Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Znič to jméno
Jana Jašová Skladem320 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Znič to jméno
MOTTO Dostupné279 Kč
Do košíku
-
Dravé zvěři napospas
Jana Jašová Skladem334 Kč
Do košíku
-
Znič to jméno (audiokniha)
Jana Jašová Dostupné349 Kč
Do košíku
-
Dravé zvěři napospas (audiokniha)
Jana Jašová Dostupné331 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Eva Neuman napsal/a o Krutý měsíc
Thriller z doby covidu. Odehrává na jednom malém území. Dvě nepřátelsky naladěné sousedky jsou hlavními hrdinkami. Zápletka se rozmotává s tím, jak se postupně začínají chápat. Jako ve všech knihách, co jsem od autorky četla, jsou hrdinkami ženy, které jsou zamotány do neprůhledných vztahů, které je ničí. Teprve když se jim podaří vidět věci, jak opravdu jsou, vezmou život do vlastníc... číst celéh rukou a zatočí se zlem.
Jan Hofírek napsal/a o Znič to jméno
Rádoby psychothriller, který mne nepřesvědčil...
Jana Jašová je naší čtenářské veřejnosti známa jako překladatelka psychothrillerů. A to ne jen tak ledajaká! Zahraniční knihy, které se rozhodla představit českým milovníkům tohoto literárního žánru (a že jich už bylo!), se výborně čtou především proto, že jsou pečlivě, citlivě a troufám si říct přímo virtuózně přeloženy. Asi není žá... číst celédným velkým překvapením, když se někdo, pro něhož jsou psychothrillery doslova "denním chlebem", nakonec rozhodne sám nějaký napsat. A to je právě případ Jany Jašové a její autorské prvotiny s názvem Znič to jméno.
Hlavní postavou je zde Klára, která po letech v cizině přijíždí do rodného městečka ve východních Čechách. Důvod je takříkajíc normální, byť smutný - smrt otce je totiž spojena nejen se záležitostmi okolo pohřbu, ale i s řadou úředních procedur. Jestliže si zvykla na život v Hamburku, mnohamilionovém lidském mraveništi, pak se není co divit, že maloměstský Krounov, kde si všichni vzájemně vidí do talíře a řeší své žabomyší spory a konflikty, působí na Kláru jako tísnivý a depresivní zapadákov. Ovšem hlavně a především - její duši rozedírá hrůzné tajemství...
Když totiž naposledy mluvila telefonicky s otcem, stala se svědkem čehosi, co ji naplnilo hrůzou. Konkrétně šlo o to, že otec během hovoru působil neobyčejně rozrušeně a tvrdil, že v jeho pokoji se právě nachází nějaká žena, chystající se jej zabít. Byly to jen halucinační vidiny umírajícího starce, nebo měla jeho slova racionální jádro? Již po několika dnech doma Klára cítí, že se kolem ní děje něco podivného, tajemného a navýsost nebezpečného...
Zhruba takto je tedy psychothrillerová partie Jany Jašové rozehrána a následuje složité rozplétání zamotaného klubka příběhu. A tady bych si dovolil být poněkud kritický. Jde o to, že autorka si podle mého názoru naložila příliš velké sousto, když se pokusila vytvořit dějovou linku, která jako by nikdy neměla přestat. A tak vždycky, když se přiblíží k nějakému logickému vyústění, ihned si vypomůže zásadním zvratem a všechno začíná nanovo. Je to zkrátka taková hodně nastavovaná kaše, která se mi po čase přejedla. Čímž nechci říct, že v knize zcela absentují povedené psychothrillerové pasáže. Je jich však bohužel žalostně málo a představují spíše výjimku v převážně nezáživné četbě.
Jedno přísloví říká, že "méně je někdy více". Myslím, že to platí i v případě knihy Znič to jméno, která obsahuje až příliš mnoho zápletek, navíc málo propracovaných a hlavně nelogických (viz např. bezpočet podivnosti, k nimž dochází v Klářině domě a mají zřejmě přidat příběhu na dramatičnosti, přičemž výsledkem je přesný opak).
Nemohu tedy jinak, než být vůči knize kritický, neboť mé požadavky na kvalitní psychothriller rozhodně nesplňuje.
