zboží
(prázdné)
Anne Rooney
1959Britská autorka knih pro děti a mládež, též učitelka anglického jazyka a literatury.
Nahlásit chybu- Pro děti
- Populárně naučná
- Rodina • vztahy • děti
- Pro nejmenší
- Upíři
- Příroda
- Encyklopedie • atlasy
- Matematika
- Věda a technika
- Chemie
- Fyzika
- Základní škola
- Filosofie
- Psychologie
- Společenské obory
- Náboženství
- Informační technologie
- Zdraví
- Naučné
- Dinosauři
- Geografie
- Horory
- Biologie
- Přírodní vědy
- Černé díry
- Technické vědy
- Literatura faktu
Zobrazit více
-
Vyškrabuj a poznávej DinosauřiSkladem
-
AntikvariátníAtlas zvířat : úžasná fakta, rozkládací mapy a překvapení v životní velikosti (Anne Rooney, 2023)Skladem
-
AntikvariátníZa 15 minut psychologem (Anne Rooney, 2016)Skladem
-
AntikvariátníPříběh astronomie : od mapování hvězd k pulsarům a černým dírám (Anne Rooney, 2017)Skladem
-
AntikvariátníZa 15 minut filozofem (Anne Rooney, 2016)Skladem
-
AntikvariátníPříběh medicíny : od prvních felčarů po zázraky moderního lékařství (Anne Rooney, 2017)Skladem
-
Príbeh chémieSkladem
-
Antikvariátní50 úžasných vecí, ktoré by deti mali vedieť o matematike (Anne Rooney, 2012)Skladem
-
Die Geschichte des LebensDostupné
-
Chci to vědět Co dokáže moje těloDostupné
-
Visual Timelines: ScienceDostupné
-
Science: 50 Essential IdeasDostupné
-
Visual Timelines: World HistoryDostupné
-
Amazing Animal Tales: Baby OwlDostupné
-
The Story of the UniverseDostupné
-
Visual Timelines: Life on EarthDostupné
-
647 Really Weird Facts That Will Boggle Your BrainDostupné
-
Amazing Animal Tales: Baby Polar BearDostupné
-
Amazing Animal Tales: Baby KoalaDostupné
-
Amazing Animal Tales: Little MonkeyDostupné
-
Amazing Animal Tales: Little TigerDostupné
-
You Wouldn't Want To Be In A Virus Pandemic!Dostupné
-
Amazing Animal Tales: Tiny TadpoleDostupné
-
75 Fantastic Physics Facts Every Kid Should Know!Dostupné
-
Are Bananas Radioactive?Dostupné
-
ForeverDostupné
-
Príbeh biológieDostupné
-
1001 obrzydliwych obrzydliwościSkladem
-
Geschichte der MathematikDostupné
-
Geschichte der PsychologieDostupné
-
Geschichte der PhysikDostupné
-
The Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde: York Notes for GCSE (9-1) WorkbookDostupné
-
Curious Questions & Answers about The MoonDostupné
-
How the World Works: AstronomyDostupné
-
Surgery through TimeDostupné
-
Curious Questions & Answers about Space MachinesDostupné
-
Mega Machine Record BreakersDostupné
-
Space Record BreakersDostupné
-
Every Drop of Your BloodDostupné
-
The Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde AQA Practice Tests: York Notes for GCSE (9-1)Dostupné
Recenze knih autora
Parádní kniha o příběhu matematiky. Autorka se ve knize zabývá postupným vývojem matematiky od pravěku až po novověk. Přitom zjednodušenou formou ukazuje a odvozuje vynálezy lidské mysli. Kapitoly jsou jednoduše členěny podle toho do jakého období tato matematika patří. Kniha je velice názorná a obsahuje nádherné ilustrace. Podle mého se kniha bude líbit komukoli, kdo umí číst, psát a p... číst celéřemýšlet. Doporučuji.
Je tato recenze užitečná?
