Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Zakoupilo 10+ zákazníků
Memento
Radek John Skladem270 Kč
Do košíku
-
Jak jsem viděl Ameriku
Ex Libris Skladem5 Kč
Do košíku
-
Memento
Československý spisovatel Skladem17 Kč
Do košíku
-
Memento
Československý spisovatel Skladem17 Kč
Do košíku
-
Džínový svět
Československý spisovatel Skladem5 Kč
Do košíku
-
Začátek letopočtu
ČS Skladem5 Kč
Do košíku
-
Memento
Československý spisovatel Skladem18 Kč
Do košíku
-
Memento
Skladem56 Kč
Do košíku
-
Memento
Československý spisovatel Skladem41 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Memento
BETA - Dobrovský Dostupné220 Kč
Do košíku
-
Sněženky a machři po čtvrt století
Radek John SklademSkvělá cena!5 Kč
Do košíku
-
Džínový svět
Československý spisovatel Skladem5 Kč
Do košíku
-
Memento
Československý spisovatel Skladem5 Kč
Do košíku
-
Memento
Iris Skladem48 Kč
Do košíku
-
Džínový svět
Československý spisovatel Praha Skladem5 Kč
Do košíku
-
Memento
Československý spisovatel v Praze Skladem115 Kč
Do košíku
-
Memento
Naše vojsko Skladem21 Kč
Do košíku
-
Memento
Československý spisovatel Skladem45 Kč
Do košíku
-
Džínový svět
Československý spisovatel Skladem5 Kč
Do košíku
-
Drogy!
Medea Kultur Praha Není skladem
Do košíku
-
Memento
Československý spisovatel Není skladem
Do košíku
-
Memento
Iris Není skladem
Do košíku
-
Memento
Radek John Není skladem247 Kč
Do košíku
-
Memento
Radek John Není skladem175 Kč
Do košíku
-
Memento
Radek John Není skladem216 Kč
Do košíku
-
Prachy dělaj člověka
Radek John Není skladem100 Kč
Do košíku
-
Memento
Sol de Janeiro Není skladem
Do košíku
-
Memento
Československý spisovatel Není skladem
Do košíku
-
Momento
Žatva Není skladem
Do košíku
-
Momento
Československý spisovatel Není skladem
Do košíku
-
Džínsový svet
Není skladem
Do košíku
Recenze knih autora
Tuto knihu jsem četla poprvé asi v patnácti letech, v tu dobu se mi však četla poněkud hůře, měla jsem zmatek mezi změnami času v kapitolách a špatně jsem se v ní orientovala. Když jsem ji četla v pozdějších letech, začetla jsem se do ní velice snadno a zaujala mě, tato tématika myslím není nikdy dost omílána. Člověk si alespoň uvědomí, jak jen takové vyzkoušení drogy může dojít. Myslím... číst celé, že by si ji měl přečíst každý
Celkem zajímavá kniha. Velmi mi připomíná My děti ze stanice zoo. I tenhle příběh je podle autentických materiálů. Takže pokud se vám kniha bude líbit, můžete sáhnout I po My děti ze stanice zoo, ta je dokonce o chlup lepší za mě. Jen tady u téhle knihy (Memento mám na mysli) je hlavní postavou muž Michal Otava. Příběh se odehrává v Praze v 70.a 80. letech. I přesto, že se mi kniha četl... číst celéa poměrně dobře, něco mi v příběhu schazelo. Ale i tak mohu doporučit.
Memento je hodně silná kniha a to je dobře. Autor popisuje závislost takovou jaká opravdu je, i s těmi nechutnými věcmi. Ale ono tak opravdu je a nemá smysl před tím zavírat oči. Radek John tuto knihu napsal v době, kdy drogy nebyly ještě tolik rozšířené a já osobně knihu považuji za průlomovou a zařadila bych ji do povinné literatury. Kdyby kniha měla odradit od drog jen jediného člově... číst celéka, tak i to má smysl.
