Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Hračkář
Heineman-Pieper Martha, Pieper William J. Není skladem163 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Hračkář
Domino Není skladem214 Kč
Do košíku
Recenze knih autora
Veronika Černucká napsal/a o Hračkář
Každý máme nějaké tajemství. Některá jsou roztomilá a úplně neškodná. Na jiná se bojíme byť jen pomyslet, protože víme, že kdyby se na ně přišlo, obrátila by nám život vzhůru nohama a zničila všechno, co jsme si dosud pracně budovali. Tři lidé, tři různé osudy a tři velká tajemství. Které z nich je nejděsivější?
Australan Liam Pieper (1984) pracuje jako novinář a spisovatel n... číst celéa volné noze a jeho život by vydal na román. Pieper se hrdě hlásí ke kouření marihuany, k pobytu ve vězení i k bohémskému způsobu života. O svých poklescích napsal memoáry, které posbíraly řadu literárních cen, a poté se pustil do knihy esejů. Pieper několikrát navštívil naše hlavní město, a jak uvidíte, Praha má poměrně zásadní roli v jeho románové prvotině "Hračkář". Knihu vydalo nakladatelství Domino a rovnou vám řeknu, že by bylo chybou přejít ji bez povšimnutí.
"Hračkář" je skvěle napsaný psychologický thriller, který vás zasáhne na nejcitlivějším místě. Pieper je velmi úsporný vypravěč šetřící místem, ale co slovo, to perla. Text si vás záhy podmaní svou křehkou krásou a vy po několika stránkách vydechnete obdivem a řeknete si, že takhle nejspíš vypadá to, o čem literární vědci prohlašují, že je umění. S drsně poetickým stylem vyprávění kontrastuje děj, který je poněkud surový. Pieper využívá kunderovský a páralovský cynický přístup k životu i ke vztahům a slabší povahy budou šokovány.
Celý příběh stojí a padá s trojicí hlavních postav. Starý Arkadij retrospektivně vzpomíná na léta strávená v koncentračním vězení, kde coby vězeň a asistent nacistického lékaře začal vyrábět primitivní panenky pro děti, na kterých dělal Mengele pokusy. Po skončení války si otevřel továrnu na hračky a my se s ním v úvodu setkáváme jako se zámožným a moudrým starcem. Arkadij se nijak netají láskou ke svému vnukovi Adamovi. Adam je typický rozmazlený floutek, který nenechá na pokoji žádnou sukni, i když by se měl raději věnovat řízení továrny. Jeho utrápená manželka Tess se proti své vůli stala účetní jejich firmy, ačkoliv by se mnohem raději starala o společného syna.
Takhle to zní vcelku neškodně, co říkáte? Pravda je, že každý z trojice skrývá ošklivé tajemství a že ani jeden není takový, za jakého ho budete považovat. Proto odhoďte předsudky a zapomeňte na unáhlené soudy. "Hračkář" je jako život sám, kde nic není bílé, nebo pouze černé. Pieper dokáže tnout do živého a nelítostně upozorní na naše pokrytectví. Scény ze čtyřicátých let minulého století jsou emocionálně vypjaté, a i když vás doženou k slzám, nečekejte tuctové čtení, jaké je v každé druhé knížce s podobným tématem. Pieper těžké časy pojal po svém a rozhodně tu nenajdete nic líbivého. On šel dokonce tak daleko, že zbořil některá tabu, a vysmál se naší naivní důvěře v dogmata.
To, co vás nejvíc překvapí, bude váš postoj k hlavním hrdinům. Když jsem knihu začala číst, měla jsem víceméně jasno v tom, komu by se správně mělo fandit. Jenomže jsem postupně zjišťovala, že věci nejsou takové, jaké se zdají. Ve finále mě zarazilo, že vlastně fandím největším prevítům a že si přeji, aby nikdo nezjistil, k jakým zločinům nebo nemorálnostem došlo. "Hračkář" je hodně polemický a hodně zvláštní.
Je to příběh nejen o literárních postavách, ale i o nás. Když k sobě budete hodně upřímní, uvědomíte si, že vám autor vidí až do žaludku. "Hračkář" je o tom, jací jsme, a popravdě řečeno, není to nic hezkého. Ráda bych řekla, že Pieper věří, že jako lidstvo máme naději, ale nebudu vám lhát. Lhaní ochotně přenechám našim hrdinům, protože ti by se bez toho neobešli.
