Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Bruce Dickinson: The Mandrake Project LP
Warner Music Není skladem974 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
freida napsal/a o BRUCE DICKINSON AUTOBIOGRAFIA
Je to druhá nádherná kniha, kterou mi letos nadělil Ježíšek!
Skvělý úvod knihy popisuje Bruceovo dětství v Sheffieldu, docela autenticky se zabývá internátní školou v Oundle, kde budoucí zpěvák pobýval a trpěl tamní šikanou, zatímco jeho duše tíhla k umění, divadlu, studiu historie. Tam objevuje šerm, jeho první velkou vášeň, knihy o letadlech, ale vojenskou historii. K rockové hud... číst celébě se dostane až díky kazetám Deep Purple, kapele Wild Turkey. Jeho pěvecký vzorem byl Ian Gillan a anglický bluesový zpěvák Arthur Brown. To ještě ani netušil, že bude zpěvákem, protože spíše raději ze začátku bušil do umělých bong a hodlal být bubeníkem. První třetina knihy je velmi sociální, zabývá se životem v Anglii 60. a 70. let. Kapitoly jsou poměrně krátké, možná proto, aby přinesly autorovi dědictví vzpomínek na své mládí. Jak na skopičiny, kterých se jako teenager dopouštěl, tak na postavy, se kterými se mohl potkat. Poměrně velká část Bruceových vzpomínek se zabývá šermem, který pro něj evidentně hodně znamenal. V jednu chvíli chtěl s rockovou kariérou i skončit, to trmácení v busech a koncerty v průběhu celého roku, opakující se model ho silně vyčerpával. Od toho kolotoče si proto často odskakoval k šermířským soubojům, o nichž zaníceně psal a intenzivně je prožíval. Dalším jeho plnohodnotným hobby se stalo psaní, protože, aby se věčně neopíjel s kapelou po večerech, kdy nehráli, zůstal na hotelovém pokoji a s hektolitry čaje raději napsal několik románů. Našel v sobě zálibu, kterou v dětství zkoušel v rámci divadelního kroužku.
Po půlce knihy je cítit, že jde o univerzální osobnost, s mnoha zájmy, do kterých, když se zapojí, tak se jim zcela oddá. Samozřejmě se pak pozornost stáčí na další spolužití se členy Iron Maiden, počáteční půtky s frontmanem a basákem Stevem Harrisem přerostly do silného partnerství, možná i proto, že se přestal cítit být povinován psát songy. Byl na to zvyklý z raných let s první profi kapelou Samson, ale v IM vládl jiný duch, a to, že si dovolil nechat spoluhráče složit písně, do kterých pak on vnesl jen svůj vokál. A ten i během let výrazně posunul k úspornějšímu výrazu, a to i díky nových vokálním technikám. Pokud to pro něj bylo důležité, Bruce dokázal detailně popsat to, co se v životě naučil. I z toho důvodu je kniha velmi čtivá. Má v sobě veselé až absurdní historky z četných turné nejen po světě, ale i po různých evropských městech, např. Bruce žil jeden čas v Amsterdamu a v knize vzpomíná na holandskou kulturní identitu, na aspekty tamního života, který je na jedné straně pro umělecky založené duše pravým rájem, ale na druhé straně dokáže nešetřit ty, kteří se vzpírají straně zákona příliš okatě.
Jedním z nejsilnějších zážitků Bruce v jeho hudební kariéře, který také zevrubně popisuje v knize, je jeho sólové vystoupení v Sarajevu v roce 1994. To už Bruce nebyl členem Iron Maiden, protože chtěl vypadnout z notorického kolotoče Železné panny a dělat si hudbu po svém. Jeho osobitou invenci potvrdilo album Balls to Picasso, které bylo prvním, co jsem kdy vůbec od něj slyšel. A to jsem tenkrát ani neznal IM. Válečná zóna Bosny byla v onom roce dost riskantní místo k hraní, ale výzvu, kterou tenkrát Bruce přijal, si bude do dnes pamatovat. Nádherný dokument z živého vystoupení vyšel před třemi lety na DVD Scream For Me Sarajevo. V knize jsou ale nepřikrášleně popsány podmínky, ve kterých Bruce s provizorní kapelou podstoupili. Je s podivem, že na tento dokument se vizuálně čekalo dlouhých 25 let!
