No... hodnotí se něco tak strašného pěti hvězdičkami blbě, protože je to tak trochu nemístné. Nicméně je to kousek, který by si měl přečíst každý a neměl by upadnout v zapomnění. Kniha dokumentuje prožitjy přeživších po výbuchu jaderné bomby na Hirošimě. Je tam do podrobna napsáno, co tehdy dělali, co se stalo, když to bouchlo, jak to vnímali a co se stalo potom. Nejen přesně potom, ale... číst celé i po letech. Chování Japonska k přeživším a tak podobně. Je to útlá knížka, ale ne každý s ní nebude mít problém. Ne proto, že by byla napsaná špatně, naopak, je skvěle napsaná, ale pro ty věci, které tam jsou. Ale je dobře, že se nemlčí a mluví se. O tomhle by se rozhodně mlčet nemělo.
je 70. výročí Hirošimy, když v 8,15 hodin byla v japonském městě svržena atomová bomba, která zabila sto tisíc mužů, žen a dětí v bílé zuřivosti. Náhradní, ničivá zpráva Johna Herseyho o útoku byla poprvé zveřejněna v New Yorku v roce 1946. Napsáno bezprostředně po katastrofě, zaznamenává to, co se stalo očima šesti civilistů, kteří přežili proti nepřízni. Je to klasický kus žurnalistik... číst celéy a určující okamžik jaderného věku.