Některé knihy mají tu nevýhodu, že vás odradí hned na první pohled, jiné odhalí své slabiny, až v okamžiku, kdy se začtete. A tak jsem si nalákána několika velmi vzletnými recenzemi koupila Světla na moři a až hodně pozdě zjistila, že tahle kniha rozhodně není jednou z těch, které budu velebit až do nebe. Ze začátku to ještě vypadalo, velmi nadějně. Ocitnula jsem se na jednom malé ostrů... číst celévku ve společnosti starých manželů, kteří musí po letech opustit svůj dům. Stejně jako ta stavba mají i oni za ty roky šrámy a rozvrzané klouby a jejich minulost je dostatečně tragická, abyste si k nim vytvořili vztah. A všechno to bylo opravdu povedeně zabalená do toho hávu magického realismu, jenže tu atmosféru si kniha neudržela a v tu chvíli mi všechny ty ostatní stránky přišly jako hodně promarněná příležitost. Takže za tu poslední třetinu knihy musím chtě nechtě doporučení hodně zkrouhnout, pár z vás nejspíš zklamáno nebude, ale bojím, se že spousta naopak ano.