Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Tancerze burzy
Jay Kristoff Není skladem250 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Hned na začátku si mě autor získal svým neokoukaným způsobem vyprávění. Nebojí se popisovat věci přímo ( ať už se jedná o nějaké to násilí, zabíjení nebo erotickou scénu ) a na nic si nehraje. Podařilo se mu vytvořit komplexní a velice propracovaný svět a při tvorbě svého universa nezapomněl ani na postavy. Každá má svůj originální příběh, vlastní motivace a cíle. Velice snadno si je ta... číst celék zapamatujete. Hlavní hrdinka Mia, jejíž minulost se v příběhu postupně odkrývá, je mistrně napsána. To, že dokáže do scény neohroženě napochodovat, ale přitom to nutně nemusí znamenat jisté vítězství, je velice osvěžující. Stínového kocoura Pana Laskavého jsem si zamilovala téměř okamžitě. Četných poznámek pod čarou jsem se zpočátku obávala, ale nakonec mě Jay Kristoff s definitivní platností utvrdil v tom, jak moc má tento svět promyšlený. Učení v Rudé církvi mi evokovalo Bradavickou školu jen v temnějším hávu. Kniha je plná skvělých myšlenek, sarkasmu a nových nápadů. Zvrat byl nečekaný a posledních sto stránek jsem zhltla jedním dechem. S ohledem na to, že autor dle svých vlastních slov na šťastné konce moc nevěří, jsem velice zvědavá, jakým směrem se příběh bude odvíjet dál.
Nenacházím slova....
Tohle bylo totálně skvělý!!!!
Napínavý příběh, to jak je to drsný, jak se autor s ničím nemaže dává knize úplně monstrózní rozměry na n-tou.
Je to plný nečekaných zvratů, čtivý tak straaasne dobrý.
Asi nejsem zcela schopna se o téhle knize vyjádřit 😂ale tohle si prostě potřebujete přečíst.
Nikdynoc je nepochybně jedná z nejlepších knih EVER,... číst celé co jsem za svůj život četla. Jenom a jenom doporučuju!
Tohle bylo totálně skvělý!!!!
Napínavý příběh, to jak je to drsný, jak se autor s ničím nemaže dává knize úplně monstrózní rozměry na n-tou.
Je to plný nečekaných zvratů, čtivý tak straaasne dobrý.
Asi nejsem zcela schopna se o téhle knize vyjádřit 😂ale tohle si prostě potřebujete přečíst.
Nikdynoc je nepochybně jedná z nejlepších knih EVER,... číst celé co jsem za svůj život četla. Jenom a jenom doporučuju!
Opravdu jedna z mála knížek které dávám 5 hvězd. Miluji sarkasmus autora a oblíbila jsem si i poznámky pod čarou. Příběh je napínavý, nevíte co se teď stane ani jak to celé dopadne. Pro mě nečekaný konec. Zamilovala jsem si Pana Laskavého a neříkám, že by bylo špatné mít ho v reálném životě. Knížka byla pro mě originální a nemohla jsem vydržet do druhého dílu stejně jako teď už očekávám... číst celé třetí díl. Netěším se až to skončí. Kdo nečetl měl by to napravit.
Boží hrob je plynulé čtení, je to čistě vývoj postav a zápletek. Stejně jako v prvním dílu, tak i zde máme sled nečekaných zvratů. Nikdy nic neberte jako samozřejmost.
Ze školy zabijáků Červeného kostela se přesuneme do arény Vraního hnízda, kde gladiátoři/otroci bojují o život a svobodu.
Mia je zaslepena pomstou a to ji přivede k tomu, aby se chovala jako skutečný blázen. Ale... číst celé i přes svou bezohlednost se jí daří zachovat v sobě určitou lidskost.
Najdeme mnoho nových krásných postav, se silnými osobnostmi. Díky nim Mia poznává sílu loajality, pouto, které přichází prostřednictvím společných útrap a nebezpečí.
Nemůžu se dočkat, až si přečtu poslední díl!
Ze školy zabijáků Červeného kostela se přesuneme do arény Vraního hnízda, kde gladiátoři/otroci bojují o život a svobodu.
Mia je zaslepena pomstou a to ji přivede k tomu, aby se chovala jako skutečný blázen. Ale... číst celé i přes svou bezohlednost se jí daří zachovat v sobě určitou lidskost.
Najdeme mnoho nových krásných postav, se silnými osobnostmi. Díky nim Mia poznává sílu loajality, pouto, které přichází prostřednictvím společných útrap a nebezpečí.
Nemůžu se dočkat, až si přečtu poslední díl!
