Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Serpent & Dove
Mahurin, Shelby Skladem257 Kč
Do košíku
-
Game of Gold
Mahurin, Shelby Není skladem363 Kč
Do košíku
-
Blood & Honey
Mahurin, Shelby Není skladem280 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Iva napsal/a o Serpent & Dove
Hlavní hrdinkou je čarodějka Lou, která se shodou okolností dostane do problémů. Kniha se dost dobře četla. Avšak občas mi zde některé věci přišly malinko nedomyšlené. Angličtina v této knize není nijak zvlášť náročná, takže pokud v angličtině čtete nebo se chcete zlepšit, tak po této anglické verzi rozhodně sáhněte. Knížka není vůbec špatná a romantická linka je zde opravdu velmi dobře... číst celé vykreslená.
Eliška Týrová napsal/a o Blood & Honey
Tak musím uznat, že tahle kniha se mi líbila více, než Serpent and Dove. Možná proto, že svět a postavy byly již řádně představeny v první knize, tak zde autorka skočila přímo do děje. Během celé knihy zvládnou protagonisté procestovat značný kus země, a představí se mnoho dalších postav, což ale nezdržuje od neustálého vývoje děje. Stejně tak se i představila Moje nejoblíbenější postav... číst celéa, která mi v mnohém připomínala Nikolaie Lanstova z Grishaverse, takže jsem se instantně zamilovala.
Nemohu se dočkat třetího dílu ❤️
Nemohu se dočkat třetího dílu ❤️
Eliška Týrová napsal/a o Serpent & Dove
Hlavní hrdinové, čarodějnice Lou a lovec čarodějnic Reid, se dostanou do nepříjemné situace, kde jsou nuceni do sňatku, ačkoli jeden druhého nenávidí. Lou samozřejmě musí skrývat, že je čarodějka, protože nepochybuje o tom, že by okamžitě skončila na hranici. Během svých dnů v sídle lovců čarodějnic však odkryje mrazivé tajemství. Zároveň má smrtelnou hrůzu z toho, že ji najde její vlas... číst celétní matka, ale proč?
Veis napsal/a o Serpent & Dove
Také jedna z nejlepších knih, které letos vyšly. Jde o čarodějnici a lovce čarodějnic, kteří se kvůli nešťastné náhodě musí vzít. Nechybí ani napětí. Hlavní postavu čarodějku Lou jsem si naprosto zamilovala. Nestydatá holka, která má naprosto dokonalý humor založený na sarkasmu. Jediné, co musím vytknout je to, že mi přišlo, že se do sebe zamilovali jen tak z ničeho nic, mohlo to být tr... číst celéošku více protáhlejší.
Kniha se četla sama, měla jsem ji přečtenou za pár hodin, téměř jsem od ní nevstávala.
Kniha se četla sama, měla jsem ji přečtenou za pár hodin, téměř jsem od ní nevstávala.
Eva napsal/a o Serpent & Dove
Serpent and Dove jsem hrozně protrpěla.
Nutno na začátek říct, že si nemyslím, že autorka je slabá ve stylistice. Ať už jsem se nudila jakkoliv, z toho, jak skládala věty, mě nepřepadal pocit, že čtu dutý text, což vlastně palec nahoru. Když se odprostíte od všeho ostatního (takových drobností jako je děj a svět), tak určitá skupina "smečových" dialogů mezi hlavními protagonisty by... číst celéla super. A uměla bych najít i další části textu, které by mě opravdu oslovily na maximum, kdybych je četla vyňaté a bez znalosti kontextu.
Shelby měla super nápad. Chtěla napsat techtle mechtle mezi čarodějnicí a lovcem čarodějnic. Nezní to zrovna originálně, ale je to přesně ten typ vztahů, co mě láká o něm číst, takže klidně i dalších deset takových, jen prosím lepších. Tady totiž autorka chtěla napsat ten romatický příběh, ale už zapomněla, že pokud si vybere tuhle konkrétní dvojici, je velmi nutné zmáknout i prostředí. A to projela na plné čáře.
