Druhy dil zacina presne v tom miste, kde jednicka konci, coz bylo moc prijemne zjisteni, protoze prvni dil konci samozrejme cliffhangerem. Stejne jak jsem chvalil predchozi knihu, ani tuhle hanit nebudu. Dej se rozviji logickym zpusobem dal. A namisto toho, aby si hlavni hrdina uzival svuj klidny virtualni zivot, ceka ho za kazdym rohem nepekne prekvapeni, se kterym se musi vyporadat. A... číst celé uloha Padleho, ktery ho tahanim za drobne nitky ridi strastiplnou cestou bude mit jiste velmi zajimave rozuzleni. Autor ma na to jeste 5 knizek, aby nam to vysvetlil. Doufam, ze vsechny v cestine vyjdou, moc se na tesim. Znovu doporucuji vsem precist. A konec knihy zase cliffhanger . . .
Druhý díl série Hraju, abych žil, začíná prakticky tam, kde první skončil. Hlavní hrdina Gleb se stal katalyzátorem událostí, které otřásají Jiným světem. A protože chce být tou největší rybou v rybníce, vydává se na výpravu za obnovou velechrámu Bezejmenného. Co by také dělal jiného, když jde přeci o Rytíře smrti. Bohužel se nejde ubránit dojmu, že se druhý díl trošku rozpadá auto... číst celérovi pod rukama. Postavy, se kterými jsme se setkali v prvním díle upozaďuje, staví je na periférii dění, místo toho, aby je rozvíjel a prohluboval. V centru všeho dění je tak Gleb, který se ovšem jako hrdina také moc nerozvíjí. Je tak obtížné k některé z postav si vybudovat silnější pouto a obávat se o její osud. Gleb sám má až příliš megalomanské plány. Problém je, že mu prakticky vždy všechno vychází, a to bez většího úsilí. Získává jeden unikátní předmět za druhým a osvojuje si unikátní dovednosti s až nezajímavou lehkostí. Z knihy se tak docela vytrácí napětí a přichází o atraktivitu. Potenciál nastíněný prvním dílem se tak spíše vytrácí. Aspoň trochu to zachraňuje konec, který je završen úžasným cliffhangerem.
Bohužel, třetí díl jen potvrzuje a zvýrazňuje nedostatky dílu druhého. Osobně začínám považovat tuto knižní sérii za docela přechválenou. Dramatický závěr předchozího dílu, který autorovi skýtal možnost dechberoucího zahájení Dluhu, je až amatérsky promrhán a vyřešen zoufale neuspokojivě. Termín deus ex machina nabývá u Rusa dost monstrózních rozměrů. I co se týče příběhu, přidává autor... číst celé plyn a nasazuje snad ještě větší tempo. Jiný svět se pomalu odděluje od skutečného světa a stává se skutečným sám o sobě. Už nedochází jen ke vtažení lidských hráčů, ale i npc postavy ožívají a stávají se rozumnými. Ve všem tom zmatku se Gleb, nebo chcete-li ctihodný Leith, rytíř smrti, vydává do pohraničních oblastí hledat chrám, který by mohl zasvětit dalšímu z bohů temného pantheonu, aby se vyrovnal podíl sil mezi Bezejmenným a Světlolícím. A to by nebyl Gleb, kdyby se vydal sám! Po chrámu pátrá jako vůdce několika set členného raidu, takže o obří bitvy není nouze. Všechno je to ale takové nějaké ploché, postrádající plasticitu emocí a vzrušení, protože všichni víme, jak to dopadne. Jiskřička naděje byla vykřesána až na konci, vzápětí ale pohasla. Další díl očekávám spíše s obavou než nadšením.
Už s první kapitolou tuším, že se nudit opravdu nebudu. Boj mezi Bezejmenným a Lolth o hlavního hrdinu Gleba... Hlášky, které nutí k pousmání a napínavý děj. Musím se přiznat, že mi trochu vadilo "snadné" proplouvání hlavního hrdiny příběhem, ale zase co se týká konce knihy, nastalo pro mne dost nečekané překvapení. Můžu jen tušit jakým směrem se vydáme s další knihou a jaké překvapení ... číst celénás čeká s dalšími díly.