1
8/07/2020
Často jsem na tuto knížku narážel ve spoustě knihkupectví, až jsem si ji jednou koupil. Krom hlavního textu se tu objevují rámečky s informacemi navíc a to celé je doplněno spousty barevnými ilustracemi. Autor čtivou formou seznamuje s historií astronomie, jejími objevy a významnými osobnostmi. Doporučuji tuto knihu všem, kdo rádi čtou odborně-naučné knihy.
Je tato recenze užitečná?
1
16/03/2020
EvaPol napsal/a o Vyškrabuj a poznávej Dinosauři
Vyškrabovací knížku jsem kupovala jako dárek po synova kamaráda k 6. narozeninám. Nevím, jak se s ní pracovalo, ale knížka se nám moc líbila. Na každé dvoustraně je vždy pár informací o vybraném dinosaurovi a vyškrabovací obrázek. Je tam i pár kvízů. Kroužková vazba je super - zůstane vám na konci knížka o dinosaurech a ne jen kupička vyškrabaných obrázků
Je tato recenze užitečná?
0
8/03/2024
Zknihydohlavy napsal/a o Geschichte der Mathematik
Příběh matematiky od Anne Rooney je skvělá kniha zhuštěných informací o matematice. Autorka se v knize věnuje vývoji matematiky od vzniku konceptu čísel, geometrie, přes kvadraturu kruhu, kalkulus až po teorii množin, matematické důkazy, logiku a filozofické základy matematiky. Škoda, že jsem tuto knihu neměl po ruce při studiu na střední škole / gymnáziu. Matematika by tak hned bývala ... číst celémohla být zajímavější.
Anne Rooney stravitelnou formou vysvětluje stěžejní matematické koncepty a přibližuje je čtenáři, který o nich nemusí mít žádné hlubší povědomí.
Lingvistický determinismus
Ve vztahu k číslům mne zaujalo několik konceptů – myšlenek. Zejména pak důležitost znalosti jazyka a existence pojmů k tomu, abychom o čemkoliv vůbec mohli uvažovat (lingvistický determinismus). Pro co nemáme pojmy, to nemůžeme v zásadě ani popisovat. Matematika tak představuje takový systém pojmů – jazyka – díky kterému je možné popisovat reálie všedního života. Tímto způsobem lze sledovat např. vznik čísel za účelem zachycení a zaznamenání počtu čehokoliv. Vznik čísel zároveň ale umožnil další rozvoj matematiky samotné. Matematika nám nabídla konkrétní slova, která nám dále umožnila uvažovat o matematice jako takové.
Topologie zakřivených ploch
Zajímavé mi rovněž přišlo zdůrazňované propojení algebry a geometrie. Ačkoliv si matně vybavuji ze středoškolské matematiky jakési náznaky propojení obou disciplín, zejména ve formě algebraických zápisů v rámci analytické geometrie / stereometrie, nikdy jsem si neuvědomoval, že jak algebra, tak geometrie v zásadě popisují totéž.
Geometrie zakřivených povrchů je také něco, co mi přijde fascinující. V tomto bodě se mi vybavují návštěvy pražského planetária a přednášky prof. Kulhánka o topologii vesmíru. Tato oblast nabízí zajímavé paradoxy. Jedním z nich je například existence zakřivených ploch, které existují v n-rozměrném prostoru, ale samy o sobě mají jen dvě dimenze (rozměry).
Může stejným způsobem existovat i náš vesmír? Pokud vezmeme v úvahu arch papíru a představíme si, že na jeho povrchu žijí miniaturní bytosti, potom takové bytosti budou vnímat pouze dva rozměry na daném archu, bez ohledu na jeho zakřivení v trojrozměrném prostoru. Můžeme i my a náš trojrozměrný vesmír být také jen pomyslným archem papíru, který je zkroucený ve vícerozměrném prostoru? Teoreticky možné to nejspíš je. Problém ale je celé si to představit. Narážíme zde snad v přeneseném smyslu na něco jako jsou limity lingvistického determinismu?
V každém případě této knize vděčím za tip na Plochozemi od E. A. Abbotta, kterou jsem okamžitě zařadil na svůj seznam knih k přečtení.