Její fiktivní svět je mišmaš. Nestojí na pevných základech, vlastně spíš si někde lítá. Frankofonní prostředí, ten pocit ale navozují jen názvy ve francouzštině - a to snad podle nějakého generátoru, nedokázala jsem rozklíčovat, proč to či ono slovo francouzsky je, a jiné není (naštěstí s přečtenými procenty francouzština v kurzívě téměř mizí). Dalo se z toho hrozně moc vyždímat, třeba v popisech mentality lidí, kultuře, odívání, popisech města, správy země. Všechno zmíněné víte spíš jen podvědomě, protože si automaticky k ději přiřadíte přibližné historické období, které je zde suplováno. Slyšela jsem hodně reakcí, že to má být laděno do středověku, ale je to novověk, fakt.
Je předpokládána čtenářova znalost fungování Církve. Vědomost, kdo je arcibiskup, například. Ve fiktivním světě Serpent and Dove mají Bibli, ale není napsané, jak se tam dostala. To je něco, co mi ohromně vadí. Jako by ve Společenstvu prtenů Frodo četl před spaním Julese Vernea. A takových věcí tam je hromada. Třeba makrónky ještě. Co tam dělají makrónky za výlohou cukrárny?
Nemůžu si pomoct, ale svět je prostě neskutečně nijaký, odfláknutý, nesmyslný.
A magie? Vymyslet si jednoduchá pravidla, ale přesně radši nic moc neukázat, protože asi vlastně sama nevím, jak to chci. Možná se vám to zdálo popsané dost, ale teda za mě ani náhodou. Potřebovala jsem víc. Když už mi jsou servírované čarodějnice, tak chci fakt čarodějnice, ne abych vlastně počítala, kolikrát se hlavní holka koupe a jestli jí náhodou nějaký nezbedník nečumí na kotník.
Děj...
...mi přišel jako jedno velké "oh no". Jsem doufala, že to bude plné ohnivé atmosféry, že z toho budu cítit tu tísnivost vznikající z častého upalování, že tam uvidím nějakou kolektivní fanatickou posedlost. Hon. A strach z těch děsivých osob. Ničeho takového jsem si nevšimla. Dokázala bych se smířit, kdyby mi byl předložen jen romantický příběh, jenže tady ta boční zápletka plná "hustých zvratů" byla. Nebo pokus o ni. Vyspoilerovat si v půlce zbytek děje, pak tam narvat jeden twist, ze kterého se mi protočily oči tak, že jsem myslela, že už je nikdy nevrátím do výchozí pozice. Ten typ završení, u něhož si říkáte "áááá, tak teď už chybí jen, aby" - a ono se to stane. Moje nervy.
Spousta věcí se jednoduše děje, a když se ptáte proč, odpovědí mi obvykle nebylo nic jiného než "autorka to tak chtěla".
Hate-to-love ani prd. Je to těžká insta-love. Taková ta, kdy se neznáte, pak se poznáte, seznamujete se chvilku a lusk prsty - nejvíc ho miluji navždy. Nejvíc ji miluji navždy.
Srdíčka, kytičky, dárečky, myšlenky na miláčka, sluníčka, pusinky, PUSINKY.
Pomalý hustý vývoj něčeho, co by mě třeba chytilo za srdce, jsem neviděla.
Moje nervy.
Nutno na začátek říct, že si nemyslím, že autorka je slabá ve stylistice. Ať už jsem se nudila jakkoliv, z toho, jak skládala věty, mě nepřepadal pocit, že čtu dutý text, což vlastně palec nahoru. Když se odprostíte od všeho ostatního (takových drobností jako je děj a svět), tak určitá skupina "smečových" dialogů mezi hlavními protagonisty by... číst celéla super. A uměla bych najít i další části textu, které by mě opravdu oslovily na maximum, kdybych je četla vyňaté a bez znalosti kontextu.