Australan Liam Pieper (1984) pracuje jako novinář a spisovatel n... číst celéa volné noze a jeho život by vydal na román. Pieper se hrdě hlásí ke kouření marihuany, k pobytu ve vězení i k bohémskému způsobu života. O svých poklescích napsal memoáry, které posbíraly řadu literárních cen, a poté se pustil do knihy esejů. Pieper několikrát navštívil naše hlavní město, a jak uvidíte, Praha má poměrně zásadní roli v jeho románové prvotině "Hračkář". Knihu vydalo nakladatelství Domino a rovnou vám řeknu, že by bylo chybou přejít ji bez povšimnutí.
"Hračkář" je skvěle napsaný psychologický thriller, který vás zasáhne na nejcitlivějším místě. Pieper je velmi úsporný vypravěč šetřící místem, ale co slovo, to perla. Text si vás záhy podmaní svou křehkou krásou a vy po několika stránkách vydechnete obdivem a řeknete si, že takhle nejspíš vypadá to, o čem literární vědci prohlašují, že je umění. S drsně poetickým stylem vyprávění kontrastuje děj, který je poněkud surový. Pieper využívá kunderovský a páralovský cynický přístup k životu i ke vztahům a slabší povahy budou šokovány.
Celý příběh stojí a padá s trojicí hlavních postav. Starý Arkadij retrospektivně vzpomíná na léta strávená v koncentračním vězení, kde coby vězeň a asistent nacistického lékaře začal vyrábět primitivní panenky pro děti, na kterých dělal Mengele pokusy. Po skončení války si otevřel továrnu na hračky a my se s ním v úvodu setkáváme jako se zámožným a moudrým starcem. Arkadij se nijak netají láskou ke svému vnukovi Adamovi. Adam je typický rozmazlený floutek, který nenechá na pokoji žádnou sukni, i když by se měl raději věnovat řízení továrny. Jeho utrápená manželka Tess se proti své vůli stala účetní jejich firmy, ačkoliv by se mnohem raději starala o společného syna.
Takhle to zní vcelku neškodně, co říkáte? Pravda je, že každý z trojice skrývá ošklivé tajemství a že ani jeden není takový, za jakého ho budete považovat. Proto odhoďte předsudky a zapomeňte na unáhlené soudy. "Hračkář" je jako život sám, kde nic není bílé, nebo pouze černé. Pieper dokáže tnout do živého a nelítostně upozorní na naše pokrytectví. Scény ze čtyřicátých let minulého století jsou emocionálně vypjaté, a i když vás doženou k slzám, nečekejte tuctové čtení, jaké je v každé druhé knížce s podobným tématem. Pieper těžké časy pojal po svém a rozhodně tu nenajdete nic líbivého. On šel dokonce tak daleko, že zbořil některá tabu, a vysmál se naší naivní důvěře v dogmata.
To, co vás nejvíc překvapí, bude váš postoj k hlavním hrdinům. Když jsem knihu začala číst, měla jsem víceméně jasno v tom, komu by se správně mělo fandit. Jenomže jsem postupně zjišťovala, že věci nejsou takové, jaké se zdají. Ve finále mě zarazilo, že vlastně fandím největším prevítům a že si přeji, aby nikdo nezjistil, k jakým zločinům nebo nemorálnostem došlo. "Hračkář" je hodně polemický a hodně zvláštní.
Je to příběh nejen o literárních postavách, ale i o nás. Když k sobě budete hodně upřímní, uvědomíte si, že vám autor vidí až do žaludku. "Hračkář" je o tom, jací jsme, a popravdě řečeno, není to nic hezkého. Ráda bych řekla, že Pieper věří, že jako lidstvo máme naději, ale nebudu vám lhát. Lhaní ochotně přenechám našim hrdinům, protože ti by se bez toho neobešli.
Z této knihy jsem poněkud rozpačitá. Podle anotace zněla fakt výborně, těšila jsem se hlavně, že se bude v knize třeba víc popisovat chod továrny na hračky, ale nakonec byla kniha spíše zklamáním, hlavně kvůli naprosto nesympatickému hlavnímu hrdinovi Adamovi, který byl po celou knihu prostě na facku. Arogantní namyšlený frajírek. Za to jeho dědeček, to byla alespoň charakter. Jeho příb... číst celéěh jsem naopak hltala a posledních několik desítek stran jsem zhltla s otevřenou pusou, konec jsem naprosto neodhadla a dostal mě.