Přála bych si, abych tuto knihu milovala stejně, jako ji miluje sám autor. Přišlo mi to chvílemi, jako by byl autor zamilovaný do vlastního psaní, a to i ze sociálních sítí nebo různých rozhovorů s ním.
Celá kniha se skládá z podivných přirovnání a metafor, které jsou volně spojeny příšernými monology s laskavým svolením naší drsné ženské hrdinky Mie. Zdlouhavý příběh který se mi vůbec nelíbil.*... číst celé*br**Knihu jsem si kupovala s tím, že si přečtu kvalitní fantasy pro dospělé, ale přidání explicitních sexuálních scén do fantasy příběhu YA také nedělá fantasy pro dospělé.
Celá kniha se skládá z podivných přirovnání a metafor, které jsou volně spojeny příšernými monology s laskavým svolením naší drsné ženské hrdinky Mie. Zdlouhavý příběh který se mi vůbec nelíbil.*... číst celé*br**Knihu jsem si kupovala s tím, že si přečtu kvalitní fantasy pro dospělé, ale přidání explicitních sexuálních scén do fantasy příběhu YA také nedělá fantasy pro dospělé.
Styl vyprávění je skvělý. Vsuvky od vypravěče "Milí přátelé", mě vždy potěší a taky odlehčí situaci. No příběh mě hned na začátku pěkně zmátl, nevěděla jsem jestli je to jako jiný život stejnojmenné postavy, ale pak jsem se zorientovala. Mam ráda hlavní hrdinku a komické rozhovory s jejími cestujícími, ale čekala jsem, že bude chladnokrevnější a nebude milovat a nebude si vytvářet přáte... číst celéle. Nicméně mě potěšil její charakter a hlavně důmyslnost. S tou spojuji i psaní Kristoffa, napřed dává čtenáři pocit, že mu říká tak nějak vše (jako je běžné) A najednou čtenář zjistí, že si s ním řádky celou dobu hrají a vlastně vůbec neví jaký je plán a co se Mie honí hlavou.
Za mě nejlepší knížka asi za poslední 3 roky (Od třetího dílu od Maasové Dvůr křídel a zmaru, a taky Šest vran od Bardugové )
Za mě nejlepší knížka asi za poslední 3 roky (Od třetího dílu od Maasové Dvůr křídel a zmaru, a taky Šest vran od Bardugové )
knizni_strazkyne napsal/a o Nikdynoc
➕ Svět byl naprosto úžasný. Před Jyaem opravdu smekám, protože takto propracovaný svět se jen tak nevidí. Poznámky pod čarou byly originální nápad. Celý ten nápad byl dobře zpracovaný a nějaké citáty jsou již ikonické.
➖ Mně to ale moc nesedlo. Hlavní hrdinka se mi vůbec nelíbila jako osobnost, děj si mě také nezískal. Bylo to na mě moc drsné, sprosté, což mě strašně mrzí...**br*... číst celé*
Celkově: Jsem mezi těmi pár lidmi, které to vůbec nechytlo. Je mi to fakt líto, protože Jay má velký talent. Určitě to ale zkuste, třeba si Vás tento hit získá více, než mě!
➖ Mně to ale moc nesedlo. Hlavní hrdinka se mi vůbec nelíbila jako osobnost, děj si mě také nezískal. Bylo to na mě moc drsné, sprosté, což mě strašně mrzí...**br*... číst celé*
Celkově: Jsem mezi těmi pár lidmi, které to vůbec nechytlo. Je mi to fakt líto, protože Jay má velký talent. Určitě to ale zkuste, třeba si Vás tento hit získá více, než mě!
Ze začátku jsem sice měla menší problém se začíst a zvyknout si na poznámky pod čarou. Občas jsem nějakou tu hvězdičku přehlédla, tak jsem ji pak musela hledat. Pak ale přišla druhá a třetí část a u nich jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Bylo tam plno nečekaných zvratů a akce, ani na chvilku jsem si nebyla jistá, jak to bude pokračovat dál. Originální nápad a do detailu propracované p... číst celéostavy. Mia a ostatní hrdinové mi přili živí a skuteční, jako by to nebyly pouze fiktivní postavy na stránkách knihy. Grafické zpracování je přenádherné. Mapa uvnitř knihy je hotovým uměním.