Jiný svět od Dmitrije Rusa je první díl série Hraju, abych žil. Co se žánru týče, jde o tzv. LitRPG, poměrně neotřelý a mladý žánr, který spojuje tradiční fantastiku a MMO, a kterému se věnují především ruští autoři. Knihu tak ocení asi především ti, kteří mají s MMO hrami vlastní zkušenost. Děj se odehrává v nedaleké budoucnosti. Hlavnímu protagonistovi, jednatřicetiletému Glebov... číst celéi, je diagnostikována nevyléčitelná nemoc a zbývá mu tak už jen pouhý měsíc života. Jako spásné řešení se ukáže záhadný fenomén vtažení, ke kterému dochází. Jde o nevysvětlitelný úkaz, kdy je vědomí hráče vtaženo do virtuálního světa. Glebovi se tak nabízí možnost nejenom nezemřít, ba naopak, žít prakticky věčně. Kniha má velice rychlý spád. Gleb si pro věčnost vybírá hru Jiný svět, svět magie a meče. Čtenář s ním prožívá jeho první krůčky. Sleduje prozkoumávání nového světa s takřka neomezenými možnostmi, levelování a plnění questů, sbírání kořisti, osvojování nových dovedností, setkávání se s jinými hráči a tak podobně. Jeden pak musí zatlačit nostalgickou slzu. Vše ovšem není tak růžové, jak se na první pohled zdá. Gleb se tak řízením osudu, nebo možná vlivem nějakého virtuálního božstva, zaplétá do intrik mocných, kteří ho svými schopnostmi i prostředky dalece přesahují. Tady už nejde o hru, ale o skutečný život. A v tom je třeba hrát, jestli chcete žít...
Třetí díl série Hraju, abych žil je opět perfektní. Je sympatické, jakým způsobem Gleb buduje svůj klan, a líbí se mi i postavy bohů - především Bezejmenný nemá chybu. Tentokrát je nejsilnějším momentem knihy válka vskutku obrovských rozměrů, takže se čtenář dočká pořádné porce akce a boje. Kniha je čtivá stejně jako předchozí díly a opět se nemůžu dočkat, až se mi do rukou dostane pokr... číst celéačování, protože stále nepřestávám obdivovat autorovu nápaditost.
Po té, co hlavní hrdina obnovuje Velechrám, stává se Veleknězem a také majitelem hradu SuperNova.... a tak pokračuje příběh plný napětí, nečekaných překvapení a nových možností. Kde bude za chvíli a co ho napadne není zřejmé a stále se"něco děje". Samozřejmě může někdo, kdo v životě online hry nehrál, nad knihou kroutit hlavou, ale pro nás fantasy maniaky je příběh neotřelý, jiný, origi... číst celénální a plný napětí. Určitě doporučuji k přečtení.
Tak to byl slušný nářez. Jakožto nehráčka RPG a podobných her, se mi kniha velmi líbila a bylo to příjemné překvapení. Kniha měla spád, jiskru. Moc se mi líbil svět, do kterého byl hlavní hrdina vtažen, svět byl nápaditý a těším se až ho v dalších dílech poznám více. Gleb/Laith byl sympatický až někdy trochu arogantní hrdina, který neměl jinou možnost a musel být vtažen. Ve ... číst celévirtuálním světě poznává nové přátele i lásku a objevuje ale i jeho skryté a záludné kouty. Co mi trochu dělalo potíž, ale to je moje chyba, že jsem se neorientovala v mnoha zkratkách a pojmech, které byly hojně používány během akčních scén. S tím mi ale naštěstí pomohl slovník, který je na konci, takže jsem nebyla za trubku. :-) Už se moc těším na pokračující díl, který co nevidět, vyjde!
Skvělé pokračování. Moc se mi líbí, jak v této sérii virtuální svět ožívá, takže už to najednou nepůsobí jen jako hra a opravdové nebezpečí hrozí nejen ve skutečném světě, ale i ve virtuální realitě, takže je příběh o to napínavější. Autor má vše výborně promyšlené, jedna událost střídá druhou a konec si opět žádá, aby se čtenář co nejrychleji vrhl na další díl. Kniha se čte opravdu dob... číst celéře a ani chvíli nenudí.
Čtu si zde recenzi, od člověka, který dává pokaždé méně a méně hvězdiček, snad vás neodradil! Někomu může tato kniha připadat pomalu nezáživná a bez akce, ale pořád jsou zde nové lokace a zápletky, které jsou pořád naprosto skvělé. Jelikož v tomto světě, přesně jako v takovýchto herních, když zemřete a znovu oživnete a vrhnete se tam, kde jste skončili, znovu a lépe... Je vůbec zá... číst celézrak, že pořád nachází nové věci, které zaujmou, protože v těchto hrách je to pořád to samé. Třetí díl série Hraju, abych žil nezklamal! Pokračuje klasicky tam, kde předchozí skončil, začínají se mi líbit i pohledy do skutečného světa, které jsou plné informací, co se děje na pozadí světů, jelikož Země a Jiný svět se od sebe čím dál více oddalují. Nehráčské postavy (NPC) se začínají čím dál více chovat jako inteligentní bytosti a v tomto díle se pomalu maže rozdíl, mezi lidmi, umělou inteligencí a nehráčskými postavami. I tato kniha mě vtáhla podobně, jako byl vtažen do postavy Laitha - Gleb a nemůžu si jí vynachválit.
