Petr Měrka, fantom českého trusu a arcivévoda pomatených vět opět zadul do svých per a společně s nějakým dalším týpkem udělal komiks o strastech dospívání. Jako vždy, je to dílo plné jemného humoru, vřelého laškování a slovíček, které zahřejí na srdíčku snad každého z nás. Z mnohých líbezných frází můžu za všechny vybrat třeba:
"Emoc... číst celée držela v ruce katanu, křičela na pubertu: Pičo, dekujem se! A jala se prosekávat krví nateklými chuji ke svobodě bez spermatem naditých varlat."
Bohužel, po spektakulárních eposech jako Telekristus nebo Hitler se tentokrát Měrka neodvázal 100% a literární smyk tak zakončil na hezkých 7/10
Český velkovezír literárního hnusu, braku a astrálně-análních dobrodružství se přifařil s prvním komiksem ve své hnusné kariéře a tak mi nezbylo nic jiného, než zakoupit i tento škvár.
Jak už to tak u Měrky bývá, i v této knize se vypořádává s nešvary současné civilizace, jako jsou vraždy, znásilnění, fetování, buddhismus a konzumní společnost jako celek. Zatímco v knížkách (... číst celépovídkách) mu to docela dobře verbálně swinguje, u tohoto díla jsem měl pocit, že vlastně plácá páté přes deváté a trochu mu chyběla pevnější ruka v těch jeho úchylných fantasmagoriích. Do příběhu Van Gogha sice zdárně namotá Václava Klause, Stalina, Gogéna, Pollocka a další hovada, ale jako by mu při vymýšlení šílených odnožek trochu zvlhl prach a chvilkami i došel humor.
Naprosto jasný adept na budoucí povinnou četbu na školách. Petr Měrka dokázal v předchozí sbírce a následné útlé novele povraždit a znásilnit 340 lidí, teď už tedy se zkušeností, grácií a lehkostí sobě vlastní rozehrává duševní potraty na maximální level a zcela jednoznačně si pro sebe uzurpuje titul velmistra literárního znásilnění České republiky, přičemž se dozajista kvalifikuje i do... číst celé světového šampionátu hnusu a běsu.
Kolikrát byly jeho stránky daleko horší než moje zážitky na záchodě když jsem jeho knihu četl a to už je co říct.
První kniha Petra Měrky je ještě takovou rozehřívačkou. Sice už teď dokáže zaplavit stránky takovým hnusem, že bych jej ani já nebo Hitler nebyli schopni vymyslet, ale pořád tomu jaksi chybí onen poslední krok do pekla.
I přesto už je ale i z této útlé sbírky povídek jasné s kým máme tu čest - s českým velkovezírem slizu a hnoje, audiovizuální mačetou lidství, která se rozjíž... číst celédí, aby semlela všechny čuramedány, kteří hledají na stránkách knih pozitivní verzi toho jejich připitomnělého života.
Skvělý vstup do tvorby Petra Měrky, který rozjíždí takové peklo, že vedle toho i Václavák vypadá jako místo k žití.
Útlá kniha Víla Dita je netradiční v mnoha ohledech - pohádky jsou opravdu bláznivé a kresba se vymyká obvyklému pojetí komiksu - nenajdeme v ní mnoho obvyklých rozdělení do rámečků. Je také velmi dětská, což vzhledem k tomu, komu je publikace určena, plní svůj účel. Petr Měrka znovu rozehrává svou ulítlou imaginaci, která se nezastavuje před ničím ani nikým (jak jej mohou znát čtenáři ... číst celénapříklad z knihy Telekristus a mentál).