Poměrně zajímavou kapitolou v jeho životě jsou určitě jeho moderátorské osudy, kdy přijal nabídku BBC rádia vyzpovídat zajímavé osobnosti rockové scény. Díky tomu mohl poznat třeba legendárního kytaristu Petera Greena od Fleetwood Mac anebo věhlasného rockera Blackieho Lawlesse, frontmana družiny W.A.S.P., a to přesně v období nejkontroverznějšího alba K. F. D. Je úžasné, že Vesmír nádherně propojuje témata – právě včera jsem si pustil tohle album, a ještě ten den jsem narazil v knize na onu pasáž o Blackiem. Další čtivé pasáže líčí Bruceovy zážitky s lítáním, které musí opět zanechat, protože po 9 letech dostal opět nabídku zpívat u Iron Maiden. Předtím ale ještě nahrál brilantní album The Chemical Wedding, které se inspirovalo rosekruciánským rituálem a také básnickými díly Williama Blaka. To už je závěrečná třetina knihy, od které se nedá odtrhnout. Sotva nakousne jedno zajímavé téma, pouští se do dalšího, ale středobodem zůstává střídání zážitků mezi hudbou a létáním. Bruce se učí létat s Boeingem 747, stává se zaměstnancem Brittish Airways a zároveň triumfuje v muzice s comebackovým albem IM „Brave New World“ včetně grandiózního live vystoupení na slavném brazilském festivalu Rock in Rio.
Závěr knihy je nečekaně dramatický. Když se v roce 2015 schyluje k novému dvojalbu Iron Maiden, pro které měl zpěvák spoustu nových inspirací, je mu předtím diagnostikována rakovina krku.
Bruce se dlouze rozepisuje, o čem rakovina je, které fáze nemoc má a jak s ní bojovat. Jak sám napsal: „Boj s rakovinou je osamělý boj. Nechci tu nějak fňukat. Jde však o vysoce niterný stav, že pro ostatní je těžké se alespoň přiblížit pochopení“. Pátrá po všemožných alternativách, ale nakonec podstupuje cisplatinovou léčbu, formu intenzivní chemoterapie, radioterapii s modulovanou intenzitou. Popisuje tolik detailů, že jsou závěrečné kapitoly snůškou lékařských postupů, které by tady člověk věru nečekal. Vedlejší účinky? Bruce ztrácel vlasy a kompletně i chuť. Sebelahodnější jídlo sice mohl čichat a nabažit se vůně, ale vůbec nedokázal cítit, jak chutná. Je to vskutku intenzivní závěr knížky. Vzpomněl jsem si na svou terapii po operaci srdeční chlopně před více než 12 lety. Tenkrát jsem ale byl pod kontrolou a věřím, že i srdeční zásah se dá kontrolovat. Tady ten boj s rakovinou je skoro padesát na padesát. Bruceovi se stav zlepšil po třech měsících, ale ještě dalšího půl roku nemohl pořádně zpívat. Celkový jeho boj s rakovinou trval 8 měsíců.
Zkušenost je utkaná z chyb a omylů, toť jeden ze závěrů autobiografické knihy osobitého zpěváka, pilota a šermíře, který i zajímavě píše. Iron Maiden mne nikdy moc nebrali, ale tuhle knihu Bruce opravdu skvěle napsal. Moc doporučuji všem, kdo se zajímají nejen o rockovou hudbu, protože kniha je především plná originálních historek, zajímavých postřehů a také detailů z oblasti šermu, pilotování včetně zmíněné léčby rakoviny, o kterých se jinde prakticky nedočtete. Jen houšť takových autobiografických počtení!!!
