Barbora Šťastná
1973Narodila se v r. 1973. Novinářka, editorka časopisu pro ženy, spisovatelka a blogerka.
Nahlásit chybuRedaktorka časopisu ELLE Barbora Šťastná vystudovala scénáristiku a hned poté se začala věnovat novinařině, ale také psaní vlastích knih. Na svém kontě má zatím úspěšný titul nazvaný “Šťastná kniha”. Nejedná se ani o biografii, ani o další specifický žánr, ale spíše o knihu, která je jednoduše šťastná (jak říká její název). Autorka se v ní se čtenáři dělí o své vlastní pocity a také se snaží ukázat, že za štěstím nemusíme cestovat stovky kilometrů daleko nebo zcela překopat náš vlastní život. Druhý titul, který na druhou stranu popisuje, jak se zbavit strachu, vychází během letošního roku pod názvem “Jak jsem sebrala odvahu”.
-
SamotářkySkladem
-
Láska pro samoukySkladem
-
Hotel AtlanticSkladem
-
Šťastná knihaSkladem
-
Jak jsem sebrala odvahuSkladem
-
Dobrá tak akorátSkladem
-
AntikvariátníJak jsem sebrala odvahu (Barbora Šťastná, 2015)Skladem
-
Hezčí světSkladem
-
E-knihaE-kniha: Hotel AtlanticDostupné
-
E-knihaE-kniha: SamotářkyDostupné
-
Láska pro samouky (audiokniha)Skladem
-
E-knihaE-kniha: Láska pro samoukyDostupné
-
E-knihaE-kniha: Jak jsem sebrala odvahuDostupné
-
E-knihaE-kniha: Hezčí světDostupné
-
Šťastná kniha (audiokniha)Dostupné
-
Prstýnek z drátuSkladem
-
Třicet pět večírkůSkladem
-
E-knihaE-kniha: Třicet pět večírkůDostupné
-
E-knihaE-kniha: ExotiDostupné
-
E-knihaE-kniha: Prstýnek z drátuDostupné
-
ExotiDostupné
-
E-knihaE-kniha: Šťastná knihaNení skladem169 Kč
Recenze knih autora
Knížka - Jak jsem sebrala odvahu - se čte úplně sama, autroka má takový oddechový styl psaní. Knížka je ideální na letní dovolenou či na to, když máte zrovna malou nebo velkou depresi. :-) Pozvedne vám náladu, d... číst celéoporučuji všem!!!
L... číst celéudmila a Matylda. Tonda, Luboš, Kristián (František) a Vláďa. Jsou mladý, krásný a přesto jim doba nepřinese nic dobrého. Vláďa není špatný, přesto to v očích druhých tak vypadá, protože jeho otec dobrý není. Že si rodinu nevybíráme už nikoho nezajímá.
V knize se střídá vyprávění z minulosti, rok 1952, 1968, 1987 a další, které doplňuje rok 2020, kdy je v zemi nemoc Covid, nikdo o tom pořádně neví. Všichni se bojí, staří lidé nerozumí, proč jsou věznění v pečovatelských domech. Proč si nemohou nakoupit bez roušky. Proč se nikam nesmí? A nesmí být ani návštěvy.
Opravdu hutná kniha, Věrka a Štěpán, spolužáci, kamarádi, kteří také v dospělosti skládají své životy z kousků informací, které na ně občas vykouknou. Každý má svoji půlku fotografie na které jsou se svou mámou. Ale jak to, že se znali už dřív?
Věrku vychovala babička Lída s dědou Vláďou. Ale proč, když její máma žije. Babička nikam nevychází z bytu, je to samotářka, zrovna tak matka na statku žije úplně sama. I Věrce v Pražském bytě vyhovuje samota… Všem co mají rádi rozebírání myšlení lidí, dozvědět se něco o minulosti moc doporučuji. Já měla u knihy mockrát husinu.
