Štěpán Neuwirth je velice pozorný a citlivý pozorovatel přírody a jeho knihy patří k nejlepším v současné české próze o přírodě. Ačkoli v nich líčí i mnohé lovecké příhody, ke zvěři přistupuje s respektem a cennější než trofej je pro něj pozorování, krásný a vzácný zážitek ze setkání se zvěří. A také kamarádství zdánlivě drsných chlapů v zelených kamizolách, kteří, jak se ve většině pří... číst celéběhů ukazuje, mají většinou srdce na pravém místě.
Další z knih od mého oblíbeného autora, tentokrát ne z prostředí lesů a hor, ale od vody. Autor v ní vzpomíná na krásné chvíle strávené s prutem u vody, obzvláště na dny, kdy u vody sedával se svým otcem. I když ten v závěru knihy umírá ba zhoubnou nemoc, nová generace rybářů, děti Š. Neuwirtha, je nadějí a pokračováním rodu i nádherných rybářských zážitků. Autor je právem svému otci vd... číst celéěčný, že ho již jako malého vodil s sebou k řece. Myslím, že knížka nadchne každého rybáře, protože jen rybář dovede plně pochopit všechno, o čem rybáři v knize přemýšlejí, nad čím se radují i jak prožívají neúspěchy.
Kniha Puls nemocnice autora Štěpána Neuwirtha je přepracovaným vydáním jeho původní knihy Tep nemocnice, která byla doplněna o další příběhy a myšlenky. Autor postupuje jednotlivými odděleními Fakultní nemocnice Ostrava a nechává promlouvat lékaře i sestry o zkušenostech ze své praxe. Nejedná se však o suchopárný příliv pojmů a termínů, ale o lidské příběhy plné bolesti. Vyslechnete pří... číst celéběhy dětí mučených svými rodiči, příběhy autonehod zaviněnými alkoholem a nezodpovědností, kdy umírali nevinní, vyprávění o sobeckosti a agresi namířené proti zdravotníkům jako hromosvodu frustrace pacientů. Je to těžké čtení o hnusu lidské mysli. Ale pak blýskne paprsek světla a přijdou vyprávění i úsměvná, nadějná, o dobrých koncích a šťastných setkáních. Vzpomínky plné naděje. Puls nemocnice je těžká kniha. Vůbec ne odpočinková. Ale zhltnete ji v průběhu několika dnů a věřím, že se k ní budete vracet. Ne pro to čtení o zlobě a beznaději. Ale pro všechnu tu naději a krásu, která se ve vyprávěních skrývá.
Další z řádky knih nádherných povídek od Štěpána Neuwirtha. Ne všechny jsou ovšem veselé a radostné - naopak, autor popisuje život v zvěře i lidí z lesa se vším všudy, tedy i s jeho většími i menšími tragédiemi. Snaží se však vždy ke zpracovávanému tématu přistupovat se sobě vlastní citlivostí. Některé povídky mají otevřený konec, a tak čtenář musí přemýšlet, jak to asi ve skutečnosti m... číst celéohlo dopadnout. Knhu doprovázejí nádherné ilustrace Ludvíka Kunce.
Štěpán Neuwirth je můj oblíbený autor knih o přírodě, umí psát opravdu krásně, a tak jsem si od něj chtěla přečíst i knížku z lékařského prostředí, kterou jsem dlouho sháněla. Knížka je napsána velmi fundovaně (autor nějakou dobu pracoval jako tiskový mluvčí ostravské fakultní nemocnice) a dočteme se v ní jak o léčebných metodách a přístrojové technice na jednotlivých nemocničních odděl... číst celéeních, tak i o osudech některých pacientů. Ty jsou mimořádně silné - ale někdy vylíčeny až s drastickými detaily, např. u pacientů z oddělení popálenin nebo po vážných úrazech. Myslím, že autor tak činil záměrně - aby zejména mladé četenáře odradil od riskantního chování, které často vede k vážnému úrazu i úmrtí.
Po první stránce jsem si řekla: "Jo, tohle se mi bude líbit." Omyl. Nebylo to nic pro mě. Právě ta první strana byla asi tak jediná, která se mi z celého příběhu líbila. Možná jsem to četla o pár let dřív, než bych správně měla, ale jako dítěti se mi to prostě nelíbilo a nejspíš by se mi to nelíbilo ani o pět let později, a rozhodně ani teď. Prostě nic pro mě. Hodnotím dvěma hvězdami a ... číst celéto nejspíš jenom za tu první stranu.