Dokonalý případ toho, jak mizerná redakční práce zprasí dobrý překlad u výborné knihy. Příběh je super, hrdina je zajímavý, občas sprostý jak dlaždič... Ale díky větám typu "U plesnivého šulinu!" si ho dost pravděpodobně neužijete tak, jak bylo zamýšleno. Tohle fakt mrzí, protože příběh Zrádného boha je super...
Ústřední trojice hrdinů, z nichž jeden je prakticky od začátku ... číst celémrtvý, bezvadně funguje. Arkánum je správně nesympatické a samotný Galán celé roky úspěšně skrývá, co je doopravdy zač. Takže knihu určitě zkuste, ale pokud máte rádi češtinu, budete plakat. Pokud umíte anglicky, sáhněte po originálu.
Takže zaprvé, dívat se kolem půlnoci na Pacifik Rim, když člověk nemůže usnout, je opravdu skvělý způsob jako si vyčistit mozek, ale boje nabušených monster s ještě nabušenějšími démony v knihách mi v poslední době způsobují spíš bolesti hlavy. Zadruhé né že by byl Edrin Galán protivná postava jako taková, ale v průběhu čtení jsem si uvědomila, že je to postava, která vlastně neví jaká ... číst celéje. (že by ty díry v paměti?) Jednou nadává sprostě jako dlaždič, příště místo pěkného peprného slovíčka použije jen tak obyčejné (paradoxně ty největší sprosťárny používá zásadně v přítomnosti žen), jednou je zbabělec, příště zase skoro „hrdina“ a to že byl deset let jen notorický pijan jsem mu vlastně taky moc nevěřila, já jsem mu vlastně moc nevěřila ani tu minulost, o motivaci k zabití boha nemluvě. A Arkánum se svou politikou - taková nějaká polovičatá instituce, která neměla šanci se projevit (doufám, že to bylo jen opomenutí, protože jestli to byl úmysl vykreslit ji zrovna takhle, tak to se maličko nepovedlo) Jak jistě tušíte doporučovat příliš nebudu, nebylo to úplně špatné, ale od jisté doby jen tohle prostě nestačí.