Kniha se mi líbila, byla čtivá, určitě i v dnešní době stále aktuální varování před užíváním drog. Zajímavé bylo, že se v knize nevyskytují kapitoly, v románu se střídají časové roviny. Knihu hodnotím na 5*. V době, kdy ji autor napsal, nebylo určitě v Československu tolik narkomanů, jak je tomu v současné době v České republice a na Slovensku. Po otevření hranic po roce 1989 se k nám d... číst celéostalo mnohem více drog a tím pádem více závislých lidí na drogách. Knihu určitě doporučuji přečíst také mladším čtenářům, aby to bylo pro ně varování, aby s drogami nikdy nezačínali!
Hlavní postavou románu je Michal Otava, který se dá dohromady s jednou partou a poprvé vyzkouší drogu a následně pokračuje v užívání drog, stává se závislým a zcela pod jejich vlivem. Také se zamiluje do dívky Evy, která je rovněž narkomanka.. Sledujeme jejich rozklad osobnosti, sledujeme jejich opětovné „odvykací kůry“, sledujeme Michalův pobyt v psychiatrické léčebně a ve vězení..
Upřímně řečeno jsem nikdy nevyzkoušel žádnou drogu, i když jsem v minulosti zvažoval s jednou kamarádkou, že bychom to mohli jednou vyzkoušet. Zažít pocit, abychom zahodili všechny problémy za hlavu a jen si „užívali“ chvíle, kdy budeme pod vlivem drog. Chtěli jsme vyzkoušet „trávu“, ale zůstali jsme pouze u povídání. Možná jsme to nemysleli ani vážně, ale kdoví, kdybychom se ocitli v jejich dosahu, jak bychom se zachovali.. Někteří lidé dělí drogy na „lehké“ a „těžké“, ale myslím si, že nejlépe je vůbec nezačínat s užíváním drog. Většinou si lidé řeknou, že jen drogu vyzkouší a už více se k ní nebudou vracet, anebo si dají dávku jen příležitostně, jenže většinou to dopadne právě naopak. Vyzkoušíme jednou, podruhé a už se nemůžeme dostat z tohoto začarovaného kruhu. Autor dobře popsal, jaké zdravotní problémy Michalovi způsobovaly drogy – fyzické a psychické. Znám osobně případ, kdy jeden student vysoké školy začal užívat drogy – nejdříve „trávu“ a potom přešel na „tvrdší“ drogy a stal se na drogách závislým. Podstoupil dvakrát léčení v Opavě, pokusil se několikrát o sebevraždu, získal částečný důchod. Bohužel v jeho případě došlo k nenávratnému poškození mozku, takže jeho stav lze stabilizovat jen tím způsobem, že bude brát léky, bude pravidelně navštěvovat psychiatra a již nikdy nebude užívat drogy. Bohužel realita je jiná.. Většina lidí, kteří se léčí ze závislosti na drogách, opětovně sklouzne na scestí, když se vrátí domů. Někteří vydrží určitý čas, ale většina se stejně navrátí do starých kolejí. V knize se mi líbily také terapeutická sezení s jednotlivými pacienty, kteří vyprávěli své příběhy, a doktor jim pokládal otázky a snažil se jim vysvětlit, že užívání drog je cesta do pekel a že by si měli najít něco smysluplného, čím by zaplnili svůj čas, něco, z čeho by měli radost a co by je naplňovalo.
