Patrick Wilson

Recenze knih autora


Obrázek knihy
z_te_lepsi_stranky napsal/a o Ostrov tajemství
To byla taková krása!!!
Je to rodinné, je to milé, je to na Krétě a je to pořádně napínavé.
Angie přijíždí na Krétu, aby se dozvěděla, proč její matka je tak šileně proti, aby pozvala tuto část rodiny na svatbu.
Tajemství? Jasně. Celá tahle kniha je protkána tajemstvími a příběhem, který nám Maria vypráví od roku 1943, kdy na Krétu přišli nacisti.
Politické? Ano, tro... číst celéšku taky. Milostné? Samozřejmě. Dramatické? Až běda.
Příbšh mou zvědavost šponoval jak gumu na tangáčích do té míry, že jsem knihu přečetla téměř v kuse. Jako fakt. Napřed před večeří 108 stran. Při uspávání četl manžel pohádku dětem a já využila světla a četla dál. A pak jsem se vyplížila do obýváku a těch 150 stran jsem prostě musela dočíst!!! Přece nemůžu nechat Poppy, Marii ani Angie zaseklé v ději a jít spát.
A tak jsem před půlnocí zavírala knihu, která vám zničí den a zároveň vás přinutí se na konci usmát.
Zvratů tam není málo, jen ten konec mi přišel jako z Harlequine edice no a světe div se - autorka opravdu pár napsala. Krásná náhoda. Ale jinak bych příběhu nic nevytkla. Nebudete přeskakovat, nebudete pít, spát, budete jen otáčet stránky a držet vlastně Marii palce a určitě se nenechte zpočátku odradit prvními smutnými událostmi. Popsala to tak živě, že se mi dělalo opravdu zle, ale být to tam muselo.
Je to mnohovrstevný rodinný portrét z prostředí, kde teče olivový olej proudem, kde jsou všichni hluční a srdeční.
15/01/2024
Obrázek knihy
Eva Urbanová napsal/a o Ostrov tajemství
Historické knihy s tajemstvím mám hrozně ráda. Tady jsem se ale na začátku nemohla začíst. Nevím proč, ale stále jsem měla tendence knihu odkládat. Třikrát jsem ji odložila a četla místo ní jinou. Možná to ani nebylo knihou, ale mým rozpoložením, když jsem zjistila, že v ní půjde o vyprávění z války. Nechtěla jsem číst těžká témata.

I přesto jsem se k ní nakonec vrátila a jej... číst celéí obsah si mě získal. Najednou jsem byla v příběhu a bylo to skvělý. Četla se mi dobře a těšila jsem se na každé Mariino vyprávění své vnučce Angelice, která přijela na ostrov Krétu, aby před svatbou poznala svou širší rodinu.

Angelika prožila celý život v Londýně a o svých Řeckých příbuzných nevěděla nic. Její matka z Řecka utekla před 40 lety a vzpomínání jí nedělalo dobře. Přesto chtěla Angie její rodinu poznat a usmířit je. Cítí, že i pro její matku by to bylo léčivé. Odpustit a jít dál.

Tajemství se odhaluje jen po malých krůčkách a čtenáře nutí číst dál, aby se dozvěděl, co se tam kruci stalo. Minulost začíná rokem 1943, kdy babička vzpomíná na hrůzy války a vyvražďování nacisty jejich muže a syny i malé děti s ženami. Pořád ale není jasné, co se stalo mezi dvěma rodinami, Angeliným otcem a jeho rodinou a její matkou a její rodinou.

Musím říct, že konec mě malinko zklamal. Nenávist mezi rodinami a osobní pomsta ano. To že život zamíchá osudem lidí až krutě také. Ale tady už to bylo na můj vkus promotané až moc. I tak jsem si knihu užila a četla se mi hezky. Kdo má rád stará tajemství mohu knihu doporučit. Styl psaní autorky je chytlavý. A Řecko je krásně popsané včetně žití místních lidí jako jedna velká rodina.
14/02/2024