Cestopis je psaný velmi arogantním tónem, kde autorka nevybíravým způsobem odsuzuje životní styl místních obyvatel a prakticky na každé stránce kritizuje ceny a počasí. Působilo to trochu krátkozrace a kazilo dojem z vyprávění. Velká část textu je věnována popisům toho, jak autorka čeká někde na parkovištích na autobusy. Z cestopisu mezi řádky vyplývá, že je vhodnější si na ostrov... číst celéech půjčit auto, což autorka neudělala a na většinu průvodci doporučováných míst se ani nedostala. Což okomentovala slovy, že tam určitě nic tak zajímavého nebylo, protože ty ostrovy vypadají všude stejně. Stylisticky je cestopis jak slohovka do školy, jeden velký blok textu bez odstavců a se spoustou pravopisných chyb. Mezi vší tou kritikou a odsuzováním ostrovu právě za to, čím jsou tak jedinečné, se tam ale dá vyčíst několik zajímavých informací a tipů, za které dávám dvě hvězdy.