Jana Jašová je naší čtenářské veřejnosti známa jako překladatelka psychothrillerů. A to ne jen tak ledajaká! Zahraniční knihy, které se rozhodla představit českým milovníkům tohoto literárního žánru (a že jich už bylo!), se výborně čtou především proto, že jsou pečlivě, citlivě a troufám si říct přímo virtuózně přeloženy. Asi není žá... číst celédným velkým překvapením, když se někdo, pro něhož jsou psychothrillery doslova "denním chlebem", nakonec rozhodne sám nějaký napsat. A to je právě případ Jany Jašové a její autorské prvotiny s názvem Znič to jméno.
Hlavní postavou je zde Klára, která po letech v cizině přijíždí do rodného městečka ve východních Čechách. Důvod je takříkajíc normální, byť smutný - smrt otce je totiž spojena nejen se záležitostmi okolo pohřbu, ale i s řadou úředních procedur. Jestliže si zvykla na život v Hamburku, mnohamilionovém lidském mraveništi, pak se není co divit, že maloměstský Krounov, kde si všichni vzájemně vidí do talíře a řeší své žabomyší spory a konflikty, působí na Kláru jako tísnivý a depresivní zapadákov. Ovšem hlavně a především - její duši rozedírá hrůzné tajemství...
Když totiž naposledy mluvila telefonicky s otcem, stala se svědkem čehosi, co ji naplnilo hrůzou. Konkrétně šlo o to, že otec během hovoru působil neobyčejně rozrušeně a tvrdil, že v jeho pokoji se právě nachází nějaká žena, chystající se jej zabít. Byly to jen halucinační vidiny umírajícího starce, nebo měla jeho slova racionální jádro? Již po několika dnech doma Klára cítí, že se kolem ní děje něco podivného, tajemného a navýsost nebezpečného...
Zhruba takto je tedy psychothrillerová partie Jany Jašové rozehrána a následuje složité rozplétání zamotaného klubka příběhu. A tady bych si dovolil být poněkud kritický. Jde o to, že autorka si podle mého názoru naložila příliš velké sousto, když se pokusila vytvořit dějovou linku, která jako by nikdy neměla přestat. A tak vždycky, když se přiblíží k nějakému logickému vyústění, ihned si vypomůže zásadním zvratem a všechno začíná nanovo. Je to zkrátka taková hodně nastavovaná kaše, která se mi po čase přejedla. Čímž nechci říct, že v knize zcela absentují povedené psychothrillerové pasáže. Je jich však bohužel žalostně málo a představují spíše výjimku v převážně nezáživné četbě.
Jedno přísloví říká, že "méně je někdy více". Myslím, že to platí i v případě knihy Znič to jméno, která obsahuje až příliš mnoho zápletek, navíc málo propracovaných a hlavně nelogických (viz např. bezpočet podivnosti, k nimž dochází v Klářině domě a mají zřejmě přidat příběhu na dramatičnosti, přičemž výsledkem je přesný opak).
Nemohu tedy jinak, než být vůči knize kritický, neboť mé požadavky na kvalitní psychothriller rozhodně nesplňuje.
Eva Neuman napsal/a o Znič to jméno
Zajímavě pojatý rodinný thriller. Líbilo se mi pojmenování hrdinek po mytických bytostech.
Kniha chytí zápletkou od začátku do konce, trochu jsem tušila, kdo bude strůjcem zla, což mi ale nevadilo. Rozuzlení bylo i tak překvapivé.
Kniha chytí zápletkou od začátku do konce, trochu jsem tušila, kdo bude strůjcem zla, což mi ale nevadilo. Rozuzlení bylo i tak překvapivé.
Petra napsal/a o Krutý měsíc
Nejlepší čtení! Ani na chvíli jsem se nenudila, žádná hluchá místa, poutavá, napínavá! Přečteno jedním dechem!
Eva Urbanová napsal/a o Krutý měsíc
Moje druhá kniha od autorky. Kniha Znič to jméno se mi líbila. Ale Krutý měsíc je spisovatelská thrillerová lahůdka. Nejdříve mi trochu vadilo, že nejsou v knize žádné kapitoly. Úderně za sebou se střídalo vyprávění Betyna a Tamara. Dvě sousedky. Dvě ženy, které se nemají rády. Jedna starousedlice, druhá Pražanda, která tu tráví covidovou dobu o Velikonocích se svým synem u svého bohatého přítele. *... číst celé*br**
Příběh začíná Tamarou, která se probudí ve svém autě celá od krve a nic si nepamatuje. Po příjezdu na chalupu nenachází ani svého syna Bena ani přítele Michala. V kuchyni nachází občas krev, prázdnou flašku od rumu a sama je od krve a má totální okno.
Postupně se svěřuje s kousky příběhu Betyně, v jejich rodině je ale také pandořina skříňka s jejich příběhem, který je nějak spjat s Michalem. Jenže Tamara ten příběh nezná.
