ukazuje to, co nazývá „obrácenou U-křivkou“. Zjednodušeně řečeno, podle této teorie se v mnoha aspektech každodenního života stává, že určité věci jsou do určitého bodu prospěšné a pak začnou být naopak nevýhodou.
Například velikost třídy pro vzdělávání nebo bohatství rodičů pro schopnost úspěšně vychovávat dítě. Právě to, co začíná jako výhoda, se může časem stát přítěží. Také je zřejmé, že existují způsoby, kdy je možné výhodu vnímat jako nevýhodu – např. přijetí na univerzitu Ivy League může kvůli vyššímu konkurenčnímu prostředí odradit jinak velmi nadané studenty od cesty, kterou se chtěli vydat, a přimět je přistoupit na kompromis (příběh muže, který opustil vědeckou kariéru a stal se z něj daňový právník apod.). Vlastně mě to přimělo ocenit skutečnost, že přístup v akademické oblasti (bakalářské i magisterské studium) je v České republice poněkud odlišný, protože se méně klade důraz na známky, pokud jde o kariérní možnosti, a vysokoškolský titul je spíše nezbytným předpokladem pro to, aby bylo možné vykonávat určité profese (mluvím zejména o právnických profesích).
Může být nevýhoda výhodná?
Pak je tu zajímavá pasáž zabývající se nevýhodami. Gladwell ukazuje, že díky kompenzačnímu učení mohou znevýhodnění, jako je dyslexie, ve skutečnosti pomoci rozvíjet schopnosti, které ostatní lidé nemají, protože ti je nepotřebují. Velmi silný je příběh Davida Boiese, jednoho z nejznámějších litigačních advokátů v USA, který je dyslektik. Překonání nějakého postižení nebo znevýhodnění může vytvořit některé další dovednosti, které se mohou v dlouhodobém horizontu ukázat jako výhodné. Totéž platí pro odvahu, která je, jak říká Gladwell, také schopností získanou v důsledku překonání strachu. V tomto smyslu je velmi silná i kapitola o Jayi Freireichovi, průkopníkovi léčby leukémie.
Výše uvedené by se dalo shrnout takto: „Pokud nám vezmete dar čtení, vytvoříte dar naslouchání. […] Odeberete-li matku nebo otce, způsobíte utrpení a zoufalství. Ale jednou z deseti případů se z tohoto zoufalství zvedne nezdolná síla. V údolí Elah pozorujeme obra a pastýře, přičemž náš zrak přitahuje muž s mečem a štítem a třpytivou zbrojí. Ale tolik z toho, co je na světě krásné a cenné, pochází od pastýře, který má více síly a cílevědomosti, než si vůbec dokážeme představit.“.
Gladwell má ve zvyku stavět věci, samozřejmě retrospektivně, do takové perspektivy, v níž je vše jasné a nesporné. Tak moc, že se skoro zdá, že to v tom chaotickém, neuspořádaném a složitém systému, jakým náš život je, toto ani není možné. Přesto si myslím, že podstatu toho pěkně vystihuje komentář na zadním přebalu knihy od Janet Maslin z New York Times: „S knihou Malcolma Gladwella v ruce se svět stává méně komplikovaným“.
AnieDoe napsal/a o Outliers. Überflieger, englische Ausgabe
Outliers je kniha, která zkoumá, proč se někteří lidé stanou výjimečnými. Proč se z The Beatles stali The Beatles a na jejich místě nebyla nějaká jiná skupina, kterých v té době vznikalo mnoho. V průběhu celé knihy autor přináší mnoho příkladů, na kterých dokládá, že k výjimečnosti vede cvičení, cvičení a zase cvičení. Cituje studii, která říká, že 10 000 hodin je průměrný čas, za který... číst celé se stane člověk výjimečným v odvětví, kterému se věnuje. Kniha je skvělá! Rozhodně doporučuji.
AnieDoe napsal/a o The Tipping Point
První Gladwellova kniha, která ze mě okamžitě udělala jeho skalního fanouška. Je to jeden z nejlepších autorů populárně vědeckých knížek na téma behaviorální ekonomie a psychologie. V této knize se zabývá fenoménem nazvaným tipping point, nebo-li bod, na kterém se věci převrhnout. O tom, jak se pomalu kumulují a potom stačí jedna maličká věc, která dokáže způsobit velikou změnu ve spole... číst celéčnost. Ke každému argumentu vždy nabízí i příklady z reálného světa.