Jednička nasadila vysokou laťku,ale tento díl jsem od začátku do konce hltala jedním dechem. Mia je malá, sarkastická mrška(v dobrém) , která si jde tvrdě za svou pomstou. Svého pana Laskavého a Zatmění by občas potřeboval každý a Ash...je prostě Ash. Po tom šíleném konci se nemůžu dočkat dalšího dílu
Šárka Vimrová napsal/a o Nikdynoc
Knížka mi přijde svým způsobem originální, jen mě občas mátla. Myslím, že autor se nám svět snažil nastínit jako krutý a nechutný, ale co se týče popisu scenérie, měst apod., ty popisoval až malebně. Poznámky pod čarou byly pro mě příjemným překvapením (zvláště pak ty vtipné), ale občas se díky nim můžete na chvíli ztratit v hlavním ději (zapomenete, co že se to vlastně děje). Další díl... číst celé nehodlám číst.
Tato kniha byla úžasná! V této poslední knize se všechno spojuje; všechny dílky skládačky konečně složeny. Srdce mě bolí pro tolik postav a tragických konců, ale je to hotovo. Zápletka, postavy a psaní jsou naprosto úžasné a kupodivu jsem zjistil, že se těším na stránky s poznámkami pod čarou. Tato série má vše, co hledám v kvalitních fantasy knihách. Pokud máte rádi Young Adult, tak tu... číst celéto sérii musíte rozhodně vyzkoušet!
Miluji temně komické vyprávění spojené s tímto úžasně zpracovaným světem. Je plná nadživotních a zábavných postav. Líbil se mi vývoj postav a to, jak je příběh vyprávěn ve dvou různých časových liniích. Způsob, jakým autor skutečně vytváří tento svět tím, že poskytuje historii a příběhy, které vysvětlují vše, co se děje. Jak vlastně vypravěč promlouvá ke čtenáři. Finále bude šílené. Sto... číst celéprocentně doporučuji!
Při čtení Nikdynoci jsem se hodně bavila. Příběh nám dává nahlédnout, jak bohatý bude tento svět: země ovládaná Republikou a jejími divokými Luminatii, temnými silami, které se spojí se slavnou Rudou církví, nemožným pátráním po pomstě. Tato série má vše, co skvělý příběh potřebuje: drsného hlavního hrdinu, jedinečné a rozmanité postavy, fascinující svět, akci, boj a krev, geniální nápa... číst celédy. Taky jsem nečekala happy end a ten rozhodně nenastal, ale byla jsem neobyčejně překvapená, jak se věci otočily. 🤫
bobr_na_medu napsal/a o Rozetmění
Tak strašně moc mě mrzí, že už série skončila. Jay Kristoff je dle mého názoru naprosto boží autor, máme stejný humor a jeho knihy přetékají sarkazmem, černým humorem a sprostými slovy :)). Kniha utekla jako voda a mě zbyla díra v srdci. Poslední díl jsem se snažila šetřit, každý den jenom pár kapitol, aby mi vydržel co nejdéle. Na Miu budu dlouho vzpomínat. Rozhodně si zaslouží nádhern... číst celéých pět hvězdiček. Nikdy neustupuj. Nikdy se neboj. A nikdy, nikdy nezapomeň.
Julie Gregůrková napsal/a o Nikdynoc
Trvalo mi hodně dlouho než jsem se do knihy začetla a vůbec jí dočetla. Hlavní hrdinky mki vůbec nebyla sympatická a hlavně byla otravná. Co se týče stylu psaní tam byl zajímavý, ale dost mě vyrušovali poznámky pod čarou.
Upřímně se mi kniha až tak nelíbila.
Upřímně se mi kniha až tak nelíbila.
Lucy Lillianne napsal/a o Nikdynoc
Po knize jsem pokukovala ihned po jejím vydání. Čekala jsem a pozorně sledovala recenze a všechny ty nadšené ohlasy. A v momentě, kdy vyšlo na světlo info, že autor letos přijede na Humbook, řekla jsem si, že to zkusím taky. Začátek byl poněkud zmatený a podivný. Hodně jsem se ztrácela a nechápala návaznosti. Ale to se stává u spousty úvodů. Zvlášť když je čtenář hozený do naprosto nové... číst celého světa se všemi nezvyklostmi a úplně odlišným prostředím od toho našeho. Zatnula jsem zuby a očekávala, kdy se to celé rozjede.
Rozhodně nemůžu upřít autorovu představivost a to, jaký svět a jak kompletně ho vymyslel. Všechno vypiplal do detailů s desítkami různých informací, bylo vidět, jak si na tom dal záležet. Často je ale vedl jako poznámky pod čarou, což bylo dost neoriginální. Krátké vsuvky mohly být součástí vět nebo přidány v závorkách. A ty dlouhé, nu, ty bych sepsala až na konec jako nějaký seznam pojmů. Protože když byly poznámky pod čarou na půl stránky, úplně to trhalo příběh. V tomto ohledu se přidám k velkému množství názorů, že tohle byl opravdu špatný nápad. Od půlky knihy jsem tyto poznámky přestala číst...