Občas se v knize mihnou vzpomínky Tamary a Betyny. Kdy se tak dozvíme i věci z minulosti. Tamara se seznamuje s milým chlapíkem z benzínový pumpy, který ji pomáhá přijít věci na kloub. Policisté pátrají po Benovi, ale Michala nenahsila. Zatím. Čeká, jestli se jí něco nevybaví a přitom pátrání zjistí krutou pravdu o svém příteli. Čím se zabýval…
Kniha byla tak napínavá a příběh mě tak strhnul, že jsem ji dala na dvě otevření. Přísahám, nešla odložit. Za konec jsem byla ráda, tak jak skončil. Doporučuji.
Příběh začíná Tamarou, která se probudí ve svém autě celá od krve a nic si nepamatuje. Po příjezdu na chalupu nenachází ani svého syna Bena ani přítele Michala. V kuchyni nachází občas krev, prázdnou flašku od rumu a sama je od krve a má totální okno.
Postupně se svěřuje s kousky příběhu Betyně, v jejich rodině je ale také pandořina skříňka s jejich příběhem, který je nějak spjat s Michalem. Jenže Tamara ten příběh nezná.
Občas se v knize mihnou vzpomínky Tamary a Betyny. Kdy se tak dozvíme i věci z minulosti. Tamara se seznamuje s milým chlapíkem z benzínový pumpy, který ji pomáhá přijít věci na kloub. Policisté pátrají po Benovi, ale Michala nenahsila. Zatím. Čeká, jestli se jí něco nevybaví a přitom pátrání zjistí krutou pravdu o svém příteli. Čím se zabýval…
Kniha byla tak napínavá a příběh mě tak strhnul, že jsem ji dala na dvě otevření. Přísahám, nešla odložit. Za konec jsem byla ráda, tak jak skončil. Doporučuji.
Eva Urbanová napsal/a o Dravé zvěři napospas
Dravé zvěři napospas je thrillerová česká lahůdka z pera české autorky. Od prvních stránek je kniha napínavá a vydechnout Vás nenechá do samého konce.
Rozvedená Zuzka si chtěla dokázat, že ještě za něco stojí, je jí 38 a ještě potřebuje cítit, že by ji někdo chtěl. Založí si seznamku Tinder, s pár muži se sejde, ale nikdy už druhou schůzku neuskuteční. Jenže najednou jí začno... číst celéu chodit sprosté zprávy na mobil a ví, že jí někdo sleduje.
Atmosféru stalkerství vystihla auforka bravurně, kdy se stále ohlíží přes rameno, dostává nevyžádané dárky a ze zpráv vidí, že to musí být někdo, kdo ji sleduje hodně a ví o ní spoustu věcí. Mrazilo mě, když jsem šla sama večer na opuštěné parkoviště k autu.
Do toho je ale výročí únosu její kamarádky Kačky. 25 let je nezvěstná. Nahání jí jedna novinářka, která se chce v případu opět hnípat. Ale proč? Stejně jí po tolika letech nikdo nenajde a jen to jitří staré rány.
S postupem pátrání po zmizelé kamarádce se s novinářkou stanou kamarádky. Každá má své problémy a Zuza se Nikol svěří se svým sledujícím. Knihu jsem přečetla velmi rychle. Příběh vás nepustí.
Po celou dobu je to čtivý, chytlavý příběh, ale 120 stran do konce, wau, wau, wau, ani v nejdivočejším snu by mě to nenapadlo. Skvělý příběh, tleskám.
Rozvedená Zuzka si chtěla dokázat, že ještě za něco stojí, je jí 38 a ještě potřebuje cítit, že by ji někdo chtěl. Založí si seznamku Tinder, s pár muži se sejde, ale nikdy už druhou schůzku neuskuteční. Jenže najednou jí začno... číst celéu chodit sprosté zprávy na mobil a ví, že jí někdo sleduje.
Atmosféru stalkerství vystihla auforka bravurně, kdy se stále ohlíží přes rameno, dostává nevyžádané dárky a ze zpráv vidí, že to musí být někdo, kdo ji sleduje hodně a ví o ní spoustu věcí. Mrazilo mě, když jsem šla sama večer na opuštěné parkoviště k autu.
Do toho je ale výročí únosu její kamarádky Kačky. 25 let je nezvěstná. Nahání jí jedna novinářka, která se chce v případu opět hnípat. Ale proč? Stejně jí po tolika letech nikdo nenajde a jen to jitří staré rány.
