Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
Román Emila Hakla předjímá to, k čemu technověda směřuje již delší dobu – výrobu umělého člověka. Frankensteinovská touha lidstva je zde naplněna v ryze amatérských podmínkách. To však oběma hrdinům nebrání prožít intenzivní vztah založený na vzájemné příchylnosti, která časem přeroste v...
číst celé
Román Emila Hakla předjímá to, k čemu technověda směřuje již delší dobu – výrobu umělého člověka. Frankensteinovská touha lidstva je zde naplněna v ryze amatérských podmínkách. To však oběma hrdinům nebrání prožít intenzivní vztah založený na vzájemné příchylnosti, která časem přeroste v závislost, spikleneckém přátelství a sexu. Je to román o lásce s téměř detektivní zápletkou, napsaný autorovým typicky úsporným a svižným stylem. Život je zázrak, ať vzniká jakkoli.
schovat popis
- Nakladatel: Argo
- Kód:
- Rok vydání: 2016
- Jazyk: Čeština
- Počet stran: 248
- Šířka balení: 14 cm
- Výška balení: 21 cm
- Hloubka balení: 2.5 cm
- Váha balení: 428 g
Recenze
Tak by se dal ve zkratce popsat děj nové knihy vinohradského fantoma přilehlých hospod Emila Hakla. Já se na ni docela těšil, protože Skutečná událost byla kniha dobrá jako kolínka s kakaem, ale něco se asi porouchalo. A nevím co to bylo.
Pretty woman: Transformers z Vršovic se rozjíždí docela dobře. Hlavní hrdina má život na háku a když si zabouchne klíče, de si lehnout k bezdomovcům a tam navazuje nová přátelství. Inu, proč ne. Pak se z toho ovšem s příchodem hlavní hrdinky stane taková podivná ucajdaná sci-fi romance, která sice neurazí (protože Hakl si jede svůj svižnej, civilní, břitkej styl), ale celou dobu jsem si říkal PROBOHA PROČ? Co tím vlastně sleduje? Proč o tom píše? Proč to čtu? Co mi chce jako sdělit? Jestli je to sci-fi tak proč tam je láska? Jestli je to romance proč tam je robot? Jestli to je sranda proč to není vtipný? Jestli to je satira proč to není satirický? A proč mám tak velký penis?
Myslím, že nám tím chtěl asi něco sdělit o nás samých - jenže pokud ano, všechny myšlenky, které předkládá, jsou tak moc triviální a zbytečné až jsem nad tím musel kroutit hlavou.
Všechno to nakonec končí stejně zbytečně jako to začalo a probíhalo a tak ve mě zůstala mírná pachuť typu "whaaat?".