Jsem nadšená. Kriminálka odehrávající se v českém prostředí, to nezní zrovna jako recept na úspěch, ale panu Mazáčovi se to přeci jen podařilo. Kniha má velice nečekané rozuzlení, které však působí uvěřitelně, a hlavně velice sympatické hlavní postavy, o kterých bych si ráda přečetla v dalších dílech, pokud vyjdou. Krásné prostředí Karlových Varů bylo také velice dobrým nápadem. Navíc j... číst celésem se dozvěděla něco víc i o letargii, podle které se kniha velmi trefně jmenuje. Přečtěte si ji, prosím.
Seznamte se, prosím. Jmenuje se Alexandr Kraus a je to tvrďák s něžnou duší a laskavým srdcem. Dlouhá léta pracoval u policie a nyní se živí psaním novinových sloupků. Práce kriminalisty se mu ale pod kůži zažrala tak, že když se na něj obrátí bývalí kolegové se žádostí o pomoc, nemá nad čím váhat a po hlavě se vrhne do dobroružství, ve kterém mu půjde o život. Antonín Mazáč (1979)... číst celé se do povědomí čtenářů dostal díky literárním soutěžím a publikování v časopisech. Dnes je z něj úspěšný bloger a spisovatel na volné noze. Na svém kontě má dvě sbírky detektivních novel „Noční tep“ a „Křest ohněm“. Aktuální „Letargie“ z nakladatelství Plus je jeho románovou prvotinou. Mazáč pochází z Karlových Varů, a tak není divu, že do nich umístil svůj příběh. A protože se nijak netají svou láskou k americké drsné škole, můžete se těšit na příběh jako vystřižený z knih R. Chandlera nebo J. M. Caina. Čtenáři i literární recenzenti možná budou diskutovat o vhodnosti umístění tohoto typu dobrodružství do české kotliny, ale „Letargie“ funguje nad očekávání dobře a vlastně si ani neumím představit, že by se měla odehrávat jinde. Ačkoliv jsou zde Karlovy Vary vylíčeny bez sentimentu, na druhou stranu je z textu cítit autorova láska k rodnému městu. Aktéři příběhu se pohybují v policejních kruzích anebo podsvětí a celá kniha působí rozumně a reálně. Autorovým postavám věříte každé slovo a je fajn, že tu není ani stopa po patosu anebo bombastičnosti. Hlavního hrdinu Alexandra Krause si oblíbíte velice rychle i proto, že to není žádný neohrožený chlapák. Saša je na první pohled cynik a ranař, ale když ho poznáte blíž, uvdomíte si, že má něžnou duši a laskavé srdce. Pro Sašu je nejdůležitější spravedlnost a to, co nesnáší, je bezpráví nebo zlovůle mocných. My se s ním setkáváme jako s novinářem, který pod svými iniciálami píše veleúspěšný blog o policejní práci. Čtenáři jeho články hltají a šéfredaktor Liberálu zvažuje vydání knihy. Jak už to ale bývá, Saša se přimotá k vyšetřování dvou vražd. Oběťmi jsou dva práskači z ulice, a protože s nimi Saša spolupracoval, jeho bývalý šéf ho požádá o pomoc. Emil Gábory apeluje na jeho smysl pro čest a nenápadně našemu hrdinovi připomíná, že je nejlepším přítelem jeho stárnoucího otce. Sašovi se do vyšetřování nejdříve nechce, protože mu nesedí hlavní vyšetřovatelka Andrea Šimečková, ale poté ho okolnosti donutí, aby změnil názor. „Letargie“ je hodně svižný a akční příběh, který vás vtáhne do děje už během prvních stránek. A nic na tom nezmění fakt, že od začátku znáte vrahovo jméno i příjmení. Žánr by mohl svádět k ukolébání vašeho postřehu, protože se zdá, že je tu vlastně všechno řečeno, ale pravda je úplně jiná. Autor využil postupy klasické detektivky hádanky, a tak na vás v závěru čeká několik šokujících odhalení. Hlavní hrdina si nevystačí se svaly, ale potřebuje i důvtip a logické uvažování. Vy buďte ve střehu, nepodceňujte detaily a poctivě se zamyslete nad každou dvojmyslností. „Letargie“ je skvěle napsaný napínavý thriller ve stylu drsné školy, který zhltnete na jedno posezení. A protože je kniha pěkná baculka, nedoporučuji ji začínat večer, když vás druhý den čeká brzké vstávání.
