Předem bych chtěla říct, že slovo -deníky- je docela zavádějící. Jsou to v podstatě knižně vydané diáře( za nějakých 30 let ), které si,tak jako mnozí z nás, vedl. Alana Rickmana objevila už jako dítě v Smrtonostné pasti. A samozřejmě později v HP, jsem z něj byla naprosto unešená. Až později,s věkem, přišly na řadu filmy kde hrál složitější postavy. A ve všech svých rolích to byl pan h... číst celéerec. Mnohokrát se ke mě doneslo, hlavně z rozhovorů s ostatními herci, že je to i velmi zajímavý, inteligentní a citlivý ( a sarkastický a až moc upřímný ) muž... Deníky jsem viděla ve výloze nedávno, a koupě nelituji. Je to opravdu zajímavé čtení. Samozřejmě se dozvídáme spoustu věcí z jeho osobního života,ale vzhledem k tomu že měl Alan i hodně dobrých přátel, tak i střípky z těch jejich. Je mi jasné, že spoustě lidí bude vadit jak je kniha konstruována. Ale jak už jsem psala, je to v podstatě diář. Dny, data, roky, spousta jmen, které mají vysvětlivky pod čarou. Ale o to upřímnější mi to přijde. Žádná autobiografie, kde ho zpovídal bůh ví kdo,nic umělého. Pravděpodobně ani nepočítal, že se to dostane "mezi lidi" takže je to opravdu upřímné. A za mě opravdu hluboké čtení, ikdyž jiné.