Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
-
Terapie láskou
Matthew Quick Dostupné334 Kč
Do košíku
-
The Silver Linings Playbook, Film Tie-In
Matthew Quick Dostupné269 Kč
Do košíku
-
Terapia láskou
Matthew Quick Není skladem302 Kč
Do košíku
-
Silver Linings
Matthew Quick Není skladem295 Kč
Do košíku
-
The Silver Linings Playbook
Matthew Quick Není skladem282 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Annie napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Matthew Quick byl až do této knihy mě naprosto neznámým autorem. Když jsem začala číst Odpusťte mi, Váš Leonard, absolutně jsem nevěděla do čeho jdu. Už po první kapitole ale bylo jasné, že se bude jednat o knihu s neskutečně silným příběhem, která ve mě cosi změní. Naprosto jsem jí propadla, a přečetla jí za dva dny. Tak čtivá byla. A dojemná! Dokonce mě na konci rozbrečela, a to se mi... číst celé u knihy nikdy nestalo.
Ivett napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Od této knihy jsem neměla žádná očekávání, ale velmi mile mě překvapila. Děj se odehrává v průběhu jednoho dne, kdy má Leonard v plánu nejdříve zastřelit svého bývalého kamaráda a poté i sebe. Přitom vzpomíná, vypráví, uvažuje... čtení mi velice rychle uběhlo, protože je kniha opravdu napsána čtivou formou (na poznámky pod čarou jsem si musela zprvu zvykat, ale pak mi to už nepřišlo). A... číst celéutor se v knize dotýká tolika témat - od homosexuality, rasismus, náboženství, po koncentrační tábory, znásilnění, ale i přátelství apod.). Nejhorší je, když je dítě, obzvlášť v tak složitém období jako je puberta, přehlíženo, když volá o pomoc a okolí je vůči tomu netečné. V tomto věku je hodně těžké být outsider a "nezbláznit se". Rozhodně skvělá kniha.
Johana Žampová napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Úžasná a čtivá kniha pojednávající o sympatickém mladém hrdinovi jménem Leonard Peacock, jenž trpí depresí a sebevražednými sklony (přitom co si prožil se není čemu divit). Leonardovy trefné poznámky, kritizující fungování společnosti, stejně jako chování jedinců touto společností ovládaných, zoufale se snažících nevybočit z řady a neodlišit se. Kniha ve mě vyvolávala silné emoce, po pa... číst celédesáti stránkách se o mě začala pokoušet deprese a na konci mi i ukápla nějaká ta slza. Velmi mě bavila nejen postava Leonarda, ale i všechny vedlejší postavy, včetně ❗SPOILER❗ Ashera, jehož jsem nejdřív z duše nenáviděla, stejně jako Leonard, po odhalení jeho příběhu mi ho však bylo líto. Musím také pochválit český překlad, který při hovorové angličtině často bývá nevěrohodný, tady je ale skvělý a nerušivý.
Shrnutí: Velmi silný, skvěle napsaný příběh. Rozhodně si knihu přečtěte. Každý by měl.
Shrnutí: Velmi silný, skvěle napsaný příběh. Rozhodně si knihu přečtěte. Každý by měl.
mudla napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
(jelikož megaknihám asi vadí Leovo jméno, tak ho zkrátím na nějakou metamorfózu, aby se k Vám vůbec tenhle koment dostal)
„Sním o überničem.“
Okey, máme tu vážné téma... A já se jak pitomá tlemila od ucha k uchu sotva po otočení první stránky. Jsem si jistá, že jsem nebyla sama, kdo tak někdy reagoval na Leovy smutné avšak dobře mířené poznámky. Ale nebojte se, ně... číst celékde u 60. stránky jsem s hrůzou zjistila, že se o mě pokouší deprese (ještě, aby ne, když jsem si k takové knížce pustila film, ze kterého se vyklubala depresivní tragédie podle skutečných událostí) a hlavou mi probleskla modlitba, ať už mám tohle čtení (nejlépe bez psychické úhony) za sebou. Na druhý den už jsem naštěstí byla cajk a za vyloženě pohodové melodie random rockových písniček jsem knihu bez problému dorazila do konce.