Jsem přesvědčený o tom, že je lépe vůbec s drogami nezačínat. Někteří mladí lidé vyzkouší drogu třeba z důvodu, že se cítí sami a chtějí zapadnout do nějaké party a tím se to celé spustí. Raději zůstat sám, než patřit k partě, která užívá drogy. Někteří začnou užívat drogy z důvodu, aby zmírnili napětí, stres, aby si oddechli alespoň na chvíli od problémů, které je tíží. Lidé začnou brát drogy z různých důvodů, ale nikdy si nemůžeme být jistí, jaká je jich kvalita a co to s námi může udělat. Někdy si pokládám otázku, co je horší – jestli být alkoholikem nebo narkomanem. Myslím si, že mnohem horší je být závislý na drogách. Autor se také v knize zamýšlí nad otázkou, jak k tomu přijdou lidé, kteří platí daně a zdravotní pojištění a doplácejí na narkomany, kteří dostanou invalidní důchod. Radek John napsal knihu za komunismu, takže častým problémem narkomanů bylo to, že nechodili do práce a byli obviněni z příživnictví, pokud do 30 dnů nenalezli práci. V dnešní době je to státu jedno, každý je strůjcem svého osudu.. Je to otázka k zamyšlení. Má se stát postarat o narkomany, kteří jsou v léčebnách opakovaně hospitalizováni, má jim přiznávat invalidní důchod, když si za svůj zdravotní stav mohou sami?! Když je jim přiznám invalidní důchod, tak většinou stejně pokračují v užívání drog.. Myslím si, že je velmi těžké se dostat z drogové závislosti. Člověk musí mít hodně silnou vůli, aby to dokázal a co je hodně důležité je také to, aby měl tento člověk nějakou podporu – rodinu, přátele, kamarády, kteří mu mohou podat pomocnou ruku. Ale nejdůležitější ze všeho je, aby dotyčný člověk sám chtěl se z drogové závislosti dostat. Je to podobně jako s alkoholem. Člověk, který se léčil z alkoholismu nebo z drogové závislosti by už nikdy neměl pít alkohol nebo zase začít brát drogy. Měl by být abstinent do konce svého života, pokud nechce zase sklouznout na scestí a dostat se do začarovaného kruhu.
O tématu drog by se dalo toho napsat hodně, ale myslím si, že to, co jsem napsal, je už dostačující. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl. Nevím, proč jsem si knihu nepřečetl už dříve. Každopádně jsem rád, že nejsem závislý na alkoholu a také na drogách. Neplánuji, že bych někdy vyzkoušel nějakou drogu po tom všem, co jsem četl a vím z případů drogově závislých z mého okolí. Z vyprávění vím, že jeden kluk byl hodně chytrý, ale na průmyslovce začal brát drogy a dnes je z něho troska. Jediným jeho cílem je sehnat další dávku.. Pokud jsme na dně, bez energie, jsme ve stresu, je lépe použít jiné prostředky než drogy. Každý člověk by si měl něco najít, aby mu bylo v těchto situacích lépe. Ale DROGÁM SE URČITĚ VYHNOUT!!!
Hlavní postavou románu je Michal Otava, který se dá dohromady s jednou partou a poprvé vyzkouší drogu a následně pokračuje v užívání drog, stává se závislým a zcela pod jejich vlivem. Také se zamiluje do dívky Evy, která je rovněž narkomanka.. Sledujeme jejich rozklad osobnosti, sledujeme jejich opětovné „odvykací kůry“, sledujeme Michalův pobyt v psychiatrické léčebně a ve vězení..
Upřímně řečeno jsem nikdy nevyzkoušel žádnou drogu, i když jsem v minulosti zvažoval s jednou kamarádkou, že bychom to mohli jednou vyzkoušet. Zažít pocit, abychom zahodili všechny problémy za hlavu a jen si „užívali“ chvíle, kdy budeme pod vlivem drog. Chtěli jsme vyzkoušet „trávu“, ale zůstali jsme pouze u povídání. Možná jsme to nemysleli ani vážně, ale kdoví, kdybychom se ocitli v jejich dosahu, jak bychom se zachovali.. Někteří lidé dělí drogy na „lehké“ a „těžké“, ale myslím si, že nejlépe je vůbec nezačínat s užíváním drog. Většinou si lidé řeknou, že jen drogu vyzkouší a už více se k ní nebudou vracet, anebo si dají dávku jen příležitostně, jenže většinou to dopadne právě naopak. Vyzkoušíme jednou, podruhé a už se nemůžeme dostat z tohoto začarovaného kruhu. Autor dobře popsal, jaké zdravotní problémy Michalovi způsobovaly drogy – fyzické a psychické. Znám osobně případ, kdy jeden student vysoké školy začal užívat drogy – nejdříve „trávu“ a potom přešel na „tvrdší“ drogy a stal se na drogách závislým. Podstoupil dvakrát léčení v Opavě, pokusil se několikrát o sebevraždu, získal částečný důchod. Bohužel v jeho případě došlo k nenávratnému poškození mozku, takže jeho stav lze stabilizovat jen tím způsobem, že bude brát léky, bude pravidelně navštěvovat psychiatra a již nikdy nebude užívat drogy. Bohužel realita je jiná.. Většina lidí, kteří se léčí ze závislosti na drogách, opětovně sklouzne na scestí, když se vrátí domů. Někteří vydrží určitý čas, ale většina se stejně navrátí do starých kolejí. V knize se mi líbily také terapeutická sezení s jednotlivými pacienty, kteří vyprávěli své příběhy, a doktor jim pokládal otázky a snažil se jim vysvětlit, že užívání drog je cesta do pekel a že by si měli najít něco smysluplného, čím by zaplnili svůj čas, něco, z čeho by měli radost a co by je naplňovalo.