Zajímavě napsaná kniha, která obsahuje dva příběhy. To mi hnedka ale nedošlo, protože jsem hned na začátku trochu ztratila. Pak už to ale bylo dobré a těšila jsem se na konec. Až zjistím jak to dopadlo. Navíc je to další knížka, ve které nějak figuruje Osvětim a mě tyhle knížky zajímají. Takže s o to větší chutí jsem jí četla. Hodně mě překvapil konec, ten jsem nečekala :) moc doporučuj... číst celéi a dávám plný počet.
Ivuska1988 napsal/a o Hračkář
Tato kniha byla zvláštní hned od samého začátku. Při čtení jsem si říkala co, že to vlastně čtu za knihu. Ten začátek vůbec nepůsobil, že se jedná o tento příběh, ale přeci nakonec i ten začátek byl v příběhu hodně důležitý.
Jsou to vlastně dva příběhy, které se na konci protnou v jeden.
U Adama se dozvídáme celkem hned na začátku, u Arkadije se jeho tajemství rozplétá postupn... číst celéě a končí to velice překvapivě.
Byl to velmi zajímavý námět jak vylíčit hrůzy v koncentračním táboře v Osvětimi a nešťastný život Tess a Adama, kteří mají na co si jen vzpomenou a topí se ve velkých penězích.
Velice dobře napsáno vyvrcholení příběhu, kdo jsou lidé, s kterými žijeme nebo setkáváme? A závěr příběhu, jedním slovem Wau.
Kniha je silná, velmi silná a autor se nebojí šokovat.
Ještě dnes když píši tuto recenzi mám v hlavě celý příběh, hlavně ten z Osvětimi, do dnes nedokážu pochopit jak tohle zlo se mohlo páchat tak dlouho, proč nikdo nezakročil? Co s tím hnusem měli společného děti? Když si na to vzpomenu mám husí kůži po celém těle.
Tuto knihu strašně moooooc doporučuji.
Jsou to vlastně dva příběhy, které se na konci protnou v jeden.
U Adama se dozvídáme celkem hned na začátku, u Arkadije se jeho tajemství rozplétá postupn... číst celéě a končí to velice překvapivě.
Byl to velmi zajímavý námět jak vylíčit hrůzy v koncentračním táboře v Osvětimi a nešťastný život Tess a Adama, kteří mají na co si jen vzpomenou a topí se ve velkých penězích.
Velice dobře napsáno vyvrcholení příběhu, kdo jsou lidé, s kterými žijeme nebo setkáváme? A závěr příběhu, jedním slovem Wau.
Kniha je silná, velmi silná a autor se nebojí šokovat.
Ještě dnes když píši tuto recenzi mám v hlavě celý příběh, hlavně ten z Osvětimi, do dnes nedokážu pochopit jak tohle zlo se mohlo páchat tak dlouho, proč nikdo nezakročil? Co s tím hnusem měli společného děti? Když si na to vzpomenu mám husí kůži po celém těle.
Tuto knihu strašně moooooc doporučuji.
Freedy - AURICON napsal/a o Hračkář
Vlastně se mi oddychlo, když jsem knihu konečně dočetla. Tíživé pasáže z období holokaustu se vždy dotýkají až na dřeň a vím, že dlouho nic podobného číst nechci. Konec byl poněkud překvapivý, ale už v půli knížky mě tato varianta napadla, takže jsem nebyla tak šokována. Závěrem knihy se také člověk pozastaví nad paradoxem celé situace, kdy se potomci "dědečka" zachovají úplně stejným z... číst celépůsobem, aniž by oni sami tušili. Válka neválka, lidi se nemění.
Tak rošku jiná kniha o těch co taky přežili Osvětim, kam a jak se ubíral jejich život, jaké tajemství asi mohou ukrývat. Na začátku nebo v první polovině knihy se mi víc líbila linka s příběhem Adama Kulakova a jeho sympatické ženy, ale Arkadij Kulakov je nakonec s převahou převálcoval. Kolik asi rodin ve skutečném světě neví nic a jsou hrdí na svůj původ a předky......všechno, úplně vš... číst celéechno prostě může být jinak.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