„Baví v dnešní době přemýšlení ještě někoho dalšího, nebo jsem totální úchyl?“
Mám tady nějaká skromná upozornění a doporučení:
Citliví lidé se sklony k hlubokým depresím - raději si přečtěte knížku, jako je třeba Muffin a čaj, ze které dostanete cukrovku a bude Vám hej, ať Vás Leonard náhodou předčasně neinspiruje k neveselým aktivitám.
Vy ostatní, kteří se pustíte do Leonarda - přečtěte si nejdříve Hamleta, ať má ten kluk radost aspoň z něčeho.
No a teď už bych se mohla pořádně začít věnovat hodnocení samotné knihy.
Je vyprávěna z pohledu Lea a proložena značným množstvím jeho poznámek pod čarou, které ne jen že text ozvláštňují, ale i perfektně fungují např. jako výpady do minulosti nebo trefné zajímavosti, bez kterých by kniha mohla fungovat, ale o hodně bychom přišli.
Příběh je podaný čtivým způsobem, kdy mě bavily ve své podstatě i nudné pasáže o náboženství (to téma mě nebaví, ale ta knížka rozhodně jo - takže žádnou paniku, je to dobrý). Děj nám postupně graduje s tím, jak se hrdina blíží k rozbalení svého posledního dárku ve slušivém žužovém obalu. Takže když už pro nic jiného, tak knihu dočtete proto, že prostě chcete/potřebujete vědět koho a jestli vůbec Leonard tou magickou P-38 odpráskne.
Už fakt nevím, co bych tu ze sebe ještě vydojila za řeči. Ta knížka je prostě dobrá. Jo vlastně! Dopisy z budoucnosti - dobrý nápad. A nezapomeňte na ty veselý songy! ;P
„Vsadím se, že kdyby Hamlet přistihl tátova vraha, jak si leští tágo, jen by se tomu zasmál.“
„Sním o überničem.“
Okey, máme tu vážné téma... A já se jak pitomá tlemila od ucha k uchu sotva po otočení první stránky. Jsem si jistá, že jsem nebyla sama, kdo tak někdy reagoval na Leovy smutné avšak dobře mířené poznámky. Ale nebojte se, ně... číst celékde u 60. stránky jsem s hrůzou zjistila, že se o mě pokouší deprese (ještě, aby ne, když jsem si k takové knížce pustila film, ze kterého se vyklubala depresivní tragédie podle skutečných událostí) a hlavou mi probleskla modlitba, ať už mám tohle čtení (nejlépe bez psychické úhony) za sebou. Na druhý den už jsem naštěstí byla cajk a za vyloženě pohodové melodie random rockových písniček jsem knihu bez problému dorazila do konce.
„Baví v dnešní době přemýšlení ještě někoho dalšího, nebo jsem totální úchyl?“
Mám tady nějaká skromná upozornění a doporučení:
Citliví lidé se sklony k hlubokým depresím - raději si přečtěte knížku, jako je třeba Muffin a čaj, ze které dostanete cukrovku a bude Vám hej, ať Vás Leonard náhodou předčasně neinspiruje k neveselým aktivitám.
Vy ostatní, kteří se pustíte do Leonarda - přečtěte si nejdříve Hamleta, ať má ten kluk radost aspoň z něčeho.
No a teď už bych se mohla pořádně začít věnovat hodnocení samotné knihy.
Je vyprávěna z pohledu Lea a proložena značným množstvím jeho poznámek pod čarou, které ne jen že text ozvláštňují, ale i perfektně fungují např. jako výpady do minulosti nebo trefné zajímavosti, bez kterých by kniha mohla fungovat, ale o hodně bychom přišli.
Příběh je podaný čtivým způsobem, kdy mě bavily ve své podstatě i nudné pasáže o náboženství (to téma mě nebaví, ale ta knížka rozhodně jo - takže žádnou paniku, je to dobrý). Děj nám postupně graduje s tím, jak se hrdina blíží k rozbalení svého posledního dárku ve slušivém žužovém obalu. Takže když už pro nic jiného, tak knihu dočtete proto, že prostě chcete/potřebujete vědět koho a jestli vůbec Leonard tou magickou P-38 odpráskne.