Jsem přesvědčený o tom, že je lépe vůbec s drogami nezačínat. Někteří mladí lidé vyzkouší drogu třeba z důvodu, že se cítí sami a chtějí zapadnout do nějaké party a tím se to celé spustí. Raději zůstat sám, než patřit k partě, která užívá drogy. Někteří začnou užívat drogy z důvodu, aby zmírnili napětí, stres, aby si oddechli alespoň na chvíli od problémů, které je tíží. Lidé začnou brát drogy z různých důvodů, ale nikdy si nemůžeme být jistí, jaká je jich kvalita a co to s námi může udělat. Někdy si pokládám otázku, co je horší – jestli být alkoholikem nebo narkomanem. Myslím si, že mnohem horší je být závislý na drogách. Autor se také v knize zamýšlí nad otázkou, jak k tomu přijdou lidé, kteří platí daně a zdravotní pojištění a doplácejí na narkomany, kteří dostanou invalidní důchod. Radek John napsal knihu za komunismu, takže častým problémem narkomanů bylo to, že nechodili do práce a byli obviněni z příživnictví, pokud do 30 dnů nenalezli práci. V dnešní době je to státu jedno, každý je strůjcem svého osudu.. Je to otázka k zamyšlení. Má se stát postarat o narkomany, kteří jsou v léčebnách opakovaně hospitalizováni, má jim přiznávat invalidní důchod, když si za svůj zdravotní stav mohou sami?! Když je jim přiznám invalidní důchod, tak většinou stejně pokračují v užívání drog.. Myslím si, že je velmi těžké se dostat z drogové závislosti. Člověk musí mít hodně silnou vůli, aby to dokázal a co je hodně důležité je také to, aby měl tento člověk nějakou podporu – rodinu, přátele, kamarády, kteří mu mohou podat pomocnou ruku. Ale nejdůležitější ze všeho je, aby dotyčný člověk sám chtěl se z drogové závislosti dostat. Je to podobně jako s alkoholem. Člověk, který se léčil z alkoholismu nebo z drogové závislosti by už nikdy neměl pít alkohol nebo zase začít brát drogy. Měl by být abstinent do konce svého života, pokud nechce zase sklouznout na scestí a dostat se do začarovaného kruhu.
O tématu drog by se dalo toho napsat hodně, ale myslím si, že to, co jsem napsal, je už dostačující. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl. Nevím, proč jsem si knihu nepřečetl už dříve. Každopádně jsem rád, že nejsem závislý na alkoholu a také na drogách. Neplánuji, že bych někdy vyzkoušel nějakou drogu po tom všem, co jsem četl a vím z případů drogově závislých z mého okolí. Z vyprávění vím, že jeden kluk byl hodně chytrý, ale na průmyslovce začal brát drogy a dnes je z něho troska. Jediným jeho cílem je sehnat další dávku.. Pokud jsme na dně, bez energie, jsme ve stresu, je lépe použít jiné prostředky než drogy. Každý člověk by si měl něco najít, aby mu bylo v těchto situacích lépe. Ale DROGÁM SE URČITĚ VYHNOUT!!!
Jana Schmidtová napsal/a o Memento
Jednou z nejznámějších knih, která nese svědectví o životě drogově závislých, je My děti ze stanice ZOO. A tou druhou je Memento Radka Johna. Neuvěřitelné čtení. Asi bych si zde ohlídala věk čtenářů, i když možná by to některým dětem pomohlo rozmyslet si svou první dávku. Já to četla asi v šestnácti. Byla jsem zvyklá na literaturu týkající se koncentračních táborů, tak mě překvapuje, že... číst celé mi z toho stejně bylo zle. Je třeba toto téma otevírat a netabuizovat ho.