Chaos a fraktály
Chaos je ostatně také něco, co přitahuje moji pozornost aniž bych dokázal vysvětlit proč. Fraktály jako něco úzce spojeného s teorií chaosu proto moji moji pozornost upoutaly také. Nabízí se zde totiž další paradoxy. Tak například Kochova vločka. Jedná se o útvar, jehož plochu je možné vypočítat, nicméně obvod je nekonečný. Opět narážíme na limity naší představivosti. Tedy alespoň já určitě.
Stejně tak pokud jde o fraktální dimenzi. Tímto označení popisujeme nekonečně dlouhou křivku, která neuzavírá žádnou plochu, a proto není ani dvojrozměrná. Slovy klasika lze uzavřít: „Zcela tomu rozumím, to nemohu říct.“ Zajímavé to ale rozhodně je.
Vývoj jede dál
K zamyšlení rovněž nutí skutečnost, ke kolika objevům došlo nezávisle na sobě na území Evropy, Číny nebo Indie. Ačkoliv můžeme vyloučit, že daní badatelé spolu v minulosti sdíleli své znalosti a poznatky, přesto však nezávisle na sobě, a kolikrát i zhruba ve stejnou dobu, vznikaly objevy jako je kalkulus, geometrie zakřivených ploch, algebra a další. Je snad vývoj v oblasti nejen matematiky nevyhnutelný?
Stejně jako dříve v minulosti došlo k propojení algebry a geometrie, ve 20. století došlo ke spojení matematiky a logiky. Ve snaze vytyčit jasné základy matematiky se mnozí, v čele s Davidem Hilbertem či Bertrandem Russellem pokoušeli matematiku ztotožnit s logikou. Nebo pro matematiku alespoň jednoznačně určit základní logické axiomy, které dále měly pomoci v jejím dalším rozvoji.
...co na to neurčitost?
Tyto snahy však záhy postavil na hlavu Kurt Gödel, matematik s českými kořeny, svými větami o neúplnosti. Gödel konkrétně dokázal, že „v jakékoli bezesporné formální teorii obsahující aritmetiku přirozených čísel, která dokazuje základní aritmetická pravidla, můžeme vytvořit aritmetický výrok, který je pravdivý, ale v této teorii nedokazatelný. Tedy jakákoli účinně vytvořená teorie schopná vyjádřit elementární aritmetiku nemůže být zároveň jak bezesporná, tak úplná.“
Aniž bych si hrál na to, že tomu tak úplně rozumím, v zásadě má jít o to, že pokud má matematika stát na uceleném souboru základních axiomů (předpokladů), pak výsledný systém bude vždy buď neúplný (tzn. nebude poskytovat odpovědi na všechny otázky), nebo při jeho aplikaci budou při odpovědích na tyto otázky vznikat rozpory. Vnímám to tak, že matematika tím pádem může ze své povahy nabízet odpovědi pouze na něco nebo odpovědi, které nabízí na všechno mohou v některých případech být ve vzájemné rozporu.
O tomtéž psal Tomáš Sedláček i ve své Ekonomii dobra a zla ve vztahu k ekonomii a rozboru teorie mezního užitku.
Co si z toho všeho odnést? Asi to, že ve třetí dekádě 21. století stále bezpečně víme, že nic nevíme. Posouváme se snad ale směrem, že teoreticky víme i to, co nemůžeme nikdy vědět? To nechám na posouzení každého zvlášť.
Anne Rooney stravitelnou formou vysvětluje stěžejní matematické koncepty a přibližuje je čtenáři, který o nich nemusí mít žádné hlubší povědomí.
Lingvistický determinismus
Ve vztahu k číslům mne zaujalo několik konceptů – myšlenek. Zejména pak důležitost znalosti jazyka a existence pojmů k tomu, abychom o čemkoliv vůbec mohli uvažovat (lingvistický determinismus). Pro co nemáme pojmy, to nemůžeme v zásadě ani popisovat. Matematika tak představuje takový systém pojmů – jazyka – díky kterému je možné popisovat reálie všedního života. Tímto způsobem lze sledovat např. vznik čísel za účelem zachycení a zaznamenání počtu čehokoliv. Vznik čísel zároveň ale umožnil další rozvoj matematiky samotné. Matematika nám nabídla konkrétní slova, která nám dále umožnila uvažovat o matematice jako takové.