Už fakt nevím, co bych tu ze sebe ještě vydojila za řeči. Ta knížka je prostě dobrá. Jo vlastně! Dopisy z budoucnosti - dobrý nápad. A nezapomeňte na ty veselý songy! ;P
„Vsadím se, že kdyby Hamlet přistihl tátova vraha, jak si leští tágo, jen by se tomu zasmál.“
mera napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Matthew Quick píše přímo, nepokouší se vymýšlet žádné vedlejší zápletky, nezdržuje čtenáře zdlouhavými popisy, ale prostě a jednoduše žene příběh vpřed. Ačkoliv se velmi soustředí na Leonarda a jeho vnitřní svět, neoznačila bych to přímo za psychologickou knížku. Náš hlavní hrdina se nám na dvě stě padesáti šesti stránkách odhaluje, a svěřuje se, proč chce zabít svého spolužáka a pak i ... číst celésebe. Dělá to tak bezprostředně, upřímně a otevřeně, a má k tomu tak pádné argumenty, že bych dokázala pochopit, proč si myslí, že dělá správnou věc.
Fenek napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Myslela jsem, že se mi kniha bude líbit mnohem víc, ale asi to opravdu nebylo nic pro mě. Necítila jsem se spojená s hlavním hrdinou tak, jak bych měla být. Bylo těžké mu věnovat sympatie, o což asi autorům šlo. Na konci vás to nechá v nejistotě a já mám mnohem raději jasný obraz, ale ten tam prostě nebyl. Přála bych si, aby na světě bylo více lidí jako Herr Silverman, což je jediný dův... číst celéod, proč kniha dostala i nějaké hvězdičky.
Lucy Lillianne napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Když jsem knihu poprvé otevřela, zůstala jsem civět na ta velká písmena. Připadalo mi to jako text pro děti. Alespoň v porovnání s těmi bleškami, které běžně čtu. Na druhou stranu mi blesklo hlavou, že o to dřív budu s knihou hotová :-).
Od prvních stránek jsme byli seznámeni s cílem, za jakým se Leonard, hlavní postava knihy, hnal. Neustále se vracel k tomu, jak chce spáchat... číst celé špatný čin, ale že musí nejdříve zařídit pár věcí. Během čtení jsme se posouvali jeho životem a sledovali jeho přípravy. Chvílemi se vracel do minulosti a vyprávěl útržky svého dětství. A mezi tím ve vzduchu byla pořád ta otázka - udělá to?
Abyste to pochopili, Leonard neměl zrovna jednoduché dospívání. Ovlivnila ho hromada věcí. Některé z nich byly drobnosti, které by se daly ustát, ale stala se mu jedna zásadní událost, která vše zničila a tak i ty malé detaily nedokázal přejít. A co hůř, nikdo nedokázal číst všechna ta znamení a pomoct mu. Už v mnoha knihách jsme mohli sledovat, jak i malé a nepodstatné věci mohou člověka změnit, mít vliv na jeho chování, a tady tomu není jinak.
Hlavní postava neustále dumá nad životem, nad tím, co se kolem něj děje. Sleduje svět více do hloubky, tak jak to spousta lidí nedokáže a především jeho spolužáci. Díky tomu působí jako podivín a možná i blázen. Přesto je to člověk, který vidí dvě strany mince a nespokojí se s názory a omezeností jiných. Navíc se některým lidem snaží dávat náznaky a stále doufá ve vlastní záchranu, v něco, co by ho přesvědčilo, že okolo něj existuje i dobro, a že o něj má někdo zájem. Ale když nepřichází... Není nejen nepochopený, ale bohužel i osamělý, chybí mu přátelé a rodinné zázemí. Všechny tyto faktory ho nakonec vedly k jednomu konci (jak to ale dopadne vám neřeknu ;-)).
Jak už jsem psala, problematika tohoto tématu není nic nového, proto budete mít při čtení pocit, že ani nic nového nedostanete. Samotné dojmy z průběhu knihy jsou rozpačité. Velkou část doby jsem s Leonardem soucítila, protože jsem ho chápala a moc dobře. Ale na druhou stranu opravdu vyváděl věci, které i na mě byly bláznivé. Samotný závěr je docela překvapením a tak nějak zůstává nedořešený, přijde mi, že to zůstává na každém čtenáři, jak je schopný tuto knihu pochopit (a její složitosti) a jaký konec si zvolí. V tomto případě to vypadá, jakoby autor zaměřil více pozornosti a důraz knihy na její poselství než na samotný obsah. Nevím, co si vlastně o knize myslet. Svůj smysl má, i když je možná trošku depresivní, protože ukazuje i dost nevlídný pohled na svět a naši společnost a na to, jak lidé spolu nedokážou držet a pomáhat si, jak jsou ostatní nevnímaví...
