Kniha se skládá z šesti kapitol, z čehož je pět příběhů žen z jedné rodiny. Každá popisuje svoje vzpomínky, životní situace, názory a myšlenky. Děj je zasazen do Mongolska. Dočtete se tu rozdíl života na venkově v horách oproti městu. Celkově se mi toto prozaické dílo velmi líbilo. Autorka mě především zaujala a překvapila tím, že celý příběh nevypráví pouze jedna postava, ale čtet... číst celée úhel pohledu i ostatních žen. Tvůrkyně používá v díle popis, přirovnání, obrazná pojmenování, symboly a mnoho dalšího. Zezačátku se mi knížka četla trochu těžce, protože je zde používán nespisovný jazyk a cizí slova z mongolštiny. Když jsem se pročetla první kapitolou, zbytek se mi četl již dobře. Myslím si, že podobných děl není mnoho a proto rozhodně doporučuji k přečtení.
Ehm... Jakože... Cože?!? Tuhle knihu jsem prostě asi nepochopila. Anotace říká, že se jedná o: "zpověď stárnoucí prostitutky, která s humorem a nadsázkou popisuje příhody při vykonávání nejstaršího řemesla." * Jako za mě jedno WTF. Kniha není ani kontroverzní, ani vtipná a za mě vlastně ani zajímavá. Celý text je poskládaný bez ladu a skladu, kniha nemá vlastně ani žádný děj. S knihou j... číst celésem chtěla prásknout do knihovny asi po 20 stranách, ale bohužel, dočítám všechny knihy. Byť má kniha asi 150 stran, tak jsem se s ní trápila týden. Co je obdivuhodné, tak fakt, že někdo dokáže napsat v tomto stylu celých 150 stran, to by se dalo považovat za lingvistický experiment, ale jinak prostě ne.
Kniha je pro mě především brilantní obhajobou "tradiční rodiny" v době, kdy skutečně začíná být prezentována jako zastaralý koncept. Miky není zlovolný spratek, jen strašně bolavé stvoření ve zmateném světě, do kterého byl násilně poslán dospělými. Celý román je především o emocích a atmosféře. Ten, kdo bude číst Zlodějku pouze povrchově a nezamyslí se nad myšlenkami v knize, tak z ní ... číst celénemůže mít žádný požitek. Není to jen kniha o jednom spratkovi, jak se může zdát.
Zajímavá kniha, která poukazuje na komunitu Ukrajinců, kteří u nás pracují. A v dnešní době a s dnešní situací si myslím, že je to více než výstižná kniha, protože Ukrajinci to s námi budou ještě opravdu hodně dlouho, kvůli jejich nynější situaci. Líbí se mi, jak jsou popsány rozdílné zvyklosti, chování a prostě vzájemná interakce mezi námi a Ukrajinci. Maličko bych upravila zpracování,... číst celé protože někdy jsem musela větu přečíst několikrát, abych pochopila, ale jinak výborná kniha.
Zlodějka mýho táty je jednou z nejtěžších knih, které jsem kdy četla, a to z mnoha důvodů. Předně samotný námět vyvolává ambivalentní pocity už od počátku. Jedná se o velmi zajímavou prózu, kde téměř nenajdeme kladnou postavu, všechny jsou svým způsobem protivné a kvituji, že hlavní hrdinové nejsou ploší, tedy Miky a jeho otec zejména. Místy hodně drsné, neustále jsem si říkala, pr... číst celéoč se ty lidi nezačnou trochu poslouchat a přestanou si dělat navzájem naschvály. Moc jsem nepochopila zasazení do blízké budoucnosti, přišlo mi to trochu zbytečné.
I přes četné negativní recenze jsem si nakonec Macochu od Petry Hůlové taky koupila a navzdory velmi špatnému očekávání jsem byla příjemně překvapená. Ano, hlavní postava alkoholičky rozhodně není někým, s kým bych chtěla sympatizovat nebo se nějak více sžívat, ale moc se mi líbil zpusob, jakým Petra Hůlová knihu napsala. Do knihy jsme se opravdu začetla a jsem ráda, že jsem nepodléhá n... číst celéegativním recenzím. Myslím, že i negativní zážitek, může být obohacující zážitek.
Pokud si chcete přečíst tuto knihu, musíte se nejprve seznámit s daným tématem a sami se rozhodnout, jestli knihu vůbec číst chcete. Pro mě to byla autorčina prvotina a byla jsem celkem zklamaná, nejen, že mě téma nebavilo, myslím si, že se dá psát o mnoha lepších věcech, ale ani jednotlivé příhody postarší prostitutky mě nijak nezaujaly. Jiné knihy autorky mají pro mě co nabídnout, tad... číst celéy jako bych její styl ani nepoznávala.
Tahle knížka mi k srdci příliš nepřirostla a beru ji spíš jako takový autorský experiment. Mám ráda jiná autorčina díla, psát umí skvěle, o tom nepochybuji. Ale tady jsem jí přese všechno úplně nevěřila a právě nevěrohodnost považuji za největší problém. Zpověď stárnoucí prostitutky je místy zábavná, místy nevkusná, místy cynická, místy zcela bez servítků. Líbila se mi práce s jazykem, ... číst celéautorská kreativita, přesto asi stačilo jednou.
