Jiřina Šiklová

1935

Česká socioložka Jiřina Šiklová byla v na začátku 80. let souzena a vězněna za pašování literatury a podvracení republiky. Proces s ní zastavil až Václav Havel v roce 1989. Šiklová vystudovala filosofii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde bylo posléze spoluzakladatelkou katedry sociologie. Po roce 1968 musela fakultu z politických důvodů opustit. Pracovala pak jako uklízečka a sociální pracovnice v Thomayerově nemocnici, kde jí byl umožněn výzkum, ale nesměla publikovat. Avšak pod různými pseudonymy vydávala své články v zahraničí. Po roce 1989 se opět mohla vrátit na fakultu, kde přednáší sociologii a založila zde ještě katedru sociální práce, kterou vedla. Je také držitelkou mnoha ocenění a medailí, mimo jiné také Medaile za zásluhy I. stupně. Mezi její publikace patří například „Deník staré paní“, „Matky po e-mailu“ nebo „Bez ohlávky“.

Recenze knih autora


Obrázek knihy
Tess napsal/a o Vyhoštěná smrt
Jiřina Šiklová je skvělou autorkou a kniha mě oslovila. Spisovatelka moc pěkně uměla vše popsat a rozhovory byly maximálně věrohodné a kvalitně zpracované. Oceňuji, že tato kniha vznikla. Na téma smrti není příliš kvalitní literatury a okruh čtenářů bude rovněž asi trochu užší. Ale ti, kteří po této knize sáhnou, tak si myslím, že zklamaní nebudou. V knize je spousta informací a myšlene... číst celék. Pro pomáhající profese je nezbytností.
23/07/2020
Obrázek knihy
Barb napsal/a o Vyhoštěná smrt
Existuje nejspíš několik způsobů jak k této knize lze přistoupit. Buďto jste nějakým způsobem zainteresováni do funerální kultury, nebo právě ztrácíte blízkého, a tak se může stát, že bude mít kniha částečně terapeutické účinky.
U mne se jednalo o propojení obého. Jakožto aspirant na pohřebního pracovníka mám samozřejmě potřebu a zájem číst veškeré knihy obdobné tématiky, nicméně ... číst celéjsme v nedávných dnech prožili ztrátu blízkého. Díky této knize jsem si opět uvědomila co je při odcházení důležité, že každý smutek a truchlení je správný, a dokáže nalomit i nejotrlejšího smrťáka.
Tuto knihu rozhodně k četbě doporučuji, jelikož ukazuje na palčivost tématu a především toho, jak se smrti v našich životech vyhýbáme, což není správné. Kdysi bylo umírání součástí, bylo přirozené, a proto i náš strach a obavy byly jiné. V dnešní uspěchané době smrt zcela ignorujeme, odsouváme ji do nemocnic, do prostoru za plentou, který nám ublížit nemůže. Inu věřte mi, teď, v roce 2020, je toto " čisté" odcházení to nejbolestnější co se nám může stát. A 5 minut v nemocnici s blízkým, který se vydává na poslední cestu, je po čertech málo! Proto buďme ke smrti alespoň trochu přívětivější, bude se nám klidněji žít a být :)
26/06/2020
Obrázek knihy
Knížku je dobré číst, přemýšlet a konat tak, abychom alespoň vypadali, že jsme ji četli a přijali smrt. Přeji dlouhá dobrá léta a dobrou smrt.
24/11/2023