Od prvních stránek jsme byli seznámeni s cílem, za jakým se Leonard, hlavní postava knihy, hnal. Neustále se vracel k tomu, jak chce spáchat... číst celé špatný čin, ale že musí nejdříve zařídit pár věcí. Během čtení jsme se posouvali jeho životem a sledovali jeho přípravy. Chvílemi se vracel do minulosti a vyprávěl útržky svého dětství. A mezi tím ve vzduchu byla pořád ta otázka - udělá to?
Abyste to pochopili, Leonard neměl zrovna jednoduché dospívání. Ovlivnila ho hromada věcí. Některé z nich byly drobnosti, které by se daly ustát, ale stala se mu jedna zásadní událost, která vše zničila a tak i ty malé detaily nedokázal přejít. A co hůř, nikdo nedokázal číst všechna ta znamení a pomoct mu. Už v mnoha knihách jsme mohli sledovat, jak i malé a nepodstatné věci mohou člověka změnit, mít vliv na jeho chování, a tady tomu není jinak.
Hlavní postava neustále dumá nad životem, nad tím, co se kolem něj děje. Sleduje svět více do hloubky, tak jak to spousta lidí nedokáže a především jeho spolužáci. Díky tomu působí jako podivín a možná i blázen. Přesto je to člověk, který vidí dvě strany mince a nespokojí se s názory a omezeností jiných. Navíc se některým lidem snaží dávat náznaky a stále doufá ve vlastní záchranu, v něco, co by ho přesvědčilo, že okolo něj existuje i dobro, a že o něj má někdo zájem. Ale když nepřichází... Není nejen nepochopený, ale bohužel i osamělý, chybí mu přátelé a rodinné zázemí. Všechny tyto faktory ho nakonec vedly k jednomu konci (jak to ale dopadne vám neřeknu ;-)).
Jak už jsem psala, problematika tohoto tématu není nic nového, proto budete mít při čtení pocit, že ani nic nového nedostanete. Samotné dojmy z průběhu knihy jsou rozpačité. Velkou část doby jsem s Leonardem soucítila, protože jsem ho chápala a moc dobře. Ale na druhou stranu opravdu vyváděl věci, které i na mě byly bláznivé. Samotný závěr je docela překvapením a tak nějak zůstává nedořešený, přijde mi, že to zůstává na každém čtenáři, jak je schopný tuto knihu pochopit (a její složitosti) a jaký konec si zvolí. V tomto případě to vypadá, jakoby autor zaměřil více pozornosti a důraz knihy na její poselství než na samotný obsah. Nevím, co si vlastně o knize myslet. Svůj smysl má, i když je možná trošku depresivní, protože ukazuje i dost nevlídný pohled na svět a naši společnost a na to, jak lidé spolu nedokážou držet a pomáhat si, jak jsou ostatní nevnímaví...
Lucka napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Krásně napsaná kniha se zajímavým tématem a poselstvím. Hlavním hrdinou je dospívající Leonard, který to bohužel v životě neměl příliš jednoduché. Žije prakticky sám, matka o něj nejeví zájem a ve svém životě má jen pár osob, na kterých mu záleží. Ty se rozhodne obdarovat na své 18té narozeniny a zároveň tak ukončit i život svého jediného kamaráda a poté i svůj. Kniha se velice dobře čt... číst celée, má spád a řeší hned několik důležitých témat najednou.
RYZEN napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Je zvláštní, jak ve mně tato kniha vyvolávala pocity nepříjemné a zároveň dojemné. Leonard Peacock je záměrně nesympatická postava, ale jak se pomalu odkrývá jeho duševní nemoc a traumatická minulost, nemůžete si pomoct a fandíte mu a jeho uzdravení. Tahle kniha mi málem roztrhla srdce vejpůl jen kvůli tomu, jak moc jsem byla rozpolcená, ale myslím, že to byl účel. Zbožňovala jsem vedle... číst celéjší postavy v této knize a líbilo se mi i samotné Leonardovo vyprávění. Při vyvrcholení knihy jsem rozhodně brečela. Vyprávění je drásavé, ale upřímné, a já to nemohla odložit.
