Zdařile napsaný román německého spisovatele líčí útrapy vojáků, kteří byli nasazeni na východní frontu. Prožívají hrůzy první ruské zimy 1941-42. Mysleli si, lépe řečeno jsou neustále přesvědčováni svými veliteli a ti zase svými nadřízenými, že to nejhorší už mají za sebou, pokud přežili, ale opak je pravdou. Druhá ruská zima r. 1943 znamenala ústupy, beznaděj. Začínají přemýšlet o tom, proč vlastně bojují a za koho. Mnohým se v hlavách rodí plán přejít na sovětskou stranu, kde vojáci vědí, že bojují za svou vlast. Autor se zaměřuje na boje kolem Kurska, Charkova, Orlova apod. Průběh bojů líčí velmi podrobně, zaměřuje se na technické údaje stejně jako na prožitky vojáků. Setkáváme se tu s různými typy německých důstojníků, poddůstojníků i prostých vojínů, od kariéristů přes přesvědčené a tvrdé vojáky, přes ty, kteří jen plní rozkazy, po ty, co přemýšlejí o válce, o porážce, o vítězství, o tom, na čí straně je pravda. Autor citlivě poukázal na osobní příběhy některých z vojáků, zvláště důstojníků na to, jak válka a lidské vlastnosti, ať už špatné či dobré, ovlivnily jejich osudy, jejich životy. Některé části románu zavádějí čtenáře a i do týlu, do Berlína, do továren, kde byly prováděny sabotáže, čili, že ani civilní obyvatelstvo nezahálelo a všemožně se se snažilo snížit ztráty na bojištích. A nebyl by to ani román, byť válečný, aby v něm nechyběly milostné příhody, velmi spletité, plné zvratů.
Knihu doporučuji zvláště těm čtenářům, kteří se zajímají o historické události 2. sv. války, o boje na východní frontě a kterým není cizí politické a psychologické myšlení válečných hrdinů. Román je plný napětí, zvratů, velmi čtivá je i osobní linie některých postav, např. německého důstojníka Helgerta, komunisty Bendera atd. schovat popis