Blink je populárně naučná kniha ve stylu Dana Arielyho a Daniela Kahnemanna. Je úžasně čtivá a vede k zamyšlení a občas i přehodnocení toho, jak se chováme. Pojednává o tom, jak využíváme "rychlé myšlení", utváření závěrů z relativně malého množství informací. Poukazuje na výhody tohoto myšlení tzv. "expertní myšlení", ale i na nevýhody jako jsou ukvapené závěry a stereotypy. Není nikdo... číst celé, kdo by byl výjimkou a tak by si toho všichni měli být vědomi.
Úžasná kniha o tom, že ne všechny věci jsou tak, jak se zdají a proč nakonec Davidové vyhrávají nad Goliášema. O tom, jak lidé, kteří se narodí jako menší a s nějakou nevýhodou, nakonec mohou být mnohem lepší než ti, kteří jsou na tom zdánlivě lépe. O tom, že Goliáš nejspíš trpěl růstovou vadou, která zapříčiňovala i to, že neviděl dobře, a proto nad ním David mohla nakonec snadno vyhrá... číst celét. Vřele všem knihu doporučuji.
Dávid Kováč napsal/a o Proč si nerozumíme
Nádherné čtení. Hodne histologickych faktu vysvetlenych pečlivým rozborem. Osobne jsem si oblibil spusob psani autora. Můžu jenom doporučit.
Dávid napsal/a o Proč si nerozumíme
Odporúčam každému si prečitat túto knihu. Autor popisu velké historické faux paux, ked ludia zle odhadli situaciu.
Lahke a rýchle čítanie. Idealne počas dovolenky :D
Lahke a rýchle čítanie. Idealne počas dovolenky :D
Tipping Point je plný zajímavých příběhů, výzkumů a idejí, které jsou vzájemně propojené. Hned první kapitola vysvětluje vznik pandemie a exponenciální růst, tedy aniž bych to tušila skvěla jsem si načasovala čtení na rok 2020. V knize se objevují kategorie lidí, kteří pomáhají vytvořit bod zlomu a to považuji za velice zajímavé a cenné informace. Některé výzkumy a experimenty, které j... číst celésou v knize uvedené jsem již znala a formou této knihy jsem si je alespoň připomněla a podívala se na ně z nové perspektivy. Kniha je napsaná jednoduchým jazykem a přístupná široké veřejnosti.
Nebudu se raději moc rozepisovat, knížka mě zřejmě nesedla. Mraky teorií, přehršel fantastických experimentů a průzkumů s "překvapivě neuvěřitelnými" výsledky.
Na můj vkus až moc objevné plky jejichž význam je minimálně pochybný. Pokud bych pracoval v reklamním průmyslu pak bych možná autorovi teorie viděl v lepším světle. Pro mě šlo jen o prázdné kecy.
Objevného jsem tady neo... číst celébjevil nic, objektivního už vůbec.
Na můj vkus až moc objevné plky jejichž význam je minimálně pochybný. Pokud bych pracoval v reklamním průmyslu pak bych možná autorovi teorie viděl v lepším světle. Pro mě šlo jen o prázdné kecy.
Objevného jsem tady neo... číst celébjevil nic, objektivního už vůbec.
Tato kniha nám ukazuje, jak můžeme zdokonalit našeinstinktivní schopnost - šestý smysl, a pomoci nám vnášet to nejlepší v našem myšlení a stát se lepšími tvůrci rozhodnutí v našich domovech, kancelářích a v každodenním životě.
Gladwell odhaluje, jak moc může toto zásadně proměnit naše vztahy, způsob, jakým vytváříme a komunikujeme, jak řídíme naše podniky a dokonce i naše společnosti... číst celé.
Už nikdy nebudete myslet na to, že budete myslet stejným způsobem.
Gladwell odhaluje, jak moc může toto zásadně proměnit naše vztahy, způsob, jakým vytváříme a komunikujeme, jak řídíme naše podniky a dokonce i naše společnosti... číst celé.
Už nikdy nebudete myslet na to, že budete myslet stejným způsobem.
Překvapivě čtivá kniha o otm, že úspěch nám nikdy nespadne z nebe. Přestože bych ji asi neoznačil přímo za motivační beletrii, spíš jako nakopávací. Zjednodušeně řešeno, se pomocí několika příběhů snaží za každým úspěchem najít nějakou mnohdy neočekávanou společenskou okolnost, který nikoli neznámou nenergií, kterou si přivoláváme zkříženými prsty, ale dostatečnou vírou. Odkazy na vízku... číst celém jen podporují autorovu myšlenky, i když si občas protiřečí.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