Jediné, co bych opravdu vytkla, je příliš náhlý konec. Mám pocit, že to chtělo ještě jednu kapitolu nebo epilog, aby to mělo nějakou konečnou podobu, nebo alespoň naznačení, co postavy nakonec dělaly po vyvrcholení knihy. Mám pocit, že pořád úplně nevím, jestli kniha skončila pozitivně nebo negativně. Byl to záměr?
Bez ohledu na to si z této knihy stále ještě utírám šmouhy od řasenky na tvářích. Předpokládám, že o ní budu ještě nějakou dobu přemýšlet a zajímat se, co postavy chystají po skončení románu.
Jediné, co bych opravdu vytkla, je příliš náhlý konec. Mám pocit, že to chtělo ještě jednu kapitolu nebo epilog, aby to mělo nějakou konečnou podobu, nebo alespoň naznačení, co postavy nakonec dělaly po vyvrcholení knihy. Mám pocit, že pořád úplně nevím, jestli kniha skončila pozitivně nebo negativně. Byl to záměr?
Bez ohledu na to si z této knihy stále ještě utírám šmouhy od řasenky na tvářích. Předpokládám, že o ní budu ještě nějakou dobu přemýšlet a zajímat se, co postavy chystají po skončení románu.
Míša napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Je zvláštní, jak ve mně tato kniha vyvolávala pocit nepohodlí, a přitom dojetí. Leonard Peacock je účelově nespolehlivá postava. Vyprávění příběhu je skličující, ale upřímné, a proto se kniha tak dobře čte. Moje jediná skutečná výtka je, že konec byl příliš náhlý. Mám pocit, že by to chtělo ještě jednu kapitolu nebo epilog pro nějakou konečnost, nebo alespoň náznak. Knihu bych ale rozho... číst celédně doporučila. :-)
la la napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Knížka Odpusťte mi, Váš Leonard mě zaujala námětem, ale nakonec jsem byla zklamaná.
Leonard je pro mě jako hlavní hrdina hodně těžký na hodnocení. V mnohých chvílích s ním soucítíte, ale jeho povaha není úplně stabilní a tak o chvilku později jen nevěřícně kroutíte hlavou (těžko říct, možná se jen jedná o záměrné vykreslení stavu ve kterém se Leonard nachází, ale většinou mi to p... číst celéřišlo jako náhodný vývoj při psaní příběhu). V mých očích prostě Leonard není dobře napsaný charakter, jako čtenář jsem z něj byla zmatená.
Leonard je pro mě jako hlavní hrdina hodně těžký na hodnocení. V mnohých chvílích s ním soucítíte, ale jeho povaha není úplně stabilní a tak o chvilku později jen nevěřícně kroutíte hlavou (těžko říct, možná se jen jedná o záměrné vykreslení stavu ve kterém se Leonard nachází, ale většinou mi to p... číst celéřišlo jako náhodný vývoj při psaní příběhu). V mých očích prostě Leonard není dobře napsaný charakter, jako čtenář jsem z něj byla zmatená.
Lenji napsal/a o Terapie láskou
Super příběh, originální námět, člověk se nad příběhem někdy opravdu zamyslí a někdy upřímně zasměje. Taková oddychová kniha. Hlavní postavu, Pata, si vážně zamilujete! Vrací se z léčebny ke svým rodičům a tvrdě na sobě pracuje, posiluje a chodí běhat, aby byl ve formě a udělal opět dojem na svou bývalou ženu Nikki .. ta už ale absolutně nejeví zájem a Pat je jí ukradený. Ale naštěstí s... číst celée objeví stará známá Tiffany, která je tak nějak podobně šouplá! Líbila se mi filozofie stříbrného lemování!
Meruňka napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Naprosto úžasná a hlavně čtivá knížka. Která pojednává o chlapci jménem Leonard, který se chystá zabít sebe i svého spolužáka. Celá kniha se odehrává ve dvou dnech, ve dnech, kdy se právě Leonard chystá udělat tuto práci. Tím, že celá kniha popisuje jen dva dny, tak vás dokonale vtáhne do děje, všechno do posledního detailu popíše a vy za chvíli zapomenete, že vlastně nejste v Leonardov... číst celéě těle. Všechno je nádherně obrazotvorně popsáno.
