Existenciální (ne)western ryze mccarthyovského střihu se špetkou černého humoru. Lyrika, ambivalentní postavy, situace spíše než děj, těžký lidský úděl v nehostinné krajině... No, však to znáte. Jediný vážnější zádrhel je, že je to ke své škodě až příliš jako od Cormaca McCarthyho, ale zároveň o třídu horší, jakkoli v ten samý moment stále sakra dobré a o třídu výše než jiné podobné pok... číst celéusy. Problematický je i závěr (nikoli přímo epilog), který se, jak také jinak, snaží o proslulé mccarthyovské náhlé utnutí a zdánlivé vyznění do ztracena. Ovšem v tomto případě, bohužel, není zdánlivé.
Ve výsledku to jednoznačně lze doporučit všem, kteří již mají od McCarthyho vše načteno či naopak těm, kteří od něj nemají nic přečteno. A samozřejmě všem, kteří si rádi přečtou kvalitní literaturu toho druhu, co vyžaduje soustředěné čtení a nikoli tu a tam pár ukradených stránek před spaním.