Příběh knihy se mi nakonec docela líbil, bylo tam i několik vtipných vtipů a věřím, že nám autorka svět představila do takové míry, že další kniha bude malinko více věnována samotnému příběhu, jako tomu bylo na konci tohoto dílu.Pokud máte rádi indii, delší čtení obsahující spousty detailů a přirovnání, Skryté poselství se vám nejspíš bude líbit. Jen si myslím, že to není čtení pro každ... číst celéého a chce to s rozvahou rozmyslet komu knihu doporučit a komu ne.
Moje první setkání s edicí Pendragon. Prvních zhruba 200 stránek jsem pořádně nevěděla, co se děje a kdo jde kdo, což byl trošku problém. Autorka nás hned hodila do akce a vše popisovala za pochodu. Ve výsledku ale začalo všechno dávat smysl a já si to začala celkem užívat. Rozhodně mě zajímá celý svět Lotosových království, protože je dost zajímavý. Uvidíme. A líbí se mi ta inspirace v... číst celéýchodními náboženstvími. To je boží.
Na rozdíl od mnoha jiných x-logií, musím uznat, že tenhle druhý díl se co do kvality rozhodně posunul nahoru. Z minulosti našich hrdinů jsme se sice nedozvěděli skoro nic, ale jeden prvoplánový záporák získal mnohem víc prostoru a snad i trochu (neříká se mi to snadno) sympatií, takže do jeho rukou a osudu vkládám velké naděje. Jediné co mě i nadále dost mrzí je, že pořád nějak nemůžu n... číst celéajít cestu k Saje Mrithuri – ale opravdu nemůžu a to jsem jí už opravdu hodně odpustila. Za to druhá z vládkyň Lotosových království je postava hodná velké pozornosti a snad budeme za její zbožňování po právu odměněni. Nedoporučuji kovaným letitým fanouškům fantasy, ale pro začátečníky po tomhle druhém díle by to opravdu mohlo být to pravé.
Sakra já vůbec nevím, jak začít. Takhle kniha je totiž hodně zvláštní směsicí všeho dobrého, co na knihách miluju a zároveň i všeho špatného, co nesnáším a lituju. Stopro je to průměr, ale stojí na tak vachrlatých nohou, že by stačilo jen lehounké fouknutí a všechno by mohlo být jinak. A nejhorší na tom je, že tenhle příběh má opravdu na čem stavět. Na tom exotickém prostředí, na dvou b... číst celéezejmenných hrdinech (Gage a Smrťák jsou to, co ti pánové jsou, než jak se jmenují), na fungování dvou dvorů i jejich vládkyních, na první sexuální zkušenosti jedné mladé dívky (zrovna tahle situace mě opravdu bavila, zvlášť, když jsem si uvědomila, komu, že je tahle kniha určená, a že by tak tahle pasáž mohla být brána jako malé poučení, jak to udělat, když to mermomocí chcete dělat), na dalších několika velmi povedených nápadech a všechno to je promarněno jen proto, že ani zdaleka nejde Bearová do hloubky, tak jak by měla a celý ten příběh tak neuvěřitelně šustí papírem. (Chtělo by to prostě víc informací nejen o historii států, ale konečně se už pořádně zakousnout do minulosti několika postav a né jen nechávat všude válet ty malé drobečky jejich životů) A teď doporučení: Není to úplně špatné, ale není to ani úplně dobré, spíš takový kompromis mezi těmi dvěma póly a kompromis někdy nemusí být právě tím nejlepším, prostě se budete muset rozhodnout sami.