Na tuto knihu mne nalákal Ondřej Špajz, který natáčí knižní videa. Pokud bych neviděl knihu u něj, s největší pravděpodobností bych si knihu nikdy nepůjčil a o samotném autorovi bych se nikdy nedozvěděl. Kniha mne upoutala svým námětem, který je podobný jako u knihy DEN TRIFIDŮ, kterou napsal John Wyndham. Tuto knihu jsem četl v minulosti a celkově se mi líbila.
Očekával jsem, že se mi kniha bude líbit mnohem více. Knihu hodnotím na 3 hvězdičky, tj. 60 %. Kniha má 3 části. Autor je považován za klasika v žánru sci-fi a tato kniha je považována za jednu z jeho nejlepších knih. Kniha získala cenu Hugo. První část se mi celkem líbila, ale postupně mne nadšení z knihy opouštělo.. Knihu jsem přečetl na jeden zátah, tj. za jeden den, poněvadž jsem byl zvědavý, jak to všechno dopadne. Na knihu jsem se docela těšil, protože námět knihy byl zajímavý a originální, nicméně velké nadšení se nekonalo. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl a seznámil jsem se s autorem, ale knihu bych si už znovu nepřečetl.
Rostliny převezmou vládu na Zemi, lidstvo je v pozadí a naši hrdinové se musí přizpůsobit prostředí a bojovat o přežití. Hlavní postavou je chlapec Gren, který se během své pouti seznamuje s řadou bytostí. Nejvíce ho ovlivní setkání se SMRŽEM - inteligentní houbou, která představuje zároveň dobro a zlo. Seznamuje se také s bytostmi, které se jmenují BŘUŇO-BŘICHOVÉ, které v knize představují humorné odlehčení. V neposlední řade se seznamuje s dívkou Yattmur, do které se zamiluje.. Svět, který vykreslil autor, je popsán zajímavě se všemi jeho obyvateli. Rostliny zaujaly pozice zvířat a ptáků, vytvořily se nové pozice s novými druhy, např. TRAVERZÉŘI, kteří patří mezi nejpozoruhodnější. Lidé se zmenšili do velikosti opice a na každém jejich kroku číhá nebezpečí. Země se neotáčí, měsíc zamrzl a je spojen se Zemí vlákny podobnými pavučině. Některé scény mne nebavily a nepřipadaly mi zajímavé a docela se vlekly, jiné mne nutily k zamyšlení. V knize se vyskytoval také humor, ale tato složka spíše ubrala na hodnocení knihy.
V knize nalezneme PŘEDMLUVU, kterou napsal americký spisovatel Neil Gaiman. V předmluvě shrnul své pocity z této knihy. Napsal např.: "Aldiss neplánuje Skleník jako knihu o vítězství lidskosti, ale o podstatě života, o životě v obrovských měřítcích a životě na jednobuněčné úrovni. Forma život je nepodstatná. Slunce stejně brzy pohltí Zemi, ale život, který na Zemi přišel, aby tu chvíli zůstal, zase odchází do vesmíru, aby si našel novou příležitost v dosud nepředstavitelných podobách. Skleník je podivná, šílená, hluboce znepokojivá a výstřední kniha. Vše roste, umírá a tlí, aby mohly povstat nové generace, a přežití závisí jen na tom.." Gaimanovy se kniha líbila, byl z ní nadšený. Předmluvu napsal velmi dobře a mimo jiné si myslí, že inspirací pro svět Skleníku bylo to, když Aldiss sloužil v armádě v Burmě a na Sumatře, kde se setkal se světem džungle.
Kniha má pěkný přebal. :)
Recenze
Očekával jsem, že se mi kniha bude líbit mnohem více. Knihu hodnotím na 3 hvězdičky, tj. 60 %. Kniha má 3 části. Autor je považován za klasika v žánru sci-fi a tato kniha je považována za jednu z jeho nejlepších knih. Kniha získala cenu Hugo. První část se mi celkem líbila, ale postupně mne nadšení z knihy opouštělo.. Knihu jsem přečetl na jeden zátah, tj. za jeden den, poněvadž jsem byl zvědavý, jak to všechno dopadne. Na knihu jsem se docela těšil, protože námět knihy byl zajímavý a originální, nicméně velké nadšení se nekonalo. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl a seznámil jsem se s autorem, ale knihu bych si už znovu nepřečetl.
Rostliny převezmou vládu na Zemi, lidstvo je v pozadí a naši hrdinové se musí přizpůsobit prostředí a bojovat o přežití. Hlavní postavou je chlapec Gren, který se během své pouti seznamuje s řadou bytostí. Nejvíce ho ovlivní setkání se SMRŽEM - inteligentní houbou, která představuje zároveň dobro a zlo. Seznamuje se také s bytostmi, které se jmenují BŘUŇO-BŘICHOVÉ, které v knize představují humorné odlehčení. V neposlední řade se seznamuje s dívkou Yattmur, do které se zamiluje.. Svět, který vykreslil autor, je popsán zajímavě se všemi jeho obyvateli. Rostliny zaujaly pozice zvířat a ptáků, vytvořily se nové pozice s novými druhy, např. TRAVERZÉŘI, kteří patří mezi nejpozoruhodnější. Lidé se zmenšili do velikosti opice a na každém jejich kroku číhá nebezpečí. Země se neotáčí, měsíc zamrzl a je spojen se Zemí vlákny podobnými pavučině. Některé scény mne nebavily a nepřipadaly mi zajímavé a docela se vlekly, jiné mne nutily k zamyšlení. V knize se vyskytoval také humor, ale tato složka spíše ubrala na hodnocení knihy.
V knize nalezneme PŘEDMLUVU, kterou napsal americký spisovatel