Neubauerova Státověda a theorie politiky byla v
roce 1947, kdy poprvé vyšla, přijata odbornou veřejností i
poučenými laiky jako pozoruhodné systematické dílo, věnované
především teoretickým problémům státovědy. Demokratický vývoj v
naší společnosti začínal být tehdy vážně ohrožován, v úvahách o...
číst celé
Neubauerova Státověda a theorie politiky byla v
roce 1947, kdy poprvé vyšla, přijata odbornou veřejností i
poučenými laiky jako pozoruhodné systematické dílo, věnované
především teoretickým problémům státovědy. Demokratický vývoj v
naší společnosti začínal být tehdy vážně ohrožován, v úvahách o
podobě nové československé ústavy se stále více prosazovala
stranická a ideologická hlediska. Pro Zdeňka Neubauera měl stát a
jeho ústava vyšší a nadstranickou hodnotu. Problematika státního
uspořádání byla pro něho především problematikou vědeckou, a tak ji
pojal i ve své knize. Klade otázky a bez praktických politických
ambicí na ně odpovídá. Vychází přitom z teze, že věda sice nemůže
činit politická rozhodnutí, aniž přestala být vědou, ale může
ukázat logické důsledky určitých politických rozhodnutí. Snad právě
pro tento přístup, některými považovaný za neobvyklý nebo toliko
formální, měla tato výrazně teoretická práce takový úspěch, že ji
bylo nutno vydat znovu v roce 1948. Tehdy však už smysl a
aktuálnost tohoto díla pro politickou a právní praxi pominuly...
(z doslovu prof. JUDr. Dušana Hendrycha, CSc.)
Neubauerova Státověda a theorie politiky byla v
roce 1947, kdy poprvé vyšla, přijata odbornou veřejností i
poučenými laiky jako pozoruhodné systematické dílo, věnované
především teoretickým problémům státovědy. Demokratický vývoj v
naší společnosti začínal být tehdy vážně ohrožován, v úvahách o
podobě nové československé ústavy se stále více prosazovala
stranická a ideologická hlediska. Pro Zdeňka Neubauera měl stát a
jeho ústava vyšší a nadstranickou hodnotu. Problematika státního
uspořádání byla pro něho především problematikou vědeckou, a tak ji
pojal i ve své knize. Klade otázky a bez praktických politických
ambicí na ně odpovídá. Vychází přitom z teze, že věda sice nemůže
činit politická rozhodnutí, aniž přestala být vědou, ale může
ukázat logické důsledky určitých politických rozhodnutí. Snad právě
pro tento přístup, některými považovaný za neobvyklý nebo toliko
formální, měla tato výrazně teoretická práce takový úspěch, že ji
bylo nutno vydat znovu v roce 1948. Tehdy však už smysl a
aktuálnost tohoto díla pro politickou a právní praxi pominuly...
(z doslovu prof. JUDr. Dušana Hendrycha, CSc.)
schovat popis
Recenze