Topologie zakřivených ploch
Zajímavé mi rovněž přišlo zdůrazňované propojení algebry a geometrie. Ačkoliv si matně vybavuji ze středoškolské matematiky jakési náznaky propojení obou disciplín, zejména ve formě algebraických zápisů v rámci analytické geometrie / stereometrie, nikdy jsem si neuvědomoval, že jak algebra, tak geometrie v zásadě popisují totéž.
Geometrie zakřivených povrchů je také něco, co mi přijde fascinující. V tomto bodě se mi vybavují návštěvy pražského planetária a přednášky prof. Kulhánka o topologii vesmíru. Tato oblast nabízí zajímavé paradoxy. Jedním z nich je například existence zakřivených ploch, které existují v n-rozměrném prostoru, ale samy o sobě mají jen dvě dimenze (rozměry).
Může stejným způsobem existovat i náš vesmír? Pokud vezmeme v úvahu arch papíru a představíme si, že na jeho povrchu žijí miniaturní bytosti, potom takové bytosti budou vnímat pouze dva rozměry na daném archu, bez ohledu na jeho zakřivení v trojrozměrném prostoru. Můžeme i my a náš trojrozměrný vesmír být také jen pomyslným archem papíru, který je zkroucený ve vícerozměrném prostoru? Teoreticky možné to nejspíš je. Problém ale je celé si to představit. Narážíme zde snad v přeneseném smyslu na něco jako jsou limity lingvistického determinismu?
V každém případě této knize vděčím za tip na Plochozemi od E. A. Abbotta, kterou jsem okamžitě zařadil na svůj seznam knih k přečtení.
Chaos a fraktály
Chaos je ostatně také něco, co přitahuje moji pozornost aniž bych dokázal vysvětlit proč. Fraktály jako něco úzce spojeného s teorií chaosu proto moji moji pozornost upoutaly také. Nabízí se zde totiž další paradoxy. Tak například Kochova vločka. Jedná se o útvar, jehož plochu je možné vypočítat, nicméně obvod je nekonečný. Opět narážíme na limity naší představivosti. Tedy alespoň já určitě.
Stejně tak pokud jde o fraktální dimenzi. Tímto označení popisujeme nekonečně dlouhou křivku, která neuzavírá žádnou plochu, a proto není ani dvojrozměrná. Slovy klasika lze uzavřít: „Zcela tomu rozumím, to nemohu říct.“ Zajímavé to ale rozhodně je.
Vývoj jede dál
K zamyšlení rovněž nutí skutečnost, ke kolika objevům došlo nezávisle na sobě na území Evropy, Číny nebo Indie. Ačkoliv můžeme vyloučit, že daní badatelé spolu v minulosti sdíleli své znalosti a poznatky, přesto však nezávisle na sobě, a kolikrát i zhruba ve stejnou dobu, vznikaly objevy jako je kalkulus, geometrie zakřivených ploch, algebra a další. Je snad vývoj v oblasti nejen matematiky nevyhnutelný?
Stejně jako dříve v minulosti došlo k propojení algebry a geometrie, ve 20. století došlo ke spojení matematiky a logiky. Ve snaze vytyčit jasné základy matematiky se mnozí, v čele s Davidem Hilbertem či Bertrandem Russellem pokoušeli matematiku ztotožnit s logikou. Nebo pro matematiku alespoň jednoznačně určit základní logické axiomy, které dále měly pomoci v jejím dalším rozvoji.
...co na to neurčitost?