Tahle knížka tak trochu mate tělem. Aspoň mě dost překvapila. Text o několika ženách jedné mongolské rodiny jsem četla jen tak ze zajímavosti, končila jsem skutečně nadšená. Líbila se mi práce s jazykem, líbilo se mi, o čem vypráví, že poznávám jinou kulturu zevnitř a bez romantického přikrášlování, líbilo se mi, jak se mění perspektiva, ze které situace vnímáme, takže teprve postupně n... číst celéám do sebe všechno zapadá a zjišťujeme, že mnohé bylo jinak.
V rytmu kopyt pádících koní sází autorka ústy pěti příbuzných žen větu za větou a stejně rychle a nezadržitelně vpřed ubíhá celé tohle originální vyprávění. K jakým koncům? Celou dobu jsem měl o ty svérázné Čingischánovy potomky strach… Celou dobu mě autorka dokázala stoprocentně držet v pozoru a můj romanticko-cestovatelský pohled na „moderní“ Mongolsko uváděla do sice tušené, ale ne z... číst celéas tak moc známé, neromantické, vodkou nasáklé, reality a nostalgického vytržení.
Ne, ne, tento bezpochyby zajímavý experiment nekonvenční autorky mě ani trochu neoslovil- tématem, prostředím, postavami, zkrátka ničím. Knížku jsem statečně dočetla, nemám ve zvyku utíkat od rozečteného, ale podruhé bych do ní dobrovolně nešla. V příběhu (pokud se Macocha dá vůbec tak nazvat) jsem se nemohla zorientovat, neustále jsem tápala, co se skutečně děje, a co jsou jen zmatené ... číst celépředstavy v hlavě alkoholičky.
Tato kniha mě minula, i když jsem se velmi na čtení těšila. Po celou dobu jsem se přemlouvala, abych četla dál. Chtěla jsem vědět co se stane, ale zároveň mi nikdo nebyl sympaticky, nikomu jsem nedokázala fandit. Opravdu hodně mě štvaly cizí slova, které se opakovaly pořád dokola a kterým jsem nerozumněla, jako by autorka chtěla ukázat, že se jich během pobytu několik naučila. Líbilo se... číst celé mi prostředí, které kniha popisuje a bylo pro mě také zajímavé a překvapivé rozdělení na jednotlivé kapitoly.
"Odpudivost vypravěčky a rozvrácenost jejího vyprávění dosahují takové míry, že text se místy vzpírá čtení." (recenze M. Kittlové na (url)) Vidím to také tak. Styl by mi zase až tak nevadil, s četbou i takového textu jsem schopná si poradit, ale obsah mi vůbec nesedl a hlavní postava už vůbec ne. Bylo to na mě moc šílené, kontroverzní a zbytečně vulgární. P.S. Zajímalo by mě... číst celé, kdo byl předobrazem slavného spisovatele T. K. (pokud někdo)
Kniha mi sedla víc, než jsem čekala, i když se přes svou útlost "nelouská" zrovna sama. Líbilo se mi to umělé městečko a lidi v něm, a také znám nátury jako je hlavní hrdinka - ustarané a nepochopené, přesto(proto!!), že jim jde "jen" o spravedlnost a dobro až na dřeň :-) Jen ke konci jsem byla zmatená, kam to tedy spěje... ano, vážně si tu stěžuju, že při čtení nevím, jak příběh d... číst celéopadne :-) Jinak viz komentář Simecef.
Zajímavý vhled do prostředí ukrajinské komunity, neotřelý vypravěčský styl testující pozornost čtenáře, který ale po chvíli začne už být trochu ohraný, a několik více či méně překvapivých rozuzlení včetně ukrajinské historické epizody. Knížka je poměrně útlá, takže plně vyhovuje a účel zamyšlení se nad našimi spoluobčany z východu krásně splní. Jen si myslím, že to zdaleka nemusí být ta... číst celék idylické, jak se dle knihy příběh vyvíjí. Doporučuji si přečíst, třeba si budeme více všímat lidí, kteří pracují na našich stavbách nebo uklízí v našich kancelářích.
Pohled na cizince, zvláště na komunitu Ukrajinců pracujících u nás. Jejich problémy, nejen s integrací do odlišné společnosti, ale i vzájemné vztahy mezi sebou samými, jejich zkušenosti s českými spoluobčany, jejich mírná nesnášenlivost vůči Vietnamcům, Mongolům a dalším, kteří jako oni sami hledají uplatnění na trhu práce, to vše se podařilo autorce přesně vystihnout a pravdivě popsat.... číst celé Trochu mi vadilo literární zpracování, ne vždy byla věta srozumitelná. Čtu rychle a tak jsem se musela třeba vrátit na začátek věty, abych si srovnala o co vlastně jde. Ale to je můj problém. Obdivuji všechny ty, kteří k nám přišli za prací a doma nechali své nejbližší. U nás mnohdy pracují za podmínek, které by našinec určitě nepřijal.