Upřímně, do této knihy se mi z počátku moc nechtělo. Knihy o koních jsem odložila v jedenácti letech a začala číst fantasy. Avšak, tuhle knihu jsem dostala k narozeninám a už předtím jsem od M. Stiefvaterové četla její trilogii Mrazení a byla jsem z ní unešená. To byl také jediný důvod, proč jsem tuhle knížku vůbec otevřela. Krátký úvod na obalu mě totiž moc nezaujal. Ovšem tady se přesně projevuje rčení "Nesuď knihu podle obalu." Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Bohužel mě omezovala moje školní docházka, ale četla jsem v každé mé volné chvilce a do děje jsem se perfektně vžila. I když je kniha o koních, okamžitě jsem jí zařadila do mého sloupce mých nejoblíbenějších knih. Od doby, co jsem tuhle knihu dočetla se na koně dívám úplně odlišným způsobem. Kniha má neuvěřitelný děj, se kterým jsem se ještě nikdy nesetkala. Ačkoliv jsem fanoušek toho, když do fantasy knihy je přidán nějaký ten romantický prvek (tahle kniha by se nedala zařadit mezi fantasy jako je například Město z kostí od Cassandry Clairové, ale přece jenom příběhy o vodních koní nepatří úplně mezi normální věci), anii v tomto příběhu nechybí love story, ale je ho tam velmi zřídka, což pro tentokrát velmi oceňuji. Hned několik hvězdiček bych také přidělila samotnému závěru knihy. Zpočátku jsem očekávala, že to skončí tak jako většina knih pro náctileté, hlavní hrdina zachrání svět nebo polibek a "žili šťastně, až do smrti". Tady to bylo jiné. Příběh byl zakončen krásným gestem, který vyjadřoval důvěru mezi člověkem a zvířetem. Tahle kniha má jediné mínus - má pouze jeden díl. schovat popis