Nad pěnivým mokem se uzavírají dohody, zakládají politické strany, řeší se světový mír a lze v podstatě říct, že co se v Čechách a na Moravě nedomluví u piva, jako by snad ani neexistovalo. Naše pivní kultura právem vstoupila do dějin.Brno je spojováno s lecčím: s funkcionalistickou architekturou, kávou, speciálním orlojem, pro mnohé nesrozumitelným jazykem a – pivem! Pivní Brno je kniha, která by neměla chybět v žádné knihovně a je vlastně úplně jedno, jestli jste konzumentem piva, nebo se mu (zcela nepochopitelně) vyhýbáte. A důvod? Je naprosto jednoduchý – s pivovarnictvím a hospodami není totiž spojena jen ona kultura setkávání se, ale v nemalé míře z nich vychází celková podoba města: každý den při svých cestách míjíte budovy, které jsou s vařením a čepováním chmelového moku neodmyslitelně spojeny a daly Brnu jeho současnou tvář. Průvodce pivním Brnem čtenářům v jednotlivých kapitolách představí slavné brněnské osobnosti, které se zasloužily o rozvoj pivovarnictví, seznámí vás s historií i současností pivní scény a také odhalí spoustu zajímavých informací, které vás minimálně překvapí. Věděli jste, že se kvalita piva posuzovala podle přilepených kalhot k lavici, že v Brně vařily pivo jeptišky nebo že sušárny sladu byly z preventivních důvodů vykázány za hradby a byla tu i nejstarší sladovnická škola v Evropě?\nNachystejte si pořádně vymytý krýgl a vydejte se na fascinující objevitelskou cestu městem, které dalo českému pivu takové osobnosti, jako byl František Ondřej Poupě nebo Bohumil Hrabal. Rozhodně nebudete zklamáni!\nVěděli jste, že:\nv Brně působil nejslavnější sládek české historie? fenomén zeleného piva začal vlastně v Brně? katedrála na Petrově skrývá i náhrobek sladovníka? v Brně byla nejstarší sladovnická škola v Evropě? v centru Brna funguje nejstarší český minipivovar? Mendel pěstoval své hrachy ve stínu pivovaru? v centru Brna byly i klášterní pivovary? ve středověku se brněnské pivo nedalo skoro pít?