Nutno dodat, že hlavní hrdina i když se pyšní tím, že je mu 21 století, se chová bohužel spíš jako osmnáctiletý teenager. Prostě nemá tu moudrost věků, kterou by měl mít, ale spíš blbost pudů. Místo sexu však raději baseball. Nebo si to alespoň snaží namluvit. Vítanou je však pestrá škála postav od upírů přes vlkodlaky, čarodějnice až po staré nesmrtelné bohy.Příběh rozhodně nenudí a m... číst celéožná zjistíte i pár podivných historických faktů a pro mladistvé malé upozornění, sex tu není vůbec žádný, jen sem tam se druid podívá na kozy v tričku, ale okamžitě myšlenky zaměří na baseball.
Příběh vesměs navazuje na první dobrodružství nebo vlastně spíš se zaobírá následky prvního střetu Železného druida s démony a vyššími bytostmi. Dokonce se tu již vyskytují první příznaky pravé erotiky, i když sex s Mórrígan není zas tak úplně košer. Ale je to sex, dobrá zpráva pro teen čtenáře. Hlavní hrdina oplývá ironickým humorem, jeho pes Oberon je taky tak trochu vtipálek a tak je... číst celé o zábavu postaráno. Přidejte tucet zlých čarodějnic, několik nasraných démonů, dvě krásné Bohyně a příběh může začít.
Jisté klady by se tu našli. Celkem povedené jsou parodie a citáty z příběhů Star Trek. A zajímavostí je, že se zde Atticus dostává do Čech až na území Prahy a jistý příběh o prastarém upírovi určitě potěší milovníky tajemna. Nakonec jsem tomu dal jen dvě hvězdy, vybral jsem sedm citátů a rozhodl se, že další tři knihy, které vyšly, zatím nechám pěkně stát v knihovně. K příběhu se vrátím... číst celé až později. Po tomto debaklu na to zatím nemám chuť.
Pokud jste četli předchozí díly Kronik železného druida, už víte, že můžete čekat čtivý a velmi vtipný příběh skýtající nějakou tu hlášku téměř na každé stránce, většinou ještě podpořenou o nějakou tu poznámku mluvícího vlkodava, který vše podává se psí logikou. Ale vtip není to jediné, co autor této série může nabídnout. Ve všech jeho příbězích je totiž vidět, že Kevin Hearne jen ... číst celétak nezahálí a má obrovský přehled, což dokazuje například velké množství odkazů na jiná díla, které se v knize Praštěný vyskytují. Pro Kevina není žádný problém svádět válku v citacích ze Shakespeara a od nich postupně přejít ke Star Treku. O nic menší není ani autorova představivost. Jeho příběhy jsou výjimečné především tím, že se neorientuje pouze na jednu mytologickou oblast, ale bere v potaz rovnou všechny. Chcete si číst o severských, slovanských, řeckých či římských bozích? Všechny je v této knize najdete. Jen nečekejte klasické marvelovské vyobrazení. Například sám Thór, kterého se tento díl nejvíc týká, není napsán jako dobrodinec, jenž se víc stará o blaho lidstva, než o vlastní. Právě naopak. Je schopen vyvraždit nevinnou rodinu jen proto, aby se pobavil. Když už jsem u té mytologie, tak se mi líbilo propojení nadpřirozeného světa s tím reálným. Autor pomocí nepatrných detailů, jako je například to, že se starý upír musel učit dnešní řeč, či se občas uchýlil k archaismům, dokázal pozvednout úroveň příběhu. Bohužel zklamání přišlo ve chvíli, kdy všechno nadpřirozené, co mohli spatřit obyčejní smrtelníci odmávl tak, že se to vysvětlí vědou a dál už se tím nezabýval.
Tahle kniha mě opravdu velice překvapila. Čekala jsem nějaké klasické fantasy, ale zjištění, že se kniha odehrává zhruba v současné době, mě nadchlo. Železného druida jsem ještě nečetla a možná ho i zkusím, protože se mi tento svět a jeho princip fungování velice líbil. Je také zajímavé to spojení detektivka a fantasy, které je za mě velice povedené. Taky mě hodně potěšilo, že je v kniz... číst celée použit takový až trochu pubertální humor, který se mi moc líbil.