Toto je velice povedená česká detektivka. Po tomto 1. dílu následuje Aristokrat a končí Konzultantem. V knihách vystupuje novinář Saša Kraus/bývalý policista/ a jeho přítelkyně policejní vyšetřovatelka. Všechny díly jsou moc dobré, třetí nejlepší.
Autor mi už po 3 dokazuje, že je prostě famózní spisovatel! Mohlo by se zdát, že 3 díl bude upadat a, že už se vlastně ani z těch Karlových Varů nedá nic vymáčknout, ale né Tonda je prostě satan ve svém žánru kovaný a nešetří nás
Dokázal vykouzlit 53 kapitol nabitých akcí.
Hned od začátku to tam napálí! S vraždami nešetří a s jejich drsností taky ne! Já tohle miluj... číst celéi, ten jakoby pomalý, ale promyšlený rozjezd je TOP. Přesně jsem věděla, že to nebude jen tak, a že pro mě bude mít nějaké překvapení! A ano, dostala jsem ho a i s přídavkem. Totálně jsem byla mimo, absolutně jsem netušila ani na sekundu správného pachatele.
Ač se to nemusí zdát, tak PÁN Mazáč má neskutečný cit pro popisování postav. Všechny jeho postavy jsou vymazlené do posledního detailu - nezapomene nám říct jak přesně vypadají co mají zrovna oblečeného, ale přitom tak nenásilně, že si hned dokážu všechny postavy krásně vybavit. Tímto a vlastně celou atmosférou, kterou je příběh obalem jsem byla vtažena hned od začátku do příběhu a užívala si každou stránku.
Sašu a Andreu prostě miluji jejich jak pracovní, tak i soukromí vztah je skvělý.
A už se těším na další setkání s nimi. Doufám, že to nebude moc dlouho trvat. Opět moooc DOPORUČUJI!
Česká detektivka, má 2 části, odehrává se v Karlovarském kraji.
2 dějové linie. Jednoho dne je na jedné ulici postřelen právník DOMINIK BRANDL. Snaží se uniknout neznámému útočníkovi a pomoc nachází u své bývalé spolužačky..
Na jiném místě MAREK DEYL, forenzní fonetik, dostává do rukou nahrávku z domu, kde došlo k dvojnásobné vraždě..
Kniha mě od úplného... číst celé počátku zaujala, Marek mi byl sympatický, dozvěděl jsem se něco málo o forenzní fonetice, což bylo zajímavé. Konec prvního dílu mě překvapil a vyrazil mi dech, téměř do posledního okamžiku jsem neodhadl, jak to celé skončí. Na čtenáře čeká plno zvratů.
Kniha je hodně rozvláčná, řekl bych, že by knize prospělo trochu svižnější tempo, nicméně je vidět, že autor umí psát dobře a celkově hodnotím knihu pozitivně. Je to dobrá detektivka, která se vyrovná zahraničním knihám stejného žánru.
Autor už napsal několik knih. Od autora bych chtěl ještě vyzkoušet knihu TŘI KŘÍŽE, což je horor. :)
Detektivky nevyhledávám. Tuto jsem si přečetla, protože jsem se na jedné narozeninové oslavě setkala s autorem a slíbila, že tuto si přečtu. Dostála jsem tedy slibu a knihu si pořídila. První ze tří příběhů jsem přečetla jedním dechem. Příběh byl čtivý. Závěr celkem na můj vkus drsný. Druhý příběh už se mi tak dobře nečetl. Zápletka mě nebavila. Ale přikládám to tomu, že opravdu nejsem ... číst celéna detektivní příběhy. Třetí příběh se mi líbil asi nejvíce. Škoda, že tu není recenze nějakého milovníka detektivek, ten by asi posoudil lépe. Ale je to český nadějný autor, takže knihu určitě doporučuji.