Skvělý úvod knihy popisuje Bruceovo dětství v Sheffieldu, docela autenticky se zabývá internátní školou v Oundle, kde budoucí zpěvák pobýval a trpěl tamní šikanou, zatímco jeho duše tíhla k umění, divadlu, studiu historie. Tam objevuje šerm, jeho první velkou vášeň, knihy o letadlech, ale vojenskou historii. K rockové hud... číst celébě se dostane až díky kazetám Deep Purple, kapele Wild Turkey. Jeho pěvecký vzorem byl Ian Gillan a anglický bluesový zpěvák Arthur Brown. To ještě ani netušil, že bude zpěvákem, protože spíše raději ze začátku bušil do umělých bong a hodlal být bubeníkem. První třetina knihy je velmi sociální, zabývá se životem v Anglii 60. a 70. let. Kapitoly jsou poměrně krátké, možná proto, aby přinesly autorovi dědictví vzpomínek na své mládí. Jak na skopičiny, kterých se jako teenager dopouštěl, tak na postavy, se kterými se mohl potkat. Poměrně velká část Bruceových vzpomínek se zabývá šermem, který pro něj evidentně hodně znamenal. V jednu chvíli chtěl s rockovou kariérou i skončit, to trmácení v busech a koncerty v průběhu celého roku, opakující se model ho silně vyčerpával. Od toho kolotoče si proto často odskakoval k šermířským soubojům, o nichž zaníceně psal a intenzivně je prožíval. Dalším jeho plnohodnotným hobby se stalo psaní, protože, aby se věčně neopíjel s kapelou po večerech, kdy nehráli, zůstal na hotelovém pokoji a s hektolitry čaje raději napsal několik románů. Našel v sobě zálibu, kterou v dětství zkoušel v rámci divadelního kroužku.
Po půlce knihy je cítit, že jde o univerzální osobnost, s mnoha zájmy, do kterých, když se zapojí, tak se jim zcela oddá. Samozřejmě se pak pozornost stáčí na další spolužití se členy Iron Maiden, počáteční půtky s frontmanem a basákem Stevem Harrisem přerostly do silného partnerství, možná i proto, že se přestal cítit být povinován psát songy. Byl na to zvyklý z raných let s první profi kapelou Samson, ale v IM vládl jiný duch, a to, že si dovolil nechat spoluhráče složit písně, do kterých pak on vnesl jen svůj vokál. A ten i během let výrazně posunul k úspornějšímu výrazu, a to i díky nových vokálním technikám. Pokud to pro něj bylo důležité, Bruce dokázal detailně popsat to, co se v životě naučil. I z toho důvodu je kniha velmi čtivá. Má v sobě veselé až absurdní historky z četných turné nejen po světě, ale i po různých evropských městech, např. Bruce žil jeden čas v Amsterdamu a v knize vzpomíná na holandskou kulturní identitu, na aspekty tamního života, který je na jedné straně pro umělecky založené duše pravým rájem, ale na druhé straně dokáže nešetřit ty, kteří se vzpírají straně zákona příliš okatě.
Jedním z nejsilnějších zážitků Bruce v jeho hudební kariéře, který také zevrubně popisuje v knize, je jeho sólové vystoupení v Sarajevu v roce 1994. To už Bruce nebyl členem Iron Maiden, protože chtěl vypadnout z notorického kolotoče Železné panny a dělat si hudbu po svém. Jeho osobitou invenci potvrdilo album Balls to Picasso, které bylo prvním, co jsem kdy vůbec od něj slyšel. A to jsem tenkrát ani neznal IM. Válečná zóna Bosny byla v onom roce dost riskantní místo k hraní, ale výzvu, kterou tenkrát Bruce přijal, si bude do dnes pamatovat. Nádherný dokument z živého vystoupení vyšel před třemi lety na DVD Scream For Me Sarajevo. V knize jsou ale nepřikrášleně popsány podmínky, ve kterých Bruce s provizorní kapelou podstoupili. Je s podivem, že na tento dokument se vizuálně čekalo dlouhých 25 let!