Jak mám ráda fantasy (i ty šílené), tak touhle knihou jsem šlápla hodně vedle. Prohnaný je podle horší než béčkové čtení, které je sice hodně akční, ale pro mě nemá jedinou sympatickou postavu, zato má až přehnaně ujetý děj, oplývá spoustou chyb (nebo možná jen věcí, které nedávají smysl) a končí tak, že nad tím člověk kroutí hlavou (a potom celé tohle dílko zahodí). A překladatel (jakk... číst celéoli si těchto lidí s nelehkou prací vážím) by měl dopilovat češtinu (nebo si to po sobě nechat pořádně zkontrolovat).
Už od počátku mi bylo jasné, že to nebude horší než první kniha. Bylo to mnohem lepší. Absolutně mě to nadchlo a tahle série si mě opravdu získala. U první knihy jsem nevěděla, do čeho jdu. Ale jakmile jsem se do toho dostala, bylo to skutečně zábavné čtení.
Attikus (hodně starý irský druid v mladém těle) se opět dostává do malérů. A že jich není málo. Je jako magnet na průšv... číst celéihy. Jakmile se z nějakého dostane, další na sebe nenechá dlouho čekat. A vtipné na tom je, že si za to kolikrát může i sám. Aby mu nějaká nadpřirozená bytost s něčím pomohla, zaváže se zase on jim protislužbou. Ale co tyto osoby požadují, není vždy lehké a tím pádem má zase problémů až nad hlavu. Nechápejte to špatně, je to občas zamotané a místy jak nějaký nikdy nekončící provaz, ale přináší to spoustu zábavných okamžiků. Na tom je příběh především stavěný. Skoro polovinu knížky jsem se smála nad vtipnými dialogy nebo Attikovými myšlenkovými pochody. Bohužel až za polovinou knihy mě napadlo, že si můžu ve čtečce tyto vtipné kousky založit virtuální záložkou. Takže mám v záloze jen dva. Ale to nevadí. Kniha je skvělá a rozhodně si ji někdy přečtu znovu. Psané je to jednoduše, žádné nudné zdlouhavé pasáže a rozhodně tomu nechybí pořádné upoutání a napětí. Čte se to téměř samo. Takže klobouk dolů autorovi.
A abych to shrnula, pokud máte rádi mystiku, kouzla, nadpřirozené bytosti, opravdu hodně a hodně akce, vtipné hlášky, vše najdete v této sérii. Moc mě to baví a bavím se i nad těmi scénami popisujícími holé zadky a podobně. Attikův pes je skvělý a vtipný a jeho myšlenkové pochody jsou opravdu k popukání. Líbí se mi veselá vdova MacDonagh, která se ukázala jako správná ženská a ne nějaká hysterka. Velice by mě zajímalo, jak to bude s Attikem dál (protože to je sympaťák největší), ale i s ostatními, kteří jsou na jeho straně. Aspoň zatím. Ale to se dozvím až v další knize :-) Takže neváhejte dlouho, stojí to za přečtení :-)
Tato kniha je příběhem druida žijícího už několik století. Téměř celou dobu utíká před mocným nepřítelem a snaží se přežít. Vše mu samozřejmě komplikuje fakt, že jeho nepřítel je jeden z irských bohů. Další bohové se mu staví do cesty, buď aby mu pomohli, nebo uškodili.
Kniha je zajímavým pojetím především irské mytologie, i když se v ní vyskytuje pár zmínek o jiných bozích a... číst celé nadpřirozených bytostech. Tuto tématiku mám samozřejmě ráda, navíc jí tu nebylo tolik, aby to bylo moc přehnané. Nebylo to přeplněné mystičností tak jako jiné knihy. Jen pár detailů, jinak je to zaměřeno spíše na děj a samotný příběh, na reálnou část života hlavního hrdiny a ne na samé kouzla a magii. Nejvíce komplikovanou věcí byly jména. Jelikož jde, jak už jsem říkala, hlavně o irskou mytologii, irské bohy a podobně, postavy nesou tedy irská jména. A ty nebylo vždycky zrovna lehké přečíst. Na začátku knihy je sice seznam jmen, kde je i výslovnost, ale nebylo v mých silách si to všechno zapamatovat, takže nakonec jsem to četla po svém :-)
Co se týče samotného příběhu, ten se mi moc líbil. Byl krásně propracovaný, s prvky humoru, a ne zrovna málo. Trošičku akce a napětí. A určitě to bylo zkombinováno ve správné míře, já byla rozhodně spokojená.
