Knížky Miroslava Huleho jsem si moc oblíbila a skoro všechny je mám doma. Pokud jsem je nesehnala, alespoň jsem si je vypůjčila v knihovně - a tahle je jedna z těch mála. Povídky o rybách, rybářích a životě kolem rybníků vůbec napovídají, že autor prostředí velmi dobře zná. Jak by také ne, když pochází z malého městečka Zliv kousek od Českých Budějovic a řadu let pracoval na Rybářství T... číst celéřeboň. Mnoho jeho povídek také vychází z vyprávění tamních rybářů. Jiné se zas věnují "čapíkům", specifickým postavám, které se po výlovu rybníka vrhají do bahna a snaží se ulovit uvízlé ryby. I zde povídky napovídají, že autor má s podobným typem lovu vlastní zkušenost. Jestli máte rádi atmosféru výlovů, mlhavá podzimní rána u rybníků a vš, co se děje kolem vody, přečtěte si tuto knížku!
Skvělá kuchařská knížka pro každého, kdo má rád ryby, zejména ty z našich rybníků - kapra, štiku, lína, candáta, okouna a další. Najdeme zde i recepty na amura a tolstolobika, tj. dovezené do ČR poměrně nedávno, teprve ve druhé polovině 20. století. Jak název napovídá, jde o recepty, které poskytly baštýřky z Třeboňska. Kdo neví, jsou to manželky rybářských baštýřů (ti jsou řekněme obdo... číst celébou mistrů v dělnických profesích) z Rybářství Třeboň. A protože toto rybářství je u nás největší ze všech, má také nejvíce baštýřů, navíc někde i dvě generaci - těch, co aktuálně slouží, i těch, co jsou již na penzi. M. Hule mohl tudíž sebrat pro svou knihu bohatý materiál. Protože se zabývá o nejrůznější aspekty rybářství, vyptal se baštýřek i na takové věci, jako kolik kilo ryb jejich rodina za rok spotřebuje. Někde mi ta čísla připadala překvapivě nízká, asi některé baštýřky mají rybu po většinu roku zakázanou, když jsou s rybami jejich manželé v denním kontaktu :-).