Pohled mladého intelektuála na dění uvnitř i vně vojenského útvaru na sklonku socialismu v ČSSR. Nejde o zážitky z vojny, ale o možná nečekaný obraz života tehdejších lidí a celého společenského systému. Mladý muž, čerstvý doktor přírodních věd, nastoupí na podzim 1986 k vykonání základní...
číst celé
Pohled mladého intelektuála na dění uvnitř i vně vojenského útvaru na sklonku socialismu v ČSSR. Nejde o zážitky z vojny, ale o možná nečekaný obraz života tehdejších lidí a celého společenského systému.
Mladý muž, čerstvý doktor přírodních věd, nastoupí na podzim 1986 k vykonání základní vojenské služby u jednoho z nejhorších útvarů v ČSSR, do Janovic nad Úhlavou. Kostru děje tvoří jeho zážitky z prvního měsíce, každý den jeden, ale prolíná se zde několik dějových linií. Kniha není primárně určena těm, kteří vojnu na sklonku socialismu zažili, protože ti mají na věc jasný názor, ať už jakýkoli. Je určena spíše těm, kteří tehdy na vojně z jakýchkoli důvodů nebyli, a mladším, které minula, aby si případně poopravili dnes značně zamlžený obraz o tomto tématu.
„Přijímač“ je první díl z vojenské trilogie z doby pozdního socialismu v ČSSR, kde reálie vojenského útvaru a vojenské služby nejsou obsahem, ale prostředkem k vykreslení postav uvnitř vojenského útvaru, jejich osudů, a hlavně prapodivných zákonitostí vztahů mezi nimi. A právě toto absurdní prostředí tvoří kulisy jeviště, na kterém jednotlivé postavy vystupují. Samozřejmě, místy „přehrávají“, nicméně jsou pouze vyhrocenou formou toho, co se v naprostém „klidu pro práci“ odehrává za zdmi kasáren. Neboli kniha je zároveň ohlédnutím za společenským systémem, který u nás přežíval v druhé polovině 80. let 20. století. Jestli někomu pohled autora přijde jakoby z nečekaných stran, pak kniha přesně splnila svůj účel.
schovat popis
Recenze
Sám jsem narukoval na podzim 1986 do Zvolena na poddůstojnickou školu protivzdušné, ne jako absolvent VKVŠ,
ale se SŠ jako záklaďák na dva roky, gumárna pět měsíců a potom boj. útvar v Třeboni kde šli lampasáci v 16.00 hod domů, mazáci,
hodně ze slovenska a původem maďaři, tak 60 procent, tam vládli v jejich nepřítomnosti(paradoxně mne jako pražáka zachránil můj mazák východňár, akorát játra dostali svoje pokaždé když mu přišel balík), Teď jsem v půlce Čekana a už se těším na "Stmívání na východě".Mám známého který v roce 1986 přímo v Janovicích sloužil dva roky a potom co vyprávěl si myslím, že autor měl docela kliku, že byl "absík" a ne záklaďák na dva roky.