Na Něžné písni na první pohled zaujme, na jakém malém prostoru dokázala její autorka vykreslit jevy, na které nestačí dlouhé studie. Tam, kde selhávají odborné výrazy a kvantifikovatelní ukazatele stačí v próze jednoduché gesta, nevraživé pohledy, pocity studu a intuitivní srozumitelná řeč těla. Děj knihy je zasazen do období, během něhož se manželský pár Paul a Myriam se dvěma malými dětmi rozhodnou najmout chůvu, protože Myriam se rozhodla vrátit do zaměstnání a Paul je tím svým naplno vytížen. Konkurz vyhraje Louise a postupně se stane přirozenou součástí rodiny, děti ji zbožňují a kariérně orientovaným rodičům daný stav vyhovuje. Vztah chůvy, rodičů a dětí přeroste do vzájemné závislosti a nepostradatelnosti a vzhledem k tomu, že od začátku víme, jak skončí, se můžeme plně soustředit na hledání motivů všech postav. Kromě psychických ponorů jsou v románu odkryté závažné problémy současného postavení rodiny - výchova dětí přenesena na třetího člověka, konzum a spotřeba (vyhazování potravin, neustálé kupování nového oblečení), společenské nerovnosti mezi střední a vyšší vrstvou na jedné straně a chudobou chův na straně druhé. Až nepříjemně působí pasáže, ve kterých se Myriam snaží zakrýt bohatství a Louise se oproti tomu vyhraňuje přinášením vyhozených odpadků zpět do bytu. Něžná píseň klade znepokojivé otázky zaměřené na smysl rodiny, rodičovství a manželství, pokrytectví lidí předpokládajících, že si mohou všechno zaplatit - jejich blahosklonnost a povznesenost nad problémy chudých lidí. Leila Slimani napsala mimořádně silný román, sondu do myšlení těch, kteří se v současné společnosti ztratili a neumí uspořádat chaos svých životů. schovat popis