Adela Střechová napsal/a o Memento
Každý den ve vězení čeká na vytoužený balíček od Evy. Balíček pomerančů, do kterých je stříknuté morfium. Čekal, ale marně a tam ho opět pronásledují tíživé myšlenky, zda Evu ještě někdy uvidí. Bohužel, ale netuší, že jeden z jeho bývalých kumpánů Evu otráví v troubě. Když se dostal Michal na svobodu a zjistil, co se stalo s Evou a začne chystat pomstu. S kamarádem začal vařit drogy a p... číst celéro jím podezřelou partu uvaří smrtelnou dávku. Nakonec je to ale on, kdo leží v nemocnici kvůli předávkování.
Petra Šenková napsal/a o Memento
Kniha vypráví o životě mladíka Michala, který se už jako 14ti letý dostal do styku s drogou a postupem času se stal drogově závislým. První drogu si vzal nevědomě, ale když zjistil, jaké uvolnění droga způsobuje, začal drogy sám vyhledávat. Vyhledává je nejen pro jejich účinek, ale také z nešťastné lásky k Olze. Postupem času se v jednom pražském klubu seznámí s jinými toxikomany a také... číst celé s dívkou Evou, do které se zamiluje. Ale později jim droga nahradí všechny lidské vztahy.
Kniha by měla být povinnou četbou, sugestivně líčí všechna stádia závislosti až po pád na samé dno. Čte se dobře a je velmi poučná.
Kniha by měla být povinnou četbou, sugestivně líčí všechna stádia závislosti až po pád na samé dno. Čte se dobře a je velmi poučná.
Barbora Marie napsal/a o Memento
Memento jsem četla poprvé, když mi bylo šestnáct a zrovna jsem začínala experimentovat s drogami sama. Nikdy jsem si nedala nic, na čem bych zůstala závislá - a za to přesně vděčím Mementu a dalším takovým knížkám (plus kamarádům a zkušeným známým). Důležité je vidět, že nás tyhle knihy nevarují jen před drogami - ani před všemi drogami obecně. Spíš před tím nechat se zblbnout partičkou... číst celé a společností do něčeho, co sami nechceme vlastně dělat...
Kniha vypráví o životě Michala Otavy, který byl nalezen předávkovaný a tak ho odvezli do nemocnice. Zde mu lékaři ošetřili zhnisanou nohu a vypumpovali žaludek. Michal v nemocnici vzpomínal na školní léta, na dívku, do které byl zamilován i na své kamarády. Především na Honzu, který ho z toho všeho dostal. V partě fetáků se seznámil s Evou, která fetovala již delší dobu. A zde začíná i ... číst celécelý jeho příběh.. Hodně silný příběh. Na konci byl odkázán na postel, kde se o něj museli starat, krmit ho a umývat.
Jana Králová napsal/a o Memento
Tato kniha mě naprosto srazila na kolena. To co nám každý ať už doma nebo ve škole vštěpuje do hlavy, tak je s porovnám s tímto dílem nic. Zde se dostanete přímo do života těchto lidí. Přímo slyšíte jejich myšlenky a chtíč. Ze začátku to vypadá jako nevinná hra, pak se to ale rychle změní v něco bez čeho nemůžete být a proto abyste dostali to co právě potřebujete vás pohání touha a vlas... číst celétně jakýsi pud. Některé pasáže se mi četli těžce, ne proto, že by byli špatně napsané, ale proto, že byli nechutné. Poprvé se mi to dostalo do rukou jako maturitní četba, ale vzhledem k tomu, že v dnešní době už to není žádné tabu a někteří se s tím dokonce chlubí, nebo to berou jako jistý druh uvolnění a zábavy a samy nás nabádají, že to stačí mít pod kontrolou....tak bych doporučila k povinné četbě už v mnohem mladším věku.
