Do nedávna byly mojí nejoblíbenější knihou Rychlé šípy. Jakmile jsem se dostala k Srdcovému erbu, názor se změnil. Ne že bych rychlé šípy nadobro opustila nebo je hanila, ale záhady Srdcového erbu je projednou převršily.
Na knize se mi líbí, že spisovatelka zde nenaznačuje, co se stane v 'knižním budoucnu'. Také zde není jen přímý děj, ale také to 'vedlejší'. Určitě doporučuji.