Údajně autorova prvotina, i když jsem někde četla, že od něj někteří četli asi povídky nebo něco podobného, co bylo k dispozici. Podle jazyka, jakým je kniha psána právě vůbec není poznat, že jde o začátečníka. Je to bohatě popisované, čtivé a v tomto ohledu bez jediné chybičky, na rozdíl od jiných, kteří si nedávají pozor na slovosledy, opakovaná slova či na první pohled u nich poznáte, že prostě nejsou vypsaní...
Příběh se díky tomu četl opravdu pohodově a vcelku rychle. I když mi trošku chyběl takový ten popud, abych knihu nepouštěla z ruky (tak nějak jsem si ani neoblíbila žádnou z postav). Což je škoda, ale na druhou stranu, opravdu velice málokdy se mi stává, že bych narazila na knihu, která by mě tak moc lapila, že bych byla schopná ji číst celý den.
Děj je vypravován z několika pohledů, což je sice fajn, ale problém pro mě znamenal vždycky začátek každé kapitoly, protože až po několika řádcích, občas i odstavcích, jsem teprve zjistila, s kým právě mám tu čest. O to horší bylo, že každá tato linie se odehrává v jiném čase. Takže nejenže se skáče mezi lidmi a místy, ale i v časovém rozmezí.
Co mi ale dělalo největší potíže, tak rozsáhlost této knihy. V podstatě při těch více jak pěti stech stránkách nešlo o nic jiného, než o seznámení s postavami. V jejich životech se to děním a událostmi, zvraty a brutalitou jen hemžilo, ale pro celkový příběh to znamenalo opravdu jen málo. Byla to taková vycpávková vata, zbytečně zdlouhavé vyprávění, které tak nějak nikam nevedlo. Takže buď se tam toho mělo z toho zásadního děje stát víc, nebo mohla být kniha hodně proškrtána. Protože co nemám ráda, tak zbytečné protahování někde, kde to není potřeba. Jakoby se to v dnešní době stalo pravidlem a svižné knihy, kde se všechno stane bez protahování, už neexistovaly. Kdo má rád rozsáhlé fantasy na mnoho dílů, ten si tady rozhodně najde své (i když nevím, jak tohle bude dlouhé :-P)...
Recenze
Příběh se víc zavděčí čtenáři, který nikam nechvátá, protože se vyvíjí opravdu pomalu, přesto není na dynamiku, akci a rozličné události chudý, právě naopak. Na své si rozhodně přijdou milovníci drsnějších záležitostí, protože mučení, krev střeva a častý sex jsou přirozenou součástí reálně vykreslených knih, a v tomto ohledu mě autor opravdu hodně potěšil. Jsou v tom emoce, je v tom síla, je to promyšlené a má to neskutečný záběr.
Na Polovičním králi je hodně patrné, že se jedná o rozjezdový díl a popravdě je autor tak trochu tajnůstkář a rozhodně nepustí důležité informace jen tak pro nic za nic. A v tomto případě je strašně těžké odhadnout, jestli si je autor střeží do dalšího dílu nebo nikdy nebudou součástí příběhu. Pevně doufám v to první. A jako věčný hnidopich, co se týče nových univers, ani zde si to neodpustím. Chyběla zde mapa, neskutečně moc. A chybělo zde více z tohoto světa. Hlavně z jeho minulosti a hierarchie.
Nakonec je to příběh více méně tří postav. Krále, obyčejného děvčete a piráta. Jejich příběhy by měly souviset jeden s druhým, ale i zde si dal autor pořádný pozor, aby nic neprozradil. Takže pro tento krát tu máme tři velice rozdílné příběhy, které jsou si docela vzdálené. Ale jejich nositelé jsou více než zajímaví. Buď se vyvíjí nebo už se nemají kam vyvíjet a válčí s běžnými životními problémy.
A co je nejhorší? Konec je naprostým prokletím, protože dostáváte naději a zároveň vám ji autor druhým dechem bere a vše končí ostrým cliffhangerem, nad kterým si ještě nějakou dobu budete lámat hlavu.
Čtěte Polovičního krále, protože ten si to opravdu zaslouží.