Pokračování prvního dílu série Hraju, abych žil. Naštěstí pokračuje, tam kde jsme zkončili v prvním díle. Vyřeší se tedy napětí z prvního dílu a vydává se do dalších částí. Již v prvním díle lze v Laithovi poznat člověka, který má originální myšlení a to ho dovedlo tam, kde ostatní ne. Druhý díl mě utvrzuje v tom, že to má Laith velice jednoduché a vše mu spadne do klína. Stylem, kterým... číst celé to autor napsal, je Laith pokaždé ve středu dění a tudíž je vlastně jediná postava, ke které si můžete vypěstovat vztah. Jeho obrovské plány a promýšlení, co-když, které je v tak mladém světě, jako je Jiný svět, naprosto jedinečné, ale jde trochu na úkor většího seznámení s ostatními postavami. Moc mi to nevadilo, což dosvědčí i přečtení ještě ten den, kdy mi kniha přišla.
Knihu Jiný svět ze série Hraju, abych žil jsem si chtěl přečíst, hned, jak jsem dostal recenzi od známé, která jí dočetla. Za mě úžasná kniha pro všechny, kterým není cizí hraní, jelikož je zde mnoho výrazů z her. Ale pokud nehrajete, tak za kamarádku velice dobrá kniha, která vás vtáhne do děje a po čase jste na místě hlavní postavy - ve hře Laitha - a prozkoumáváte svět spolu s ním. R... číst celéád bych na této knize našel nějaké mínus, ale za mě žádné není. Skvěle napsané (čte se rychle, stylem napsání se vžijete do role Laitha), originální nápad (zatím jsem nečetl takovou knihu, kde můžete uvíznout ve hře navždy), dobrá zápletka, no a na konci závěr, který mě nutil si původně půjčenou knihu koupit se všemi dostupnými díly.
Na Jiný svět jsem slyšela jen samou chválu, tak jsem na něj byla dost zvědavá - a vůbec mě nezklamal. Kniha mě chytila hned na začátku, měla spád a živě mi připomněla dobu, kterou jsem kdysi hraním počítačových her strávila. Konec byl hodně zajímavý a silně mě navnadil na to v sérii pokračovat. Virtuální svět je zde dobře vymyšlený, fenomén vtažení zajímavý a hlavní hrdina sympatický. C... číst celéelkově to byla skvělá jízda, od které jsem se nemohla odtrhnout.
Glebovi je v jednatřiceti letech diagnostikována rakovina. Zvažuje své možnosti a vybírá si VTAŽENÍ. Jedná se o vtažení do virtuálního světa, hry, kde ho čeká věčný život, nová přátelství, láska a spousta dobrodružství. Jako postavu si vybírá rasu vznešeného Elfa, povolání Černokněžník a dává si jméno Laith. Objevuje se v zemi Jiného světa a dostává první úkoly, učí se první kouzla a na... číst celévazuje přátelství. Naprosto jiný svět fantasy, neotřelý, jedinečný. Přečteno za dva dny. Samozřejmě zorientovat se v herním světě není jednoduché, termíny a některé pojmy jsou pro laika neznámé, ale všechny najde ve slovníku na konci. Za mě palec nahoru.
Koupil jsem knížku jen tak na blind, byla mi doporučena, ani jsem nevěděl, o co jde. Začal jsem číst, sice zajímavý, ale neoriginální vstup do děje. Čtu dál a začínám si více a více vybavovat svá vlastní léta strávená při MMO hraní. Náhle se přistihnu, jak si sám vybavuju sebe namísto Leitha a expím a dělám různý kraviny v MMO světě. Prostě paráda. Konec je velmi slibně připraven na kni... číst celéhu číslo dvě. Jak jsem to včera dočetl, jednička šla zpátky do knihovny, kde už na mě čekala dvojka a jede se vesele dál :) Ode mě velké doporučení nejen pro znalce MMO hraní
Rovnou upozorním, že Hraju, abych žil, je knížka psaná dost experimentálně . Dost lidí po knize sáhlo poté, co dočetlo Ready Player One a byli zklamaní. Tato kniha zaujme zejména hráče onlinovek, RPG a jiných – v knize se vyskytuje spoustu „slangu“ z prostředí mmorpg her, kniha obsahuje i slovníček pojmů pro neznalé. První polovina knihy mě mírně zklamala, jelikož mi připadalo, že ... číst celéspíš já sama hraju hru, než abych četla. Kapitoly o nekonečně dlouhém nabírání XP, získávání nových dovedností, přerozdělování skillů.. Skoro jak kdyby autor popisoval své zážitky z nové onlinovky. Fenoménu vtažení se věnuje jen okrajově, čekala bych, že reálný a virtuální svět se bude více propojovat, ale od chvíle, kdy je hrdina ve hře, kapitoly se věnují výhradně hernímu světu, čímž se kniha liší od RPO (který je také více propracovaný do hloubky s příběhem). Nicméně v druhé polovině se konečně objeví i nějaká linka příběhu a už to začne být zajímavější, než nudné zabíjení příšer s malými levely . Celkově jsem se nakonec bavila a nostalgicky si zavzpomínala na svoje začátky v různých onlinovkách, což byl možná i jeden ze záměrů autora