Poměrně zajímavou kapitolou v jeho životě jsou určitě jeho moderátorské osudy, kdy přijal nabídku BBC rádia vyzpovídat zajímavé osobnosti rockové scény. Díky tomu mohl poznat třeba legendárního kytaristu Petera Greena od Fleetwood Mac anebo věhlasného rockera Blackieho Lawlesse, frontmana družiny W.A.S.P., a to přesně v období nejkontroverznějšího alba K. F. D. Je úžasné, že Vesmír nádherně propojuje témata – právě včera jsem si pustil tohle album, a ještě ten den jsem narazil v knize na onu pasáž o Blackiem. Další čtivé pasáže líčí Bruceovy zážitky s lítáním, které musí opět zanechat, protože po 9 letech dostal opět nabídku zpívat u Iron Maiden. Předtím ale ještě nahrál brilantní album The Chemical Wedding, které se inspirovalo rosekruciánským rituálem a také básnickými díly Williama Blaka. To už je závěrečná třetina knihy, od které se nedá odtrhnout. Sotva nakousne jedno zajímavé téma, pouští se do dalšího, ale středobodem zůstává střídání zážitků mezi hudbou a létáním. Bruce se učí létat s Boeingem 747, stává se zaměstnancem Brittish Airways a zároveň triumfuje v muzice s comebackovým albem IM „Brave New World“ včetně grandiózního live vystoupení na slavném brazilském festivalu Rock in Rio.
Závěr knihy je nečekaně dramatický. Když se v roce 2015 schyluje k novému dvojalbu Iron Maiden, pro které měl zpěvák spoustu nových inspirací, je mu předtím diagnostikována rakovina krku.
Bruce se dlouze rozepisuje, o čem rakovina je, které fáze nemoc má a jak s ní bojovat. Jak sám napsal: „Boj s rakovinou je osamělý boj. Nechci tu nějak fňukat. Jde však o vysoce niterný stav, že pro ostatní je těžké se alespoň přiblížit pochopení“. Pátrá po všemožných alternativách, ale nakonec podstupuje cisplatinovou léčbu, formu intenzivní chemoterapie, radioterapii s modulovanou intenzitou. Popisuje tolik detailů, že jsou závěrečné kapitoly snůškou lékařských postupů, které by tady člověk věru nečekal. Vedlejší účinky? Bruce ztrácel vlasy a kompletně i chuť. Sebelahodnější jídlo sice mohl čichat a nabažit se vůně, ale vůbec nedokázal cítit, jak chutná. Je to vskutku intenzivní závěr knížky. Vzpomněl jsem si na svou terapii po operaci srdeční chlopně před více než 12 lety. Tenkrát jsem ale byl pod kontrolou a věřím, že i srdeční zásah se dá kontrolovat. Tady ten boj s rakovinou je skoro padesát na padesát. Bruceovi se stav zlepšil po třech měsících, ale ještě dalšího půl roku nemohl pořádně zpívat. Celkový jeho boj s rakovinou trval 8 měsíců.
Zkušenost je utkaná z chyb a omylů, toť jeden ze závěrů autobiografické knihy osobitého zpěváka, pilota a šermíře, který i zajímavě píše. Iron Maiden mne nikdy moc nebrali, ale tuhle knihu Bruce opravdu skvěle napsal. Moc doporučuji všem, kdo se zajímají nejen o rockovou hudbu, protože kniha je především plná originálních historek, zajímavých postřehů a také detailů z oblasti šermu, pilotování včetně zmíněné léčby rakoviny, o kterých se jinde prakticky nedočtete. Jen houšť takových autobiografických počtení!!!
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
