Obsah Nové Botaniky 2021/2 \nEditorial\nCitrusy – poklady mezi vonnými rostlinami\nVůni citronu či pomeranče si jistě dobře vybavíte, ale citrusová vůně není jen jediná, znáte třeba neroli? Tentokrát se na naší vonné cestě zastavíme u citrusů a povíme si, jaký je jejich původ, kdy vlastně vznikly a odkud pocházejí. A tipnuli byste si, které druhy jsou původní a které vznikly křížením? Napovíme, že vás možná čeká překvapení, neboť pomerančovník ani citroník mezi původní druhy nepatří.\nAloe Sokotry a jejich etnobotanické využití\nAloe jsou jedny z nejznámějších sukulentních rostlin, které se díky svým léčivým účinkům používají již od pradávna. Tento rod je však velmi bohatý, zahrnuje 560 druhů. Aloe ze Sokotry zmiňoval už Marco Polo ve svém cestopise Milion. Kromě nejznámější aloe pravé si představíme tři endemické druhy aloí ostrova Sokotry. Čím se liší, jaké mají etnobotanické využití a jaké typy šťáv ostrované využívají, např. při léčbě očních zánětů a žaludečních problémů?\nPapája, ananas a fíkovník jako zdroj rostlinných enzymů\nPapája, ananas a fíkovník jsou zajímavé nejen chutnými plody, ale i obsahem enzymů zvaných proteázy, které se využívají v řadě odvětví, mimo jiné i v medicíně, např. v enzymoterapii. O těchto třech rostlinách si povíme více a ukážeme si, jaké jsou účinky jejich proteáz, tedy papainu, bromelainu a ficinu, na naše zdraví.\nHibernující semena\nRostliny jsou na první pohled méně pohyblivé organismy než živočichové, proto vyvinuly řadu strategií, které jim umožňují přežít a vypořádávat se s neustálými výzvami měnícího se prostředí. Jedním z nejdůležitějších okamžiků životního cyklu rostlin je správné načasování klíčení semen, kde hraje významnou roli dormance semen. Co tedy semena probudí?\nBakopa drobnolistá a pupečník asijský – ájurvédské byliny nejen pro lepší paměť\nZnáte brahmi? Možná jste už slyšeli o této ájurvédské bylině, která může mít blahodárný vliv na nervovou soustavu, zvyšuje soustředěnost a zapamatování si nových informací. Je to bakopa drobnolistá a její označení brahmi je nejběžnější. Pupečník asijský je druhá bylinka, která má běžné označení gotu kola, někdy je ale také označována jako brahmi, díky podobným účinkům. Obě rostliny se liší svými obsahovými látkami a mají i řadu dalších účinků.\nDomestikace rostlin aneb rostliny ve službách člověka\nDomestikace rostlin i živočichů je proces, při kterém se přetvářejí divoce žijící druhy v druhy vhodnější k pěstování či chovu. Přibližně 2500 druhů rostlin prošlo některými stupni domestikace, ale pouze 250 je považováno za plně domestikované. V novém seriálu vám chceme představit nejběžnější domestikované druhy, z jakých planých druhů vznikly, centra jejich původu a další zajímavosti.\nBlízkovýchodní a středomořské centrum domestikovaných rostlin, 1. díl.\nZ hlediska počtu a důležitosti domestikovaných rostlin, ale i zvířat, je nám geograficky nejbližší oblast tzv. Úrodného půlměsíce, tedy Blízký východ, kolébka mnoha civilizací. Na tuto oblast se proto zaměříme i v tomto díle našeho seriálu a představíme si nejdůležitější obiloviny, pšenici, ječmen a žito, a významnou přadnou rostlinu, len.