Dílo německého básníka Christiana Morgensterna je vedeno dvěma proudy, od sebe značně odlišnými. Nacházíme u něj verše „vážné lyriky“, reflexivní poezie, technicky umné, ale psané v mezích konvencí končícího 19. stol., plné přepatetizovaných abstrakcí a ustálených obratů. Vedle širokých kolejí „seriózní“ Morgensternovy tvorby však vede další cesta, cesta groteskní, žertovné poezie, jaz... číst celéykově vyšperkované a inovované, naplněné šlehy a věcnými postřehy, vznikající jako žert pro přátele, bez ctižádosti přinést svému autorovi slávu a uznání. A hle, je to právě tento dravý a klikatý proud básnictví, který Morgensterna a jeho knížky nakonec přivedl do knihoven a povědomí čtenářů.
Šibeniční písně od Christiana Morgensterna považuji za zajímavou literaturu. Chtěla jsem si ji dát do maturitního seznamu literatury, ale poměrně rychle jsem si to rozmyslela, jelikož jsem nevěděla, jaký rozbor se ode mě očekává. Básně bych hodnotila asi tak půl na půl. Jedna polovina byla vcelku vtipná a dávala smysl, druhá mi připadala jako narychlo udělané texty, které by možná zvlá... číst celédla většina čtenářů.