Tyto snahy však záhy postavil na hlavu Kurt Gödel, matematik s českými kořeny, svými větami o neúplnosti. Gödel konkrétně dokázal, že „v jakékoli bezesporné formální teorii obsahující aritmetiku přirozených čísel, která dokazuje základní aritmetická pravidla, můžeme vytvořit aritmetický výrok, který je pravdivý, ale v této teorii nedokazatelný. Tedy jakákoli účinně vytvořená teorie schopná vyjádřit elementární aritmetiku nemůže být zároveň jak bezesporná, tak úplná.“
Aniž bych si hrál na to, že tomu tak úplně rozumím, v zásadě má jít o to, že pokud má matematika stát na uceleném souboru základních axiomů (předpokladů), pak výsledný systém bude vždy buď neúplný (tzn. nebude poskytovat odpovědi na všechny otázky), nebo při jeho aplikaci budou při odpovědích na tyto otázky vznikat rozpory. Vnímám to tak, že matematika tím pádem může ze své povahy nabízet odpovědi pouze na něco nebo odpovědi, které nabízí na všechno mohou v některých případech být ve vzájemné rozporu.
O tomtéž psal Tomáš Sedláček i ve své Ekonomii dobra a zla ve vztahu k ekonomii a rozboru teorie mezního užitku.
Co si z toho všeho odnést? Asi to, že ve třetí dekádě 21. století stále bezpečně víme, že nic nevíme. Posouváme se snad ale směrem, že teoreticky víme i to, co nemůžeme nikdy vědět? To nechám na posouzení každého zvlášť.
Je tato recenze užitečná?
0
25/10/2021
Nádherná kniha o historii matematiky. V knize se postupně od starověku a pravěku dostaneme až po modernější matematiku +-19. století. Kniha obsahuje spoustu názorných ilustrací a obrázků, které nádherně pomáhají vysvětlit látku. Kniha má i přehlednou časouvou osu, ve které si můžete prohlédnout jednotlivé kapitoly dějin matematiky. Kniha se bude líbit každému, kdo má rád historii a nebo... číst celé matematiku. Doporučuji.
Je tato recenze užitečná?
0
17/07/2020
Martin napsal/a o Příběh medicíny
Tato kniha mě zaujala hlavně kvůli tomu obalu. Je hezky zpracovaná a je stručná i přestože je v ní toho opravdu hodně. Na to,že je to odborná kniha, tak se velice dobře čte a máte ji přečtenou za pár dní. Určitě je dobrá jak pro lidi v oboru,tak pro všeobecný přehled. Četl jsem ji dvakrát a rozhodně jsem se nenudil,jen mě trochu mrzí,že některé věci nejsou v knize podrobné,že to jen tak... číst celé stručně projedou a nezkusí to více natáhnout,ale chápu,že kdyby ta kniha měla 1000 stran tak, by to asi nikdo nečetl.
Je tato recenze užitečná?
0
23/12/2019
Hanka napsal/a o Příběh medicíny
Pokud nejste lékaři a chtěli byste zjistit, jak se v průběhu věků vyvíjela medicína, zjistíte, že neexistuje mnoho knih, které by vás s tímto tématem seznámily. Tato kniha je výjimka, provede vás od prvních felčarů až k moderní medicíně. Kniha nejde zcela chronologicky, postupuje tematicky – je zde kapitola o nemocech, jiná o diagnóze, další o léčbě, jiná o chirurgii. Kniha je zajímavá ... číst celéa čtivá, napsaná tak, aby laik vše pochopil.
Je tato recenze užitečná?
0
30/04/2019
czechgrep napsal/a o Příběh medicíny
Moc zajímavá knížka, lékařství a jeho vývoj mě zajímá, přece jenom už mi lékaři také zachránili život a tak mě jeho historie zajímá. Dozvídáme se tady samotné počátky lékařství, vynalézávání prostředků proti bolesti, ale také například o prvních pitvách.
Naleznete zde mnoho ilustračních fotografií. Co je skvělé, jsou informace o nejvýznamnějších lékařích - Fleming, Pasteur, velká jména.... číst celé
Nejde o knihu pro někoho, kdo studuje medicínu, ale pro běžné čtenáře, které toto téma zajímá. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací.
Naleznete zde mnoho ilustračních fotografií. Co je skvělé, jsou informace o nejvýznamnějších lékařích - Fleming, Pasteur, velká jména.... číst celé
Nejde o knihu pro někoho, kdo studuje medicínu, ale pro běžné čtenáře, které toto téma zajímá. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací.
Je tato recenze užitečná?
0
21/09/2017