Ty blaho!!! Slušná jízda. Ze začátku jsem měla trošku potíž se stylem psaní, pak jsem si ale zvykla. Dostalo mě jak to gradovalo, ke konci jsem se chytala za hlavu, že to už je fakt psycho. Některé pasáže nechutné ale asi to tak je. Nedokážu si takový život představit. Bohužel si lidé myslí, že všechno mají pod kontrolou a přitom se řítí do pekla... Rozhodně doporučuji knihu k přečtení ... číst celéa zařazení do knihovny.
Ani ve snu by mne nenapadlo začínat si něco s drogami. Dokonce ani v období puberty, která byla v plném proudu, když jsem tuto knihu ze seznamu povinné školní literatury četla. Přesto mi tyto skutečné příběhy, prosté moralizování, zato plné surové bezvýchodnosti, něco daly – uvědomila jsem si, jak snadné je tomuto démonu propadnout, co to udělá s psychikou a tělesnou schránkou člověka, ... číst celéže ztratíte přátele, svobodu a sebeúctu – a také že si už nemůžu myslet, že mě se to netýká. Týká se to každého z nás, protože se to týká společnosti, ve které žijeme, a kterou vytváříme.
Kniha plná odstrašujících příkladů, proč se drogám radši hodně velkým obloukem vyhnout. Mě to šokovalo, natož co lidi někde v 80.letech.. Jak bylo a je snadné se k něčemu takovému dostat a jak těžké a dlouhé je se z něčeho takového vyhrabat.. Většina lidí se z toho nevyhrabalo už nikdy, jak jsem viděla.. A obdivuju ty, co to dokázali a na drogu už nesáhli.. Ovšem lepší je obdivovat ty, ... číst celéco odolali a ani nevyzkoušeli. Dětem kolem 15ti bych doporučila přečíst povinně.
Při čtení jsem si nemohla pomoci, a musela jsem knihu částečně srovnávat s knihou My děti ze stanice zoo, jelikož jsem je obě četla přibližně ve stejnou dobu a obě se zabývají podobnou problematikou, a kupodivu u mě vítězí právě Memento. Moc se mi líbil styl psaní a jazyk Radka Johna, navíc bylo na knize vidět, že i když to není autobiografie, tak autor ví o drogové problematice hodně a... číst celé věrně tam popsal celý proces závislostí a absťáků. Určitě doporučuji, docela dobře to slouží i jako prevence proti drogám.
Stejně jako někteří ostatní čtenáři, jsem se i já k Mementu propracovala skrze maturitní četbu, a rozhodně toho nelituji, protože tahle kniha byla skvělá. Děsivá, ale skvělá. Mezi lidmi je hodně srovnávána s německou My děti ze stanice zoo, a já musím říct, že Memento se mi zdálo o třídu lepší, než zmiňovaná kniha. Tohle bych zařadila do povinné četby mnohem dřív, než na střední škole, ... číst celéaby sloužila alespoň trochu jako prevence těm, kteří mají nápady experimentovat s drogami.
Pan Karlíček napsal/a o Prachy dělaj člověka
Je to pravda odvěká, prachy dělaj člověka. Kdo je nemá, ať od lidí pranic nečeká. Tento song už zpíval Voskovec s Werichem a dnešní doba jim dá jistě za pravdu. Jako v tomto českém filmu. Tři kamarádu se v totalitě neměli dobře a tak se to pokusili změnit tím, že utečou za hranice. Bohužel se jim to nepovedlo a tento čin měl své následky. Děj se přesouvá do naší doby a kamarádi se opět ... číst celésejdou. Poznají, jednu velkou pravdu. Ten kdo má peníze, tak ten si jen píská.
Výborná kniha Memento skvělého autora Radka Johna, kterou jsem četla poprvé před mnoha lety, ale zcela mě pohltila a svoji tématikou mi ukázala hrůznost života narkomanů, je velmi realistickým zobrazením jejich života, pocitů, stihomamů, děsů a v konečném důsledku nemožnosti rozeznat realitu od iluze. Autor velice věrně popisuje stavy, do kterých se narkomani dostávají. Kniha je psána z... číst celé pohledu narkomana samotného a je tak velmi autentická.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