Autor navíc používal mnoho porovnání, pomalu v každé větě potřeboval určitou věc či činnost nějak ozvláštnit. A tak vznikala poněkud podivná slovní spojení, občas s docela nechutnými či nepochopitelnými popisy. Například jsem ani moc nepobrala, jak mohlo vzniknout 'Jeho hlas zněl jako sametový polibek na dětské pokožce.', dokážete si to představit? :-D Byly momenty, kdy jsem mnohé nechápala, říkala jsem si, jak mohl autor něco takového psát pro čtenářskou základnu young adult. A když jsem u té věkové kategorie, je pravda, že popisoval i mnoho intimností a to ne zrovna způsobem, který se hodí pro náctileté (jak uhlídáte, kdo si knihu koupí?). I když beru v potaz, že dnešní náctiletí jsou jiní, než byli v mé době, takže to bude věc názoru :-).
Když se ohlédnu nazpět, kniha mi nedodala ale nic nového. Co se týče hlavní hrdinky, jejího života, neštěstí a toho, jak se stala nejlepším zabijákem, měla jsem pocit, jako bych se vrátila do světa Skleněného trůnu. Mia chtěla pomstu za svou rodinu a byla ochotná pro to udělat všechno. A nehleděla na to, co to bude stát. Do světa vrahů ji přivedl jeden vysloužilec z branže, vychovával ji, cvičil ji a pak jí ukázal cestu, jak se ještě zlepšit. Zařadila se jako další šestnáctka, která všem nakopává zadky. Ale nenechte se zmást. Většina příběhu se týká jejího výcviku (který působil jako studium ve škole), který byl opravdu dlouhý. Víc jak tři sta stran se týkalo jen jejího trénování a toho, jak objevila svoji novou sílu.
Závěr už nabral obrat. Ne všechno se mi sice líbilo, kam to směřovalo, ale konečně nějaký spád, akce a tak podobně. Kdyby se kniha osekala od zbytečností, nemusela z toho vzniknout další protahovaná trilogie, která nemá pořádně co nabídnout. Autor má rozhodně na lepší práci.
Takže? Líbilo se mi to tak napůl. Po příběhové stránce autor nepřišel s ničím novým a to mě dost zklamalo. Po Aktech Illuminae jsem čekala nějakou pecku a ne pocit, že mám déjà vu. Není to nic originálního, napínavého a nervy drásajícího. Hlavní aktérka je sice sympatická, chytrá a opravdu vynalézavá, ale to, do jakého příběhu byla zasazená, ji docela degradovalo. Kdyby byla o nějaký pátek starší, taky bych se nezlobila. Nepomohlo ani to, že autor se vyřádil v nespisovném jazyku, v šokování určitými scénami, v popisování sexu, ani v zabíjení kdejaké postavy. Celé to plynulo neskutečně pomalu a nesplnilo to účel.
Bohužel se musím přidat k menšině, která příběh spíše kritizuje, protože takto vypadá kniha, která se zbytečně natahuje. Hlavně přitáhnout čtenáře na dobré jméno... Tohle je dobrým příkladem toho, že výborné hodnocení je udělováno od lidí, kteří toho asi z žánru moc nenačetli. Alespoň ne v tomto stylu. Protože jinak by viděli ty neskutečné podobnosti s jinými díly a nemohli by pak dávat tolik hvězdiček. Což mě přivádí k tomu, že opravdu záleží na tom, kdy se člověk k jaké knize dostane, co si přečte dříve. Za mě slabé dvě a půl hvězdičky a jestli budu pokračovat, to zatím netuším...
Rozhodně nemůžu upřít autorovu představivost a to, jaký svět a jak kompletně ho vymyslel. Všechno vypiplal do detailů s desítkami různých informací, bylo vidět, jak si na tom dal záležet. Často je ale vedl jako poznámky pod čarou, což bylo dost neoriginální. Krátké vsuvky mohly být součástí vět nebo přidány v závorkách. A ty dlouhé, nu, ty bych sepsala až na konec jako nějaký seznam pojmů. Protože když byly poznámky pod čarou na půl stránky, úplně to trhalo příběh. V tomto ohledu se přidám k velkému množství názorů, že tohle byl opravdu špatný nápad. Od půlky knihy jsem tyto poznámky přestala číst...
