Úžasná sbírka autorových veršů, které mnozí znají, aniž by tušili, že jsou jeho. Knížka vychází z původního souboru Blues pro bláznivou holku a zahrnuje většinu autorovy tvorby, včetně nejlepších básní jako Variace na renesanční téma. Je veliká škoda, že toho autor nevytvořil víc a zemřel tak strašně mladý. Měl dar nádherných obrazných pojmenování, zvláštního poetického smutku, vystižen... číst celéí atmosféry.
Kdo má rád beat generation v americké tvorbě, nesporně najde zalíbení i v díle Václava Hraběte, který byl snad nejvýznamnějším představitelem onoho typu poezie u nás. Přináší poezii, která se nese na vlně jazzu, na vlně lidského srdce, na vlně toho utrpení, které člověk zažívá už jen proto, že je mladý.
Používá obratů, které přináší kontrast mezi tradičním básnictvím a Tím N... číst celéovým, které si na nic nehraje ("krasavec bílý měsíc si strčil dva prsty do krku, takový fešák, a zvrací"), své pocity, divoké a mladé, promítá na celý starodávný vesmír ("Ale co třeba slunce, to není pózér? Každý večer se jde utopit (s ohromnou parádou a bengálem) a ráno zase vstává jakoby nic").
Každá báseň je svébytný půllitr toho nejlepšího piva. Každá báseň je syrová a krásná. Mnohé z nich existují ve zhudebněné verzi od Vladimíra Mišíka (láska je jako večernice...) Beat generation navíc přinesla přednášení publiku jako skupině přátel, rozhořčené chrlení výtek na společnost a žití, kde vám všichni rozuměli. Za doprovodu hudby. Z toho důvodu doporučuji též najít některé z recitálů, které jsou k dohledání na internetu, stojí to za to!!
Malá velká knížka. Exkurze do šedesátých let minulého století tak věrná, že člověk se prochází po Praze s hlavním hrdinou. Exkurze do mládí tak věrná, že se člověk našel v té maturitní atmosféře, v tom prázdnu, touze, probouzející se svobodě, melancholie, vnitřní prázdnotě, jazzu... Zdá se, že některé věci se nemění. Jen ti dobří básnící odcházejí brzy. Až moc brzy. Jdu si přečíst Blues... číst celé, ať to mám kompletní.
Dříve nesehnatelná knížka ikonického autora. Atmosféra v Praze šedesátých let minulého století. Pro nás starší, kteří dobu pamatujeme, je to vzpomínka , pro mladší věrný obraz doby, kdy se uvolňovaly zákazy ve společnosti a v celém světě se projevoval nový duch. Určitě všem doporučuji přečíst.
Začal to klavír Hluboko v basech blouznilo v horečce zelené moře a pak jsem zaslech trubku jak chroptí hořce a choře
Umíte si představit lepší popis blues? A teď, teď bují hoře a vznáší se duše... A co teprve v celé básni (v tomto úryvku se jedná o "Blues na památku Vladimíra Majakovského") a v celé knize a v celé tvorbě a v celém životě Václava Hrabě... **br*... číst celé*Václav Hrabě, jeden z předních básníků beat generation, zemřel v nedožitých dvaceti pěti letech. Neuvěřitelné.
Václav Hrábě je opomíjený, avšak skvělý básník 20.století. Doporučuji ho studentům, kteří si volí poezii k maturitě, protože má úžasnou poezii, ale není náročná. Tématika je bohatá, motivy života. Mimochodem, je to autor všem známé písničky Variace na renesanční téma, jinak známé jako "Láska je jako večernice", ale to je jen jedna z mnoha dokonalých, srdcových básních, které najdete v t... číst celééto a všech ostatních sbírkách.
Velmi se mi líbí básně Václava Hraběte, neboť jsou takové mladé, svěží, realistické. Nepíše o ničem, co by nikdo z nás nechápal, neprožíval, nebo na co by nevzpomínal. Je to prostě oddychový básník, který se dotkne lidské duše na tom správném místě. Kompletní soubor jeho básní mě velmi potěšil, je to takový pěkný dárek. Vzhledem k tomu, jak mladý básník zemřel, není kniha moc obsáhlá a ... číst celédá se v ní snadno listovat.
Nevyhledávám poezii, neboť jí příliš nerozumím. Ale Blues od českého beatnika Václava Hraběte je jednou z oněch pravidlo potvrzujících výjimek. Pravda, některé tyto básně jsem znal z písní Vladimíra Mišíka a recitací Mirka Kováříka, takže měly trochu výhodu před verši jiných autorů. Nicméně oblíbil jsem si záhy i ty, které jsem dříve neznal. Je škoda, že autor zemřel tak mladý a více t... číst celéoho nestihl napsat, byť možná i to je důvodem, proč je dodnes tak čteným. Doporučuji vaší ctěné pozornosti, pokud neznáte.
Horečka Václava Hraběte je útlá knížečka, přesně taková, jaké mám rád. Zdánlivě nic neřeší, na první dobrou je to prostě jen obraz pražského dne někdy v šedesátých letech minulého století. Ale když tu atmosféru necháte na sebe působit, třeba i za pomoci sklenky vína nebo dobrého čaje (i když v tomto případě by snad byla nejvhodnější nějaká ta směs prodávaná za socialismu), jste najednou... číst celé uprostřed děje, procházíte Prahou spolu s hlavním hrdinou a hledáte...
Poezie mi většinou moc neříká, avšak verše Václava Hraběte se mi líbily opravdu hodně. Dokázaly mě oslovit a vyvolat ve mně různé pocity a objevovaly se v nich úžasná přirovnání. Některé z jeho básní jsem znala nazpívané Vladimírem Mišíkem, především skvělou Variaci na renesanční téma, která patří k mým nejoblíbenějším básním vůbec. Tuto sbírku můžu doporučit každému, protože když už se... číst celé nějaká poezie líbí mně, je to co říct.
"...a trochu žárlit na slunce, které ti po těle kreslí malé nepochopitelné obrázky"... Ospalé něžnosti, to je báseň, díky které jsem se zamilovala do tvorby Václava Hraběte. Jeho motivy, styl i jazyk mi opravdu vyhovují a většinu jeho básní si opravdu užívám. Je opravdu velká škoda, že toho nemohl nepsat více a zemřel tak mladý! Blues ovšem rozhodně stojí za vyzkoušení, i když třeba moc... číst celé velcí fanoušci poezie nejste.