Ačkoliv v této sbírce mě neoslovila úplně každá povídka (a dost možná je to tím, že k nim potřebuji ještě dozrát a přečíst je podruhé a potřetí), rozhodně v každé bylo něco - alespoň jedna myšlenka - co ve mně rezonovalo nějaký čas, tudíž se cítím opravdu obohacena.
Co chci a musím vypíchnout, je titulní povídka Výdech. Dvacet stránek, které mi vypálily pojistky a zajistily, ... číst celéže mi spadla brada, tu jednu povídku už jsem přečetla pětrát a pořád v ní nacházím wow momenty, co jsem dříve přehlédla. Tahle jedna povídka stojí za to, abyste tuhle knihu vzali do ruky. Tu vám budu cpát horem dolem, protože je na 5/5*.