Shelby měla super nápad. Chtěla napsat techtle mechtle mezi čarodějnicí a lovcem čarodějnic. Nezní to zrovna originálně, ale je to přesně ten typ vztahů, co mě láká o něm číst, takže klidně i dalších deset takových, jen prosím lepších. Tady totiž autorka chtěla napsat ten romatický příběh, ale už zapomněla, že pokud si vybere tuhle konkrétní dvojici, je velmi nutné zmáknout i prostředí. A to projela na plné čáře.
Její fiktivní svět je mišmaš. Nestojí na pevných základech, vlastně spíš si někde lítá. Frankofonní prostředí, ten pocit ale navozují jen názvy ve francouzštině - a to snad podle nějakého generátoru, nedokázala jsem rozklíčovat, proč to či ono slovo francouzsky je, a jiné není (naštěstí s přečtenými procenty francouzština v kurzívě téměř mizí). Dalo se z toho hrozně moc vyždímat, třeba v popisech mentality lidí, kultuře, odívání, popisech města, správy země. Všechno zmíněné víte spíš jen podvědomě, protože si automaticky k ději přiřadíte přibližné historické období, které je zde suplováno. Slyšela jsem hodně reakcí, že to má být laděno do středověku, ale je to novověk, fakt.
Je předpokládána čtenářova znalost fungování Církve. Vědomost, kdo je arcibiskup, například. Ve fiktivním světě Serpent and Dove mají Bibli, ale není napsané, jak se tam dostala. To je něco, co mi ohromně vadí. Jako by ve Společenstvu prtenů Frodo četl před spaním Julese Vernea. A takových věcí tam je hromada. Třeba makrónky ještě. Co tam dělají makrónky za výlohou cukrárny?
Nemůžu si pomoct, ale svět je prostě neskutečně nijaký, odfláknutý, nesmyslný.
A magie? Vymyslet si jednoduchá pravidla, ale přesně radši nic moc neukázat, protože asi vlastně sama nevím, jak to chci. Možná se vám to zdálo popsané dost, ale teda za mě ani náhodou. Potřebovala jsem víc. Když už mi jsou servírované čarodějnice, tak chci fakt čarodějnice, ne abych vlastně počítala, kolikrát se hlavní holka koupe a jestli jí náhodou nějaký nezbedník nečumí na kotník.
Děj...
...mi přišel jako jedno velké "oh no". Jsem doufala, že to bude plné ohnivé atmosféry, že z toho budu cítit tu tísnivost vznikající z častého upalování, že tam uvidím nějakou kolektivní fanatickou posedlost. Hon. A strach z těch děsivých osob. Ničeho takového jsem si nevšimla. Dokázala bych se smířit, kdyby mi byl předložen jen romantický příběh, jenže tady ta boční zápletka plná "hustých zvratů" byla. Nebo pokus o ni. Vyspoilerovat si v půlce zbytek děje, pak tam narvat jeden twist, ze kterého se mi protočily oči tak, že jsem myslela, že už je nikdy nevrátím do výchozí pozice. Ten typ završení, u něhož si říkáte "áááá, tak teď už chybí jen, aby" - a ono se to stane. Moje nervy.
Spousta věcí se jednoduše děje, a když se ptáte proč, odpovědí mi obvykle nebylo nic jiného než "autorka to tak chtěla".
Hate-to-love ani prd. Je to těžká insta-love. Taková ta, kdy se neznáte, pak se poznáte, seznamujete se chvilku a lusk prsty - nejvíc ho miluji navždy. Nejvíc ji miluji navždy.
Srdíčka, kytičky, dárečky, myšlenky na miláčka, sluníčka, pusinky, PUSINKY.
Pomalý hustý vývoj něčeho, co by mě třeba chytilo za srdce, jsem neviděla.
Moje nervy.
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