Autor navíc používal mnoho porovnání, pomalu v každé větě potřeboval určitou věc či činnost nějak ozvláštnit. A tak vznikala poněkud podivná slovní spojení, občas s docela nechutnými či nepochopitelnými popisy. Například jsem ani moc nepobrala, jak mohlo vzniknout 'Jeho hlas zněl jako sametový polibek na dětské pokožce.', dokážete si to představit? :-D Byly momenty, kdy jsem mnohé nechápala, říkala jsem si, jak mohl autor něco takového psát pro čtenářskou základnu young adult. A když jsem u té věkové kategorie, je pravda, že popisoval i mnoho intimností a to ne zrovna způsobem, který se hodí pro náctileté (jak uhlídáte, kdo si knihu koupí?). I když beru v potaz, že dnešní náctiletí jsou jiní, než byli v mé době, takže to bude věc názoru :-).
Když se ohlédnu nazpět, kniha mi nedodala ale nic nového. Co se týče hlavní hrdinky, jejího života, neštěstí a toho, jak se stala nejlepším zabijákem, měla jsem pocit, jako bych se vrátila do světa Skleněného trůnu. Mia chtěla pomstu za svou rodinu a byla ochotná pro to udělat všechno. A nehleděla na to, co to bude stát. Do světa vrahů ji přivedl jeden vysloužilec z branže, vychovával ji, cvičil ji a pak jí ukázal cestu, jak se ještě zlepšit. Zařadila se jako další šestnáctka, která všem nakopává zadky. Ale nenechte se zmást. Většina příběhu se týká jejího výcviku (který působil jako studium ve škole), který byl opravdu dlouhý. Víc jak tři sta stran se týkalo jen jejího trénování a toho, jak objevila svoji novou sílu.
Závěr už nabral obrat. Ne všechno se mi sice líbilo, kam to směřovalo, ale konečně nějaký spád, akce a tak podobně. Kdyby se kniha osekala od zbytečností, nemusela z toho vzniknout další protahovaná trilogie, která nemá pořádně co nabídnout. Autor má rozhodně na lepší práci.
Takže? Líbilo se mi to tak napůl. Po příběhové stránce autor nepřišel s ničím novým a to mě dost zklamalo. Po Aktech Illuminae jsem čekala nějakou pecku a ne pocit, že mám déjà vu. Není to nic originálního, napínavého a nervy drásajícího. Hlavní aktérka je sice sympatická, chytrá a opravdu vynalézavá, ale to, do jakého příběhu byla zasazená, ji docela degradovalo. Kdyby byla o nějaký pátek starší, taky bych se nezlobila. Nepomohlo ani to, že autor se vyřádil v nespisovném jazyku, v šokování určitými scénami, v popisování sexu, ani v zabíjení kdejaké postavy. Celé to plynulo neskutečně pomalu a nesplnilo to účel.
Bohužel se musím přidat k menšině, která příběh spíše kritizuje, protože takto vypadá kniha, která se zbytečně natahuje. Hlavně přitáhnout čtenáře na dobré jméno... Tohle je dobrým příkladem toho, že výborné hodnocení je udělováno od lidí, kteří toho asi z žánru moc nenačetli. Alespoň ne v tomto stylu. Protože jinak by viděli ty neskutečné podobnosti s jinými díly a nemohli by pak dávat tolik hvězdiček. Což mě přivádí k tomu, že opravdu záleží na tom, kdy se člověk k jaké knize dostane, co si přečte dříve. Za mě slabé dvě a půl hvězdičky a jestli budu pokračovat, to zatím netuším...
Lucy Lillianne napsal/a o Boží hrob
Dostala jsem možnost recenzování druhého dílu série Nikdynoc. I když jsem s prvním dílem nebyla příliš spokojená, měla jsem nějaké ty výtky, tak jsem se rozhodla dát autorovi ještě šanci. Velkým mínusem je pro mě množství načtených knih v tomto žánru a tak není zrovna jednoduché mě zaujmout. Je mi tedy jasné, že pro spoustu jiných čtenářů je tohle veledílo. Pro mne však ne. Nicméně se p... číst celéojďme podívat, jak to dopadlo tentokrát.
Musím říct, že hlavní hrdinku si prostě nedokážu moc oblíbit. Její nápady mi přijdou dost nelogické, včetně jejího velkého plánu, který se odvíjí po celu dobu knihy. Nebudu raději zmiňovat její poctivost a nepodvádění, protože to je téma samo o sobě. Přestože si myslím, že příběh odvíjející se na pozadí má hloubku a dalo by se z toho vytřískat kde co, tato kniha je tak plná vaty, že to až bolí. Po většinu doby se to neskutečně natahuje a naprosto zbytečně. Nechápu důvod, proč by každý sebemenší detail měl být tak důležitý, že ho autor musel sepsat.