Takže kniha jako taková se mi líbila, potěšila mě, pobavila, rozhodně mě vůbec nenudila. Kdybych nemusela věčně trčet v práci, měla bych ji přečtenou maximálně do dvou dnů, protože se četla plynule a rychle. Prostě spokojenost obrovská. Jednu hvězdičku musím strhnout za ty jména a taky za to, že při soubojích to mohlo být trošku napínavější. Ale nic mi nebrání v tom, jít do dalšího dílu...
Samozřejmě by to nebyl Attik, aby nezabředl do dalších problémů. Jak se z nějakého dostane, hned někomu dluží službičku a upíše k dalšímu. Střídá jednu bitvu za druhou a vždycky to něco stojí. A tentokrát tomu není jinak. Popravdě, se ty jeho 'kaše' zvětšují.
Ze začátku mi dělalo trošku problém se začíst, protože přece jen předchozí díly jsem četla už před nějakou dobou. Ale ... číst celénakonec se mi to povedlo a já mohla vesele pokračovat v druidových dobrodružstvích. A že jsem se nenudila. Kniha opět srší vtipem a ne zrovna málo. K jeho obvyklým vtipkům a nezkrotným myšlenkám se přidaly i další postavy. Tentokrát totiž do boje nejde sám. Nehledě na to, že i sám autor musí být pěkné kvítko, vzhledem k tomu, co všechno je v knize schopen popsat. Takže ve velké části příběhu jsem se klátila smíchy. Mám i pár pasáží založených, protože to prostě nesmím zapomenout. Attik s pár přáteli a dalšími mytologickými postavami se chystají do Asgardu pomstít se Thorovi za jeho chování k lidem, za příkoří, které jim způsobil a také jejich rodinám. Jde především o osobní pomstu. Je to nezvyk vidět Thora jako zápornou postavu :-) Bitva v Asgardu byla dobře napsaná a promyšlená. I cesta tam. Moc mě to bavilo a ke konci jsem byla napnutá jako špagát. Hlavně co se bude dít, protože u této knihy nemůžete čekat jen happy end. Tohle nejsou příběhy od Johna Flanagana :-D. Ponoříte se do čtení a ani nevíte, z které strany to přiletí. A řeknu vám, že na to, jaký byl celý příběh pohodový a veselý, konec se úplně převrátil. Navíc zůstal hodně otevřený a připravený na další díl. Takže se do něj musím pustit co nejdřív, abych zjistila, co se zase pokazí.
Kevin Hearne u mě stoupá na žebříčku s každou knihou výš a výš. Strašně se mi zamlouvá jeho jednoduchý styl psaní, pohodové a sympatické postavy, promyšlenost děje, zapojení historických a mytologických prvků. To, jak srší vtipem a skvělými hláškami a také tím, že je schopný psát o všem, ať je to sebevtipnější nebo pěkná nechutnost. Takže některého čtenáře může docela dostat i svojí otevřeností. Já jsem však s touto četbou spokojená :-)
Po roční pauze jsem se vrátila k této sérii. Původně jsem měla v plánu si tuto knihu šetřit, až vyjde nový díl, a já to mohla přečíst zároveň. Bohužel je vydání pokračování v nedohlednu a Gaiin štít na mě smutně koukal už poměrně dlouho. A i když jsem se původně rozhodovala nad jinou četbou, nakonec jsem po ní sáhla, protože je to prostě zaručená kvalita.
