„Trest a smrt“ je mistrně napsaný krimi román, ve kterém se mísí napětí s humorem a dost cynickými hláškami. Hlavní hrdina je smolař a vtipný glosátor tragédií, které se kolem něj dějí. Za jeho eskapády by se nemuselo stydět leckteré soukromé očko z americké drsné školy a jeho dobrodružství v sobě mají trpkou příchuť severu.

„Trest a smrt“ je úžasně namíchaný koktejl z ingrediencí, které na první pohled nejdou příliš dohromady, natož ještě v žánru detektivky. Švéd Mats Olsson (1949) je původní profesí novinář a vám postačí několik odstavců, aby vám bylo jasné, že tenhle chlápek prostě umí. Jeho styl psaní vás strhne a vy se nedokážete rozhodnout, zda vám víc sedí jako satirik, nebo tragéd. Olsson vstoupil do literatury v roce 1995 románem „Osamělí kluci“ a „Trest a smrt“ jsou jeho první detektivkou. Nutno podotknout, že oceňovanou a komerčně úspěšnou.

Hlavní hrdina, Harry Svensson, vypráví své dobrodružství v první osobě, takže můžete sledovat nejen to, co dělá, ale i to, co si myslí. Harry je cynik, drsňák a zocelený žurnalista. Nic mu není svaté a o všech si myslí jen to nejhorší. Z novin odešel se zlatým padákem, díky kterému si na jihu Švédska hodlá otevřít skvělou restauraci. O sobě mluví cynicky, upřímně a nestydí se přiznat ke všemu, co kdy provedl a co nebylo tak zcela košer. Vtipné jsou pasáže, ve kterých glosuje současnou žurnalistiku, a vězte, že dost věcí sedí i na naše bulvární média.

Příběh začíná ve chvíli, kdy se Harry seznámí s Ulrikou Palmgrenovou. Ulrika obchoduje s vínem a sní o sadomasochistických hrátkách. Ty nejsou zcela cizí ani Harrymu, a tak se zdá, že je ruka v rukávě. Jenomže při jejich intimním setkání se přihodí něco, co bude mít dalekosáhlé důsledky. Rande nevyjde tak, jak by mělo, a Harry je vtažen do něčích intrik. První vražda působí ještě poměrně komicky. Harry nalezne mrtvou ženu v posteli zkrachovalého hudebníka Tomma Sandella a nepochybuje o tom, že žena byla zavražděná.

Nález je to jistě hrůzostrašný, jenomže Harry dokáže myslet jen na to, jak udělá co nejostřejší fotku a jak získá Sandellovo vyjádření. Tato část působí jako parodie na detektivku zkřížená se satirou. Harry se ocitá na vrcholu blaha. Je novinářská hyena a je na to patřičně hrdý. Svůj příběh prodá médiím a opět se hřeje na výsluní. Průšvih nastane, když je zavražděná Ulrika. Příběh zvážní, děj nabere zběsilé tempo a z Harryho se stává amatérský vyšetřovatel.

Jeho pomocníky se stanou policistka Eva Manssonová a mladý novinář s přezdívkou Štěně. Štěně je prototypem novináře, který nečte papírové noviny a který se zajímá jen o to, kolik kliknutí mají jeho vymyšlené články na webu. Jak brzy zjistíte, i Eva je poněkud neortodoxní policistka. Do děje brzy vstoupí i vrah a vy nebudete vědět, s jakou osobností máte co do činění. Jeho zločiny jsou nevypočitatelné a vy se postupně, díky autorově er- formě, dozvídáte ošklivé věci z jeho minulosti. Tato linie je drsná, lehce perverzní a skrz naskrz severská.

Autor se nebere nijak vážně a z jeho prózy srší sebeironie a touha zesměšnit všechno, co se tváří strašně důležitě. Někdy to odnese i Harry a vy si v takových okamžicích nejspíš řeknete: Dobře ti tak, pacholku. „Trest a smrt“ je tak trochu jiná detektivka, kterou ocení i ti, kteří si nelibují v brutalitě. Ano, umírá se tady. A umírá se hodně. Ale to, co tady hraje prim, není snaha šokovat a znechutit, ale schopnost pobavit. schovat popis