Irena Slováková napsal/a o Terapie láskou
K této knize jsem se dostala díky stejnojmennému filmu, který se mi opravdu líbil a oslovil mě velmi originálním nápadem. Rozhodla jsem se tedy přečíst i knihu, kterou byl inspirován. Pokud srovnám oboje, tak je to celkem vyrovnané i když musím přiznat, že určité části se mi více líbily v knize a jiné zase naopak více ve filmu. Celkový dojem z knihy si odnáším dobrý. Nelituju toho, že j... číst celésem si ji přečetla. To, co mě oslovilo v knize mnohem více než ve filmu bylo, že se na oba hrdiny nepřestalo pohlížet jako na lidi duševně někde jinde. Zkrátka velmi originální, příjemný, procítěný příběh, na který nezapomenu.
Monii napsal/a o Terapie láskou
Příjemná, netradiční romanťárna se stále oku lahodícím Bradleym, která víc než na strunu lechtající bránici hraje na tu srdcebolnou. To ale nic nemění na tom, že vás dokáže rychle vtáhnout do děje, postavy jsou zajímavé, ač někdy málo srozumitelné (ale o to předpokládám jde), taneční čísla děj pěkně zpestří, navíc snímek nabízí i určité poselství. A byť se postupně stáčí předvídatelným ... číst celésměrem, závěrečná čtvrthodinka opravdu stojí zato.
Ellinka89 napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Mne tato kniha nijak neuchvatila, ani nezasahla, misty jsem upadala do mikrospanku. Byly tam krasne pasaze a krasne myslenky, skvely napad byly dopisy, ale co me silene rozcilovalo, byly poznamky pod carou, kterych bylo pomalu stejne jako textu a nevidim duvod, proc nebyly jeho soucasti. A cele to na mne pusobilo tak nejak zacatecnicky. Skoda. Zkusim ale jine knihy od autora, treba mi n... číst celéeco jineho sedne lip
Meg napsal/a o Terapie láskou
Viděla jsem film, četla jsem i knihu, takže můžu srovnávat, a jak už to tak bývá, kniha se mi líbila více, než film, i když vím, že v případě Terapie láskou to bývá spíše naopak. Kniha je krásná, vtipná, dojemná, ale svým způsobem velice smutná. Pat mi nepřipadal jako blázen, spíš byl snílek, který žije ve svém vlastním světě, ale to se mi na něm líbilo. I Tiffany jsem si velmi oblíbila... číst celé. Jen strhávám hvězdičku za ty až příliš četné pasáže o fotbale, ty bych zkrátila, nebo úplně vynechala.
Anet napsal/a o Happy Birthday, Leonard Peacock
Patřím k těm, co z knihy nejsou až tak odvaření. Místy to byla až nuda, některé scény jsou velké, zbytečné. Naopak pointa je tak nějak rychle projetá, až mi je to líto. Jsou tam přesahy, které by stály za rozpracování, ale to se nestane. Dopisy z budoucnosti mi připadaly krajně zbytečné, vlastně až trochu rušivé a zvláštní. Pro mě rozhodně obsahem nepřesahuje rámec cílové skupiny, pro ... číst celékterou byla určená.
Tohle bylo doopravdy velmi překvapivé. Místy byla kniha trochu nudná, zdlouhavá - některé pasáže mi nesedly, ale celkové vyznění bylo neuvěřitelně silné. Takovou pointu bych ani v nejmenším nečekala. Tohle je přesně ta kniha pro všechny ty typy puberťáků, kteří si myslí že okolní svět je na nic a jejich život za nic nestojí. Velmi rychlé čtení, s trochu uspěchaným koncem na můj vkus, a... číst celéle stojí za přečtení.
Zuzka J. napsal/a o Odpusťte mi, Váš Leonard
Tato kniha ve mně vyvolala docela rozporuplné pocity. Ze začátku mi nápad přišel geniální a příběh zajímavý, ovšem brzy jsem se začala velice nudit. Hlavního hrdinu jsem nechápala a ke čtení jsem se musela dokopávat. Myslím si, že nápad byl dobrý, ale autor si s ním mohl daleko více pohrát a na to, jak je kniha tenká, jsem se prakticky nic zajímavého nedověděla. Zároveň si myslím, že zp... číst celéůsob jednání Leonarda byl naprosto nereálný a děj příliš naivní.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
