Recenze Klec duší

Klec duší
Sci-fi dystopie z daleké budoucnosti Země, Slunce pomalu vyhasíná a planeta je úplně jiná než modrá. Existuje jediné město, a v něm přežívá poslední lidská komunita. Za hranicemi města leží buď toxická masa oceánu nebo divoká temná džungle obývaná příšerami a mutanty. Lidé ve městě žijí ve stínu... číst celé 

Recenze

2
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Klec duší je temný a hypnotický sci-fi příběh se silným ekologickým poselstvím. Odehrává se na budoucí a upadající Zemi, která trpí, protože Slunce umírá. Budování světa je fantastické a zobrazuje ekologii mimo poslední zbývající město, která se vyvinula děsivým a hrozivým způsobem. Samotné město je obydleno lidmi, kteří zůstávají v jeho zdech, protože rezignovali na svět přírody a příliš se zabývají postavením, materialismem a vyčerpáním posledních zdrojů Země. Příběh je poháněn charakterizací postav a sledujeme vyprávění Stefana Advaniho, který je z nešťastných důvodů na cestě do vězení. Odtud se příběh odvíjí a je plný zvratů, které mě udržely v napětí až do poslední stránky. Opravdu jsem si to užila. Velký fanoušek Čajkovského dalšího románu Děti času. Brzy si přečtu pokračování!
18/09/2021
Avatar uživatele
Klec duší (Adrian Tchaikovsky) - V současné době mám rád jen několik zahraničních spisovatelů. Chinu Miévilla, který se bohužel před léty odmlčel) geniálního Jakuba Ćwieka a pak Angličana Adriana Tchaikovského, vlastním jménem Adriana Czaikowského, vystudovaného zoologa a psychologa.
Knihy posledně jmenovaného mám na kontě "pouze" tři, ale prozatím si nemůžu zatěžovat. Adrian totiž umí improvizovat a tak máte vždy pocit, že čtěte knihu někoho jiného. Nedostavuje se ono zklamání, kdy je dopředu čtenáři znám autorův rukopis. Hrdinové nejsou uniformní, vyprávění příběhu nenese stejné zabarvení.
V Kleci duší sledujeme naivního antihrdinu, který chce změnit umírající svět, ale odměnou je vyhnanství na vězeňském ostrově. Ani za to vlastně nemůže, protože není hybatelem, pouze přihlížejícím, objevující se v klíčových momentech a využívající své všeobecné znalosti.
Kniha není sci-fi dávající lidem naději. Svět se nachází v budoucnosti notně vzdálené naší současnosti, kdy již obyvatelé prakticky na všechny technologické výdobytky civilizace zapomněli a dožívají takříkajíc "z principu". Ničemu už ani nerozumí, neumí nic opravit, nic nového vymyslet. Na zbytcích fungujících strojů živoří poslední město, obklopené pouští a džunglí, kde žijí v rozvalinách zaniklých měst bytosti, pro které jsou lidé obtížný hmyz. Nebo potrava.
Naděje tady ale je, jenže již nemá s lidmi nic společného, takže i když se dočkáme happy-endu, vyvolá ve vás jen smutek. Děkuji Planeta9
16/02/2023