Přijde mi, že se autor snaží své čtenáře šokovat vulgárnostmi, krvavými scénami a hlavně intimními scénami. Po pravdě to funguje tak napůl. Je jasné, že jde spíše o netradiční čtivo pro danou věkovou kategorii, ale dojem mi kazí i to, že vlastně na to jak to má být krutý svět, nepociťuji žádné pořádné ztráty mezi postavami. Kde je nějaké napětí, gradování děje, kde je něco, co čtenáři vyrazí dech? Boje byly předem předvídatelné a tak mě to spíše nudilo. Nehledě na strašně dlouhé pasáže, kde se nedělo nic zásadního pro hlavní příběh.
Nejlepší částí byl začátek, kdy se to krásně rozjíždělo a sledovala jsem, kde se Mia ocitla a jaké má plány. O její nápaditosti už pomlčím. Střed je dlouhý a nezajímavý a až konec přináší nějaké ty nečekané scény. U jedné si řeknete, že už to vlastně bylo jasné, protože tu byly dost okaté náznaky, takže co jiného taky čekat. A u druhého spíše nevěřícně koukáte a říkáte si, že si snad dělá srandu. Ano, bylo to trošku přitažené za vlasy. Čekala jsem, jak se bude hlavní postava vyvíjet, jak z ní bude opravdový nájemný vrah se vším všudy včetně charakteru, ale byla jsem spíše neustále klamána.
Jak to prostě říct? Kniha je syrová, bez života a popravdě se mi jednička líbila více, protože mě překvapovala mnohem lépe. Dvojka je vyloženě vycpávková, protože zásadní momenty by se daly napočítat na maximálně čtyřicet padesát stránek. Autor sice píše hezky a dokáže sem tam zvednout adrenalin, otázkou však je jestli v dobrém smyslu nebo ve špatném. Závěr byl zarážející. Ale jelikož jde o trilogii, rozhodla jsem se, že i ten třetí díl podstoupím. Když jsem došla tak daleko, musím zjistit, jak to celé skončí a jak se Mia konečně vybarví.
U této série se neustále utvrzuji v tom, jak je hodnocení knih nepraktické. Jak je těžké něco vyjádřit, když záleží na tom, jak kterou knihu či sérii čteme, v jakém pořadí, v jakém věku a v jaké náladě. Kdybych měla přečteno mnohem méně knížek, neviděla bych v tom tolik nedostatků a chválila bych to stejně jako ostatní. Ale v této situaci nejsem. A tak musím říct, že jsou to slabé tři hvězdičky, protože po všech těch ohlasech a anotacích bych čekala čtivou pecku, kterou budu jen nerada odkládat...
Musím říct, že hlavní hrdinku si prostě nedokážu moc oblíbit. Její nápady mi přijdou dost nelogické, včetně jejího velkého plánu, který se odvíjí po celu dobu knihy. Nebudu raději zmiňovat její poctivost a nepodvádění, protože to je téma samo o sobě. Přestože si myslím, že příběh odvíjející se na pozadí má hloubku a dalo by se z toho vytřískat kde co, tato kniha je tak plná vaty, že to až bolí. Po většinu doby se to neskutečně natahuje a naprosto zbytečně. Nechápu důvod, proč by každý sebemenší detail měl být tak důležitý, že ho autor musel sepsat.
Přijde mi, že se autor snaží své čtenáře šokovat vulgárnostmi, krvavými scénami a hlavně intimními scénami. Po pravdě to funguje tak napůl. Je jasné, že jde spíše o netradiční čtivo pro danou věkovou kategorii, ale dojem mi kazí i to, že vlastně na to jak to má být krutý svět, nepociťuji žádné pořádné ztráty mezi postavami. Kde je nějaké napětí, gradování děje, kde je něco, co čtenáři vyrazí dech? Boje byly předem předvídatelné a tak mě to spíše nudilo. Nehledě na strašně dlouhé pasáže, kde se nedělo nic zásadního pro hlavní příběh.
Nejlepší částí byl začátek, kdy se to krásně rozjíždělo a sledovala jsem, kde se Mia ocitla a jaké má plány. O její nápaditosti už pomlčím. Střed je dlouhý a nezajímavý a až konec přináší nějaké ty nečekané scény. U jedné si řeknete, že už to vlastně bylo jasné, protože tu byly dost okaté náznaky, takže co jiného taky čekat. A u druhého spíše nevěřícně koukáte a říkáte si, že si snad dělá srandu. Ano, bylo to trošku přitažené za vlasy. Čekala jsem, jak se bude hlavní postava vyvíjet, jak z ní bude opravdový nájemný vrah se vším všudy včetně charakteru, ale byla jsem spíše neustále klamána.