\nZapomenuté africké dřeviny – olejodárné rostliny s potenciálem nejen pro Zambii \nDvě třetiny světové produkce potravin pocházejí pouze z 12 rostlinných druhů, a přitom známe již kolem 370 tisíc druhů krytosemenných rostlin. Kvůli zemědělské intenzifikaci mizí tradiční plodiny a s nimi i udržitelné pěstební praktiky drobných farmářů. Současně se ztrácejí také planě rostoucí rostliny. Představíme si tři opomíjené, ale perspektivní olejodárné dřeviny s tajemnými místními jmény mubula, mongongo a munyelenyele.\nKarotenoidy – látky nezbytné pro život na Zemi i významná složka potravy \nKarotenoidy jsou barviva, která způsobují typickou červenou, oranžovou či žlutou barvu mnohých květů či plodů rostlin. Karotenoidy navíc patří mezi antioxidanty, a mají tedy významné pozitivní účinky na zdraví člověka. Jsou také nezbytné pro náš zdravý zrak. Přečtěte si, kde je nejvíce karotenoidů u jablek, a zjistěte, které u nich převažují.\nLišejníky v oblasti Antarktického poloostrova a jejich odolnost vůči chladu a mrazu \nV současném zájmu o měnící se klima naší planety jsou předmětem zájmu adaptace organismů na extrémní podmínky. V drsném prostředí Antarktidy je chlad a mráz jedním z hlavních stresových faktorů. Jak si s antarktickým mrazem poradí symbiotický organismus složený z řasy a houby, tedy lišejník? Přijměte pozvání na cestu za lišejníky do antarktických oblastí souostroví Jižní Shetlandy a ostrova Jamese Rosse.\nHouby přírodní rezervace Zemská brána \nTentokrát vás pozveme na procházku do Zemské brány podél toku Divoké Orlice, kde vám ukážeme několik pozoruhodných hub. Nepřehlédněte míhavku vodní, která roste na místě, kde byste houby nečekali. Koncem jara a počátkem léta ji najdete na dřevě listnáčů ponořeném v čisté a proudící vodě lesních potůčků. Představíme vám i jiné zajímavé druhy, které by běžný zájemce o přírodu za houby vůbec nemusel považovat. V tomto čísle si přečtete\nRostliny a zasolení \nRostliny mají schopnost mnoha adaptací na různorodé, často velmi nepříznivé podmínky prostředí. Velmi specifickým případem jsou půdy s vysokým obsahem solí, ať už rostliny rostou např. blízko moře, nebo se musí vyrovnat se zvýšenou salinitou v důsledku činnosti člověka, jako je zimní solení silnic a dálnic. Jak se rostliny se stresem způsobeným zvýšenou koncentrací solí a dalšími důsledky vyrovnávají?\nTritordeum – plodina mezi ječmenem a pšenicí \nČlověk šlechtil plodiny od počátku přechodu z lovce a sběrače na usedlý zemědělský typ. O domestikaci rostlin v tomto čísle přinášíme více příspěvků a nyní si představíme méně známou plodinu, tritordeum, které vzniklo hybridizací divokého příbuzného ječmene, ječmene chilského, a kulturní pšenice tvrdé. Jaké má tato plodina vlastnosti a čím je unikátní?\nPěťour – obtížný plevel, nebo užitečná léčivka? \nNěkteré rostliny jsou evolučně velmi dobře vybaveny k šíření a úspěšnému růstu na nových stanovištích, třeba i v člověkem zabetonované a vyasfaltované krajině velkoměst. Představíme si rostlinu, kterou mnozí považují spíše za obtížný plevel, ale která může být ve skutečnosti užitečnou léčivkou. Zaostřeno na pěťour z čeledi hvězdnicovitých.\nMasožravá „kobří lilie“ darlingtonie kalifornská \nDarlingtonie je ozdobou skleníků pěstitelů masožravých rostlin. O to větší překvapení zažije pěstitel při návštěvě přírodních lokalit, kde své láčky na odiv vystavují tisíce rostlin. Ony je však nevystavují jen tak pro nic za nic, jsou na lovu. Na jakou kořist číhají a jak se vůbec rostliny staly masožravými? To vše v článku představujícím tzv. kobří lilii.