DO KO NA LÁ. Přesně taková byla tato kniha z pera českého autora Jana Hamouze. Je to jeho prvotina, za což mu patří můj obrovský obdiv, protože napsat něco takového, to chce opravdový spisovatelský talent. V knize jsou tři dějové linie, které jsou mnohdy docela složité a zamotané, a také velké množství postav, takže je někdy třeba se na knihu více soustředit, ale za to je čtenář bohatě odměněn. Při čtení jsem se naprosto zabrala do děje a s napětím čekala, co přijde dál. Smála jsem se, brečela jsem a opravdu se už nemůžu dočkat vydání dalšího dílu. Prostě super :).
Dokonale vymyšlený svět Polovičního krále poznáváme ze tří dějových linií – krále Trata z rodu Hysů, náctileté Lheiwen Borovicové a piráta Garra Trenozína.
Dar’Hys, syn Trat’Hyse a přímý následník trůnu by se vládnutí chtěl ujmout co nejdřív, ale v cestě mu stojí dvě překážky – jeho otec, který je stále naživu, a agarheny, které se dědí z krále na dalšího následníka trůnu a jsou znakem toho, že je člověk dost silný a rozumný na kralování.
Lheiwen Borovicová žije spokojený život v v malém městečku, její otec je prvotřídní kovář a její matka prodává zeleninu z jejich zahrádky. Žije si poklidný život, dokud se nedostane do potyčky s městskou stráží...
Garro Trenozín se svou lodí Altezínou tvoří dokonalý pár. K tomu má ještě výborně vycvičenou posádku a vlastní ostrov nad úrovni mraků, co víc si přát? Brahaha.
Knihu jsem četl dva týdny a vůbec toho nelituju, protože děj se vleče a dost událostí si prostě potřebujete nechat uležet. Za co rozhodně autora obdivuju jsou vlastní texty písní, protože tohle jsem zatím v žádné jiné knize neviděl!
Nebojím se říct, že je to zatím jediná kniha u které jsem se opravdu bál toho, co se stane nebo jsem tajil dech, protože kniha je od začátku až do konce opravdu luxusní. Pokud se mě někdo bude ptát na doporučení nějaké hodně kvalitní fantasy, tak Polovičního krále budu rozhodně doporučovat mezi prvními!
Jediná škoda, že v knize chyběla mapka, která jde ale najít na internetu!
Otázka dne: Kdy bude sakra 2. díl?!
Nebojím se říct, že je to zatím jediná kniha u které jsem se opravdu bála toho, co se stane nebo jsem tajila dech, protože kniha je od začátku až do konce opravdu luxusní. Pokud se mě někdo bude ptát na doporučení nějaké hodně kvalitní fantasy, tak Polovičního krále budu rozhodně doporučovat mezi prvními!
Zatím tedy dávám 3-3,5*/5.
Příběh se díky tomu četl opravdu pohodově a vcelku rychle. I když mi trošku chyběl takový ten popud, abych knihu nepouštěla z ruky (tak nějak jsem si ani neoblíbila žádnou z postav). Což je škoda, ale na druhou stranu, opravdu velice málokdy se mi stává, že bych narazila na knihu, která by mě tak moc lapila, že bych byla schopná ji číst celý den.
Děj je vypravován z několika pohledů, což je sice fajn, ale problém pro mě znamenal vždycky začátek každé kapitoly, protože až po několika řádcích, občas i odstavcích, jsem teprve zjistila, s kým právě mám tu čest. O to horší bylo, že každá tato linie se odehrává v jiném čase. Takže nejenže se skáče mezi lidmi a místy, ale i v časovém rozmezí.
Co mi ale dělalo největší potíže, tak rozsáhlost této knihy. V podstatě při těch více jak pěti stech stránkách nešlo o nic jiného, než o seznámení s postavami. V jejich životech se to děním a událostmi, zvraty a brutalitou jen hemžilo, ale pro celkový příběh to znamenalo opravdu jen málo. Byla to taková vycpávková vata, zbytečně zdlouhavé vyprávění, které tak nějak nikam nevedlo. Takže buď se tam toho mělo z toho zásadního děje stát víc, nebo mohla být kniha hodně proškrtána. Protože co nemám ráda, tak zbytečné protahování někde, kde to není potřeba. Jakoby se to v dnešní době stalo pravidlem a svižné knihy, kde se všechno stane bez protahování, už neexistovaly. Kdo má rád rozsáhlé fantasy na mnoho dílů, ten si tady rozhodně najde své (i když nevím, jak tohle bude dlouhé :-P)...