Kroniky železného dr... číst celéuida opravdu zbožňuji. Je to jedna z mála sérií, kterou bych nejraději četla neustále dokola. V tomto případě jde spíše o doplňující povídky, kterými se autor snaží životní příběh tohoto irského druida ozvláštnit. Na začátku každé povídky je i malé info přímo od Kevina Hearna, kde se zmiňuje, kam by se měl příběh zařadit, proč jej napsal, či co ho k tomu vedlo. Často zmiňuje, že tyto malé kousky textu vychází pouze v elektronické podobě, takže u nás máme štěstí, že to nakladatel vydal jako soubor a papírově. Jako vždycky je celé vyprávění prošpikováno spoustou akce a humoru. Attik jako vždycky zabředne do nějakého maléru, ať už vlastní vinou nebo vinou nějakého božstva, které mu v podstatě dá nůž na krk a dožaduje se nějaké službičky, kterou nelze odmítnout. K ruce je mu jeho věrný irský vlkodav Oberon a po letech samoty konečně i nová učednice Granuaile. A jak to tak už bývá, jde o spoustu bitek, ale i ztracené životy, magii, démony a to vše je nakonec ozvláštněno nepřeberným množstvím humoru. A to je opravdu skvělý doplněk, bez kterého si to nedokážu představit. Velkou výhodou je i otevřenost autora, který napíše naprosto cokoli, co ho napadne, žádný stud ho nedrží při zemi, a navíc nepíše pouze spisovným jazykem, takže celé vyprávění působí o to přirozeněji.
Této knize, a asi ani celé sérii, nemám co vytknout. Je to naprosto skvělé čtení, vždycky mě to baví od začátku do konce a moc se těším na další dobrodružství. Jediné, co mě hodně trápí je, že nakladatelství se zatím nemá k vydání dalších dílů a celé to nějak vázne. Stále jen slibují a nic se neděje. Neustále se modlím, aby to vůbec zvládli celé vydat a nezůstala z toho další nedokončená série. U nás zatím vyšly pouhé čtyři díly a v originále je jich už asi devět. Takže, je co dohánět. A pokud by došlo na nejhorší, byla by to věčná škoda, a pro mě skoro pohroma...
Jestli hledáte nějakého autora, před kterým byste rádi smekli klobouk, tak americký spisovatel Kevin Hearne je přesně ten pravý, protože to, co dokáže vykouzlit na papíře, je něco naprosto neskutečného. Tolik hlášek z různých filmů či seriálů a najednou citace z Hamleta? Nad tím prostě zůstává rozum stát. Ale dost už o autorovi, přišla řada na oblíbeného Attika, který kolem sebe st... číst celéřílí hláškami, jenž mu snad nikdy nedojdou. Kdo četl první díl, určitě mi dá za pravdu, že je to jedna z nejvtipnějších postav v knižním světě a pokud se pustí do rozhovoru s Oberonem, jeho irským vlkodavem, nic se této dvojici nevyrovná. Bohužel, v tomto díle si užijeme Oberona podstatně méně, protože ho Attikus ze svých nebezpečných dobrodružství vynechává. Tentokrát hlavní hrdina nebude mít co dělat s pomstychtivým bohem, nýbrž s bandou německých čarodějnic, které mu doslova zatopí. Samozřejmě se zde nachází i spoustu vedlejších dějových linií, takže se opět můžete těšit na otravného a vševidoucího souseda Semerdjiana. Prostě je na co se těšit.
Na tuhle knihu jsem měla opravdu vysoká očekávání, protože každý na ní pěl chválu. Sice jsem jí dlouho odolávala, ale nakonec mě zvědavost přemohla a já se pustila do čtení. První stránky šly ztuha, protože tam bylo zmíněno hodně postav a já se vůbec neorientovala. Ale na druhou stranu, Atticus vůbec nešetří hláškami a po několika stránkách jsem se začínala dostávat do děje. Když u... číst celéž porozumíte tomu, o co tam jde, poměrně snadno se začtete. A pokud se v nějakých pasážích zrovna nic neděje, akce vám nebude chybět, protože ji nahradí vtipnost. Obzvlášť jsem se pobavila u hovorů Attica a jeho vlkodava Oberona. Toho psa si prostě nejde neoblíbit, takže pokud kvůli něčemu byste měli začít číst, on bude jeden z hlavních důvodů. Musím pochválit i originalitu příběhu, o druidovi jsem ještě nečetla. Řekla bych, že postavy vyskytující se v ději jsou dobře napsané, až na druidovu oblíbenou sousedku. Při tom všem, co v příběhu viděla, se mi nezdály její reakce, zdála se mi moc klidná. Abych to shrnula, postavy byly převážně sympatické a dobře napsané. Děj se nijak zvlášť nevlekl a dokázal zabavit, takže tuto knihu rozhodně doporučuji.