Jak to prostě říct? Kniha je syrová, bez života a popravdě se mi jednička líbila více, protože mě překvapovala mnohem lépe. Dvojka je vyloženě vycpávková, protože zásadní momenty by se daly napočítat na maximálně čtyřicet padesát stránek. Autor sice píše hezky a dokáže sem tam zvednout adrenalin, otázkou však je jestli v dobrém smyslu nebo ve špatném. Závěr byl zarážející. Ale jelikož jde o trilogii, rozhodla jsem se, že i ten třetí díl podstoupím. Když jsem došla tak daleko, musím zjistit, jak to celé skončí a jak se Mia konečně vybarví.
U této série se neustále utvrzuji v tom, jak je hodnocení knih nepraktické. Jak je těžké něco vyjádřit, když záleží na tom, jak kterou knihu či sérii čteme, v jakém pořadí, v jakém věku a v jaké náladě. Kdybych měla přečteno mnohem méně knížek, neviděla bych v tom tolik nedostatků a chválila bych to stejně jako ostatní. Ale v této situaci nejsem. A tak musím říct, že jsou to slabé tři hvězdičky, protože po všech těch ohlasech a anotacích bych čekala čtivou pecku, kterou budu jen nerada odkládat...
Lucy Lillianne napsal/a o Rozetmění
Do třetího dílu jsem šla víceméně s tím, že jsem neočekávala nic úžasného. První dvě knihy se mi zdály průměrné, ale jelikož jen nerada nechávám něco rozdělaného, řekla jsem si, že to ještě jednou zvládnu, abych zjistila, jak to vlastně skončí.
Nejdřív musím říct, že uvedení věkové kategorie na čtrnáct let od nakladatele, se mi moc nezdá. Nedělám si iluze, že dnešní mládež ne... číst celéní někde jinde než v mojí generaci, ale některé scény byly dost, řekněme otevřené. Nehledě na velké množství sprostých slov, oplzlých narážek a tak podobně. Něco takového bych očekávala spíše v literatuře pro starší, kde by to nebylo až tak zarážející, ale čtrnáct? Opravdu?
Ale pojďme ke knize. Velkou část jsem zvládala vcelku rychle. I když mi čtení zabíralo více času než by se mi zamlouvalo. Ale bohužel spousta věcí byla dlouhá a nudná, takže mě brzdila. Ale i tak jsem byla spokojená, protože jsem měla pocit, že se konečně děje něco zásadního. Co taky očekávat od posledního dílu, že? Někdy si říkám, proč se autoři zdržují těmi nesmysly na začátku a musí čtenáři sdělit každou titěrnou myšlenku a domněnku a vysvětlit každý špatný moment z dětství dané postavy a natahovat děj kvůli vývoji postavy, který lze popsat na pár stranách. Jako bychom nemohli být hozeni doprostředka a sem tam dostat nějaké malé okénko z minulosti. Díky tomu bych tuto knihu viděla úplně jinýma očima a víc by se mi zamlouvala (pokud by byla samostatná).
Většinu doby to dějově bylo dobré. Autor si vymyslel opravdu zajímavý svět, vysvětlení, které dalo úplně jiný význam všem těm jménům a místům mě rozesmál. Nehledě na to, jak vlastně čtete v příběhu o tom, jak se tato série sepsala. Číst knihu o knize samotné. To bylo dost vtipné. Velká část příběhu tedy měla určitý zápal a dařilo se to naplnit i spoustou akce, humoru a jak už jsem říkala i dost jiných neslušných scén. Měla jsem opravdu dobrý pocit a už si říkala, jak tohle bude nejlepší díl série.
Ale to by nemohlo být sepsáno jako desítky jiných knih. Nevím, proč si spisovatelé myslí, že musí děj natahovat na neúnosnou délku, na několik knih, dělat z hlavních padouchů neporazitelné bohy a pak totálně zmastit konec. Bavilo mě to do velké bitvy v Tiché hoře. Kdyby tam děj skončil, byla bych úplně nadšená. Mohlo to skončit jakkoli, ať už šťastně nebo smutně. Mohlo se stát cokoli a mohlo to zůstat i otevřené. Nevidím důvod, proč by všechno mělo skončit vyřešené na sto procent. Ani v životě to tak nefunguje. A tak následující zvraty, které nastaly, mě už spíše štvaly.
