Zlo se v novele Souboj rodí z naprosto iracionálních pohnutek a s přispěním obsese nabývá bez potřebné morální síly nejen na krvelačnosti, ale strhává s sebou brzy i vše šlechetné. Velký znalec psychologie, který mnohé podoby zloby v mládí pocítil na vlastní kůži, ilustruje tento neblahý...
číst celé
Zlo se v novele Souboj rodí z naprosto iracionálních pohnutek a s přispěním obsese nabývá bez potřebné morální síly nejen na krvelačnosti, ale strhává s sebou brzy i vše šlechetné.
Velký znalec psychologie, který mnohé podoby zloby v mládí pocítil na vlastní kůži, ilustruje tento neblahý proces na dnes už dvě stě let starém konfliktu dvou důstojníků Napoleonovy armády, zaznamenaném uštěpačně slavnostním písmem do análů šermířství. Urputné potyčky protivníků počínaje Štrasburkem, přes Slavkov, Jenu, Borodino až po diktátorův pád a první roky obnovené vlády Bourbonů zachycuje spisovatel s důrazem na nitro postav, jež už co nevidět prodělají revoluci zvanou literární modernismus. Výsledkem je mrazivá tragikomedie přiživovaná lavírováním spravedlivých, dohady nezúčastněných, pofiderním pojetím cti a intrikami vykuků.
Conradova novela známá rovněž z filmové adaptace s Keithem Carradinem jako D’Hubertem a Harveym Keitelem v roli Ferauda, kterou roku 1977 s jemnocitem pro hru světel a stínů natočil coby svou prvotinu britský režisér Ridley Scott a získal za ni ocenění v Cannes, zvedá gradací čtenáře ze židle. Navzdory době vzniku i použitým reáliím příběh svou obecnou platností nenechá publikum na pochybách, že kličky zla zůstaly stejně záludné i v době „postfaktické“.
schovat popis
Recenze
Málokdo ale ví, že toto vydání není v naší zemi první. O několik let dříve vydal stejnou knihu pan Michal Šťovíček, který knihu vydal vlastním nákladem a s vlastním překladem. Knihy mám obě. Je dobré je porovnat a zaznamenat drobné rozdíly v překladech. Kniha je totiž tak i tak jazykově velmi pestrá a stylově vytříbená.
Souboj je o dvou vojácích, kteří se jednoho dne rozhodnou soubojovat, ale dopadne to remízou - takže pak spolu soubojujou asi patnáct krát během dalších dvaceti let a pořád samý remízy. Tento stav znám velmi dobře a chápu, jak to může být frustrující. Od tý doby co jsem před třema rokama potkal starou tak jsem neviděl žádný vítězství nebo prohru. Prvně jsme na Ďolíčku absolvovali čtyřikrát za sebou 0:0 a teď máme zase sérii čtyřikrát 1:1. Ještě pár takovejch zápasů a asi se rozvedu.
No ale zpět ke knize. Je toh hezky napsaný, je to prima příběh, ale to je asi tak vše, co jsem si z toho odnesl. Styl psaní mi moc nesedl, rusákové jsou mi o trochu bližší, takže za mě 7/10.