Když jsem se sérií začínala, přišlo mi to celé takové zvláštní a zamotané. Především první kniha, nevěděla jsem, co si o ní myslet. Hlavní postava a její historie, všechny ty zvláštní kousky, magie, spousta mytologických postav jako upíři, vlkodlaci, ale i jiné kultury, se projevovaly a mátly mě. Nicméně s dalšími dobrodružstvími jsem tomu určitým způsobem podlehla a vždycky se neskuteč... číst celéně těšila na nové vyprávění.
Na Nahraného jsem se vyloženě třásla, ale zároveň se mi do něj nechtělo. Přece jen jsem se na něho načekala, pomalu už jsem se bála, že ani nevyjde kvůli problémům v nakladatelství, byla jsem zoufalá, ale naštěstí se to v dobré obrátilo a série přijala nový start a k mé radosti i pokračuje. Na druhou stranu při představě, že to zase tak rychle skončí a další díl nikde, mě to docela děsilo. Šesté pokračování nás prosím pěkně čeká za rok, takže se není čemu divit, že mám obavy. I když jsem si nepamatovala každý detail předchozích příběhů, vůbec mi to nevadilo. Ten hlavní přehled o postavách a nejdůležitější dění v paměti mám, takže jsem neměla nejmenší problém zase navázat. Děj se tentokrát posunul o nějaký ten rok, abychom na to zásadní nemuseli tak dlouho čekat. Attik a jeho učnice prochází finálními přípravami jejího výcviku a to samozřejmě nezůstane bez povšimnutí. Tentokrát se do problémů dostávají snad se všemi panteony bohů, severskými, římskými, řeckými a mnoha dalšími. Ne všichni jim zrovna drží palce, tak je jasné, že se strhne docela mela. Autor opět nešetřil sprostými slovíčky, špičkováním, boji a neustálými problémy, které na sebe prostě hlavní hrdina pořád sesílá. Už od počátku je vám jasný systém, jak to funguje. Aby si zachránil krk, rozeštve někoho. Aby si potom i jeho následně udobřil, naštve zase někoho jiného a stále dál a dál, až se to prostě nabalí... A i když to působí dost nudně a stále stejně, i tak vás děj bude zajímat.
V momentech, kdy probíhaly rozhovory s Oberonem, jsem se jako vždycky neubránila úsměvům. Jejich konverzace a dohady mě prostě baví a když se k tomu přidá i dobírání nepřítele, nemá to chybu. O akce není nouze, děj je čtivý a plynulý, od první stránky vás strhne. Jako páté pokračování o nesmrtelném druidovi to opravdu funguje stále na jedničku. A jediné, co mě mrzelo, bylo právě to utíkání stránek, jedna za druhou. Snažila jsem se číst pomaleji a vychutnávat si to, protože jinak by to byla jednohubka na jeden den. Ale skončit jsem prostě musela a dobu čekání si musím teď zkracovat něčím jiným.
Nezbývá mi, než chválit opět do nebes, i když to nebylo úplně na sto procent. Moc se těším, až se mi do ruky dostane další kniha, budu se modlit, aby i u nás vydali všechny díly, které už autor stačil vydat (prozatím jich je v originále devět). Občas přemýšlím, že by nebylo na škodu, kdyby se toho ujali i jinde, třeba seriál by nemusel být špatný :-P Tahle série je jedna z těch, na které nedám dopustit a jen tak něco mi to nevyvrátí :-)