S postupem pátrání po zmizelé kamarádce se s novinářkou stanou kamarádky. Každá má své problémy a Zuza se Nikol svěří se svým sledujícím. Knihu jsem přečetla velmi rychle. Příběh vás nepustí.
Po celou dobu je to čtivý, chytlavý příběh, ale 120 stran do konce, wau, wau, wau, ani v nejdivočejším snu by mě to nenapadlo. Skvělý příběh, tleskám.
Eva Urbanová napsal/a o Znič to jméno
Kniha je hustý psycho, hlavně ke konci, kdy se začíná vše rozmotávat. Do té doby podezírám více osob.
Na začátku mi vadilo v kapitolách „podkapitoly“ s názvy Rusalka, Meluzína, Bludička, Sudička, Nymfa,… ač tam byli i jména a mělo čtenáře uvést rychleji do kontextu, s kterou postavou právě jsme, mě to moc rušilo. Zapamatovala jsem si jen Rusalku a Meluzínu, hlavní hrdinky. P... číst celéo cca 60 stránce už mi to nevadilo, už jsem věděla, kdo je kdo.
Pak už jsem vlétla do příběhu plnou silou. Rozplétala nitky minulosti spolu s Klárou. Co mi trošku přišlo divný, že na to, co se kolem Kláry dělo, „nešťastné náhody“, se bála docela málo. I to, co se postupně dělo v celém Krounově by mi stačilo, abych šla na policii a to i kdyby si měli myslet, že mám moc bujnou představivost.
Moc jsem si oblíbila Daniela, Jonase. Oba takový správný chlapi. Danielovo starání se o cizí holky se jen tak nevidí. To mě opravdu dojalo. Meluzínu Elu alias Gábinu jsem v něčem dokázala pochopit. Sociální sítě a potřeba like na její fotky. Neměla v životě moc lásky. S tím vším ostatním, co provedla, to už nechápu.
Líbí se mi vykreslené myšlenky, pocity všech postav v knize. Hlavně pak Ely a Terezy.
Blízké mi bylo prostředí, kde se příběh odehrával. Východní Čechy. Sice bydlím kousek dál, ale popsané věci by dost dobře seděli i na naši oblast.
Konec byl super napínavý, bylo mi jasný, že knihu jen tak neodložím, ale já bych potřebovala vědět, co se stalo s Elou? Klára vím, ale já musím vědět i o druhé sestře. Že by autorka chystala druhý díl? Nebo si má čtenář domyslet. Knihu určitě doporučuji, udržuje v napětí, moc dobře se čte.
Na začátku mi vadilo v kapitolách „podkapitoly“ s názvy Rusalka, Meluzína, Bludička, Sudička, Nymfa,… ač tam byli i jména a mělo čtenáře uvést rychleji do kontextu, s kterou postavou právě jsme, mě to moc rušilo. Zapamatovala jsem si jen Rusalku a Meluzínu, hlavní hrdinky. P... číst celéo cca 60 stránce už mi to nevadilo, už jsem věděla, kdo je kdo.
Pak už jsem vlétla do příběhu plnou silou. Rozplétala nitky minulosti spolu s Klárou. Co mi trošku přišlo divný, že na to, co se kolem Kláry dělo, „nešťastné náhody“, se bála docela málo. I to, co se postupně dělo v celém Krounově by mi stačilo, abych šla na policii a to i kdyby si měli myslet, že mám moc bujnou představivost.
Moc jsem si oblíbila Daniela, Jonase. Oba takový správný chlapi. Danielovo starání se o cizí holky se jen tak nevidí. To mě opravdu dojalo. Meluzínu Elu alias Gábinu jsem v něčem dokázala pochopit. Sociální sítě a potřeba like na její fotky. Neměla v životě moc lásky. S tím vším ostatním, co provedla, to už nechápu.
Líbí se mi vykreslené myšlenky, pocity všech postav v knize. Hlavně pak Ely a Terezy.
Blízké mi bylo prostředí, kde se příběh odehrával. Východní Čechy. Sice bydlím kousek dál, ale popsané věci by dost dobře seděli i na naši oblast.
Konec byl super napínavý, bylo mi jasný, že knihu jen tak neodložím, ale já bych potřebovala vědět, co se stalo s Elou? Klára vím, ale já musím vědět i o druhé sestře. Že by autorka chystala druhý díl? Nebo si má čtenář domyslet. Knihu určitě doporučuji, udržuje v napětí, moc dobře se čte.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