To, co se dále dělo bylo absolutně přitažené za vlasy a celý můj, dosud dobrý, dojem pokazilo. Scaeva a Mia měli opravdu dost blbý konec, který mě vůbec nebavil a nechápala jsem, proč je zapotřebí to celé takhle zamotat. A to nemluvě o konečném trapném závěru. Po tak krvavé sérii plné těch hnusných popisů, krve, vnitřností a sprosťáren, jsem myslela, že ten konec bude nějaký bombastický, v jiném stylu. Ale ne, to by nebylo přece ono.
Takže i když to bylo dost dobře našlápnuté a já si bláhově myslela, jak najednou změním názor, přikláním se k lidem, kteří nad sérií nejuchají a spíše brblají. Hodily by se velké proškrty, hodilo by se omezit sprosťárny, nebo knihu napsat pro jinou věkovou kategorii se staršími postavami, konec bych naprosto přepsala. Ale co, nakonec jsem do toho šla s tím, že mě zase zklame...
Nejdřív musím říct, že uvedení věkové kategorie na čtrnáct let od nakladatele, se mi moc nezdá. Nedělám si iluze, že dnešní mládež ne... číst celéní někde jinde než v mojí generaci, ale některé scény byly dost, řekněme otevřené. Nehledě na velké množství sprostých slov, oplzlých narážek a tak podobně. Něco takového bych očekávala spíše v literatuře pro starší, kde by to nebylo až tak zarážející, ale čtrnáct? Opravdu?
Ale pojďme ke knize. Velkou část jsem zvládala vcelku rychle. I když mi čtení zabíralo více času než by se mi zamlouvalo. Ale bohužel spousta věcí byla dlouhá a nudná, takže mě brzdila. Ale i tak jsem byla spokojená, protože jsem měla pocit, že se konečně děje něco zásadního. Co taky očekávat od posledního dílu, že? Někdy si říkám, proč se autoři zdržují těmi nesmysly na začátku a musí čtenáři sdělit každou titěrnou myšlenku a domněnku a vysvětlit každý špatný moment z dětství dané postavy a natahovat děj kvůli vývoji postavy, který lze popsat na pár stranách. Jako bychom nemohli být hozeni doprostředka a sem tam dostat nějaké malé okénko z minulosti. Díky tomu bych tuto knihu viděla úplně jinýma očima a víc by se mi zamlouvala (pokud by byla samostatná).
Většinu doby to dějově bylo dobré. Autor si vymyslel opravdu zajímavý svět, vysvětlení, které dalo úplně jiný význam všem těm jménům a místům mě rozesmál. Nehledě na to, jak vlastně čtete v příběhu o tom, jak se tato série sepsala. Číst knihu o knize samotné. To bylo dost vtipné. Velká část příběhu tedy měla určitý zápal a dařilo se to naplnit i spoustou akce, humoru a jak už jsem říkala i dost jiných neslušných scén. Měla jsem opravdu dobrý pocit a už si říkala, jak tohle bude nejlepší díl série.
Ale to by nemohlo být sepsáno jako desítky jiných knih. Nevím, proč si spisovatelé myslí, že musí děj natahovat na neúnosnou délku, na několik knih, dělat z hlavních padouchů neporazitelné bohy a pak totálně zmastit konec. Bavilo mě to do velké bitvy v Tiché hoře. Kdyby tam děj skončil, byla bych úplně nadšená. Mohlo to skončit jakkoli, ať už šťastně nebo smutně. Mohlo se stát cokoli a mohlo to zůstat i otevřené. Nevidím důvod, proč by všechno mělo skončit vyřešené na sto procent. Ani v životě to tak nefunguje. A tak následující zvraty, které nastaly, mě už spíše štvaly.
To, co se dále dělo bylo absolutně přitažené za vlasy a celý můj, dosud dobrý, dojem pokazilo. Scaeva a Mia měli opravdu dost blbý konec, který mě vůbec nebavil a nechápala jsem, proč je zapotřebí to celé takhle zamotat. A to nemluvě o konečném trapném závěru. Po tak krvavé sérii plné těch hnusných popisů, krve, vnitřností a sprosťáren, jsem myslela, že ten konec bude nějaký bombastický, v jiném stylu. Ale ne, to by nebylo přece ono.
Takže i když to bylo dost dobře našlápnuté a já si bláhově myslela, jak najednou změním názor, přikláním se k lidem, kteří nad sérií nejuchají a spíše brblají. Hodily by se velké proškrty, hodilo by se omezit sprosťárny, nebo knihu napsat pro jinou věkovou kategorii se staršími postavami, konec bych naprosto přepsala. Ale co, nakonec jsem do toho šla s tím, že mě zase zklame...
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
