Tabáková cesta je o rodině v Emerice, která má tak hluboko do kapsy, že jim kapsy končej až někde v Novým Zélandu. Já mám taky tak dlouhý kalhoty, ale z jinčích důvodů. Knížka začíná svižně, vokolo jde zeťák, říkejme mu třeba Bohuš Matuš, a stěžuje si, že s ním jeho dvanáctiletá buchtička nechce kopulovat, ať jí tchán pěkně domluví. Očekával jsem, že... číst celé nastane Slunce, seno, buchtičky: Bohušova árie, ale poté co zeťáka vojede háravá dcera číslo dvě a tchán mu ukradne žrádlo, knížka skočí na vedlejší kolej a začne se plně věnovat rodině těhle sympaťáků. Pokud tedy jedete vlakem, raději si zkontrolujte, na jaký koleji jste.
Hlavním hrdinou se tedy stává táta Šmoula, který umí jen blábolit, sedět a žvejkat tabák. V jiném období a v jiném státě by mohl být prezidentem země, ale tohle není Česko 21 století kámo, tohle je drsná Emerika, když ještě neexistoval basketbal. Naštěstí se u dveří brzo objeví kazatelka, která chce jeho syna Harvey Weinsteinovat a jelikož slíbí auťák, dostane synka ještě ten samej den. Tomu říkám dobrej deal. Já děti nemám, ale upřímně říkám, že bych taky děcko vyměnil za cokoliv od Octavie vejš. S autem můžete jezdit, ale co s děckem? Dyť vás ani neunese.
Po této epizodce Caldwell pravděpodobně seznal, že s touto bandou imbecilů už normální knížka napsat nejde a udělal z toho centrifugu debility, která má tolik vrcholů (hotel, babička), že jsem u toho skoro vyvrcholil.
Dávám 9/10 a tuto knihu bych doporučil všem, kteří jsou proti potratům.