Jedenácté narozeniny chce Johana oslavit se svou nejlepší kamarádkou Simonou, protože je mají ve stejný měsíc. Johanina máma cvičí džezgymnastiku a je krásná. Na tátu si Johana moc nepamatuje, zato s babičkou tráví spoustu času. Ta jí vypráví o tom, co bylo, a dovede zahnat veškeré obavy. Johanu...
číst celé
Jedenácté narozeniny chce Johana oslavit se svou nejlepší kamarádkou Simonou, protože je mají ve stejný měsíc. Johanina máma cvičí džezgymnastiku a je krásná. Na tátu si Johana moc nepamatuje, zato s babičkou tráví spoustu času. Ta jí vypráví o tom, co bylo, a dovede zahnat veškeré obavy. Johanu ale vlastně kromě pitomého spolužáka Radka Hadraby a tajného obsahu babiččiny krabičky nic netrápí… Bude to stejné i za třicet let?
Svěží novela civilně a bez okázalosti mapuje třicet roků v životě dívky narozené v polovině 70. let. Mohlo by se zdát, že se v ní nic dramatického neděje, přesto však Johana vypovídá o historických událostech i osobních prožitcích leckdy výmluvněji, než dovedou zachytit vypjaté scény. Johana nese i svérázný literární rukopis. O jednotlivé dekády se postaraly tři výjimečné autorky.
schovat popis
Recenze
Kniha se mi četla velmi dobře a pořád jsem čekala, co se stane, ale bohužel boom nepřišel. Přečtení nelituji ale myslím, že se námět dal zpracovat lépe.
Johana je literární experiment. Za jeho vznikem stojí hned tři dámy: Zuzana Dostálová, Pavla Horáková, Alena Scheinostová, které knihu, nebo spíš novelu, společně sepsaly. Knihu si rozdělily podle životních etap hrdinky - na dětství, dospívání a dospělý věk. Nemusíte se ale bát, že by kniha byla napsaná třemi odlišnými styly. Myslím, že až na drobné stylistické rozdíly, kterých si všimnete jen při velmi pozorném čtení, rozdílné autorství částí knihy vůbec nepostřehnete.
Johana je knížka, která se velmi dobře čte, přečetla jsem ji prakticky na ex během jednoho odpoledne. Bavil mě způsob, jak nenápadně jsou do knihy zakomponovány historické události a tehdejší reálie. Myslím, že to ale ocení spíše dříve narozená generace, která tuhle dobu prožila. Céčka jsou možná profláklá, ale co taková Mixela? Jestlipak mladší čtenář pochopí, co to asi Simonin otec podepsal? Johana a její třicetiletá pouť životem mi připomínala televizní seriál Vyprávěj. Divné oblečení a tehdejší popkultura. Na druhou stranu příběh Johany zas tak extrovní není. Klouže se po povrchu, nic zásadního se neděje a je dost předvídatelné, jakým směrem se bude děj vyvíjet. Prostředí i partneři jsou sice chvílemi exotičtí, ale nikam moc to nespěje. Možná by stálo za to do budoucna nad nějakou dějovou linkou víc zapřemýšlet.