Samotný příběh nás bere do osudů Ferdy, Charlotty, Heleny, Jirky a Tomáše. Je to až zarážející, že jsou zde použity i skutečné postavy a díky tomu příběh nabírá na síle, aut... číst celéenticitě a samozřejmě uvěřitelnosti. Kniha mi dala nové informace a hlavně se mi líbily vysvětlivky na konci knihy, kdy si termín, který třeba neznáte nebo si nejste jisti, tak ho zkrátka vyhledáte a tak můžete pokračovat ve čtení už informovaní.
Jediné, co mě místy mátlo, tak to mělo docela tempo, ale pak z ničeho nic pár stránek bylo hrozně těžko uchopitelných a kdyby tam nebyly, asi bych nepoznala rozdíl.
Kniha vás ale zasáhne tak nějak jinakJjednak několika liniemi, ve kterých se děj odehrává. A taky více postavami, díky kterým to do sebe nakonec krásně zapadne.
Doporučuji pro: Milovníky více časových linií, milovníky období druhé světové války a židovské otázky, pro fanoušky práce Barbory Šťastné a taky pro ty, kteří se rádi nechají informovat o skutečných událostech z historie.
Hotel Atlantic je kniha, kterou jsem si vybrala v rámci spolupráce s Albatrosmedia. Za knihu moc děkuji.
Čeští autoři mají co říct a říct to chtějí. Například Barbora nám tímto příběhem chtěla (soudím podle sebe, je to moje recenze, viď) sdělit, že ženy jsou tak houževnaté a ve finále, za každého režimu a doby dělají ve finále jen to nejlepší pro své děti.
Věra, současnice, její maminka... číst celé Amálie dcera Ludmily a babička Věrky. Ať to máme alespoň pro teď jasné.
Jasné totiž od toho okamžiku nebude nic. Co se stalo v každé době má jasný následek pro další generaci. Ale pokud je v tom ještě místní nemocná ženská, je děsivé všechno.
Proč si ty rodiče a další rodiče v jiné generaci nechávají věci pro sebe? Stále to nechápu. Proč, třeba v 15 si Ludmila neposadila Amálku a neřekla jí, co a jak a proč se rozhodla nevycházet z domu? Nikdy? Proč si Amálka nevzala stranou Věrku a neudělala to samé? Když to šlo? Proč ze staré Škrlandové udělaly pomluvy a nevědomost obecní postrach?
Moc otázek, že?
Osobně se mi líbí postava Amálčina tatínka.
Tento příběh mě hrozně zasáhl. Protože tajemství v rodinách….Však to znáte sami. Ale díky Věřině hledání odpovědí se nakonec dozvídáme všechno, co chceme vědět nebo jsme vědět potřebovaly. Navíc nás čeká jedno krásné odhalení.
Tuto knihu doporučuju, vyvolá to hromadu emocí. A to se od knihy přece chce :)
Občas mě rušilo přeskakování v čase válka a rok 1946, nevím proč, v jiných knihách to mám ráda, ale je to asi nějak jinak zakomponované. Navíc jsem si nějak nedokázala ani k jedné... číst celé postavě najít cestu a mít ji ráda.
Přišlo mi jakoby tam něco chybělo, hloubka postav? Jinak popis cesty a některé informace o válce, co se dělo konkrétně těmto židům, kteří na začátku války, vesměs mladí lidé cestovali do Palestiny, aby nešli do transportu do koncentračních táborů jsem ani nevěděla.
Největší problém, že jsem ubrala hvězdu v hodnocení je, že jsem necítila velké emoce, což u tohoto příběhu, ač byl o válce úplně nenastalo.
Četlo se to dobře, ale nebyla jsem tolik vcítěná do postav. Celá kniha po mě tak nějak stekla. Přitom minulá kniha od autorky se mi moc líbila. Ale i tak se mi příběh zamlouval.
Mám doma ještě Jak jsem sebrala odvahu, dám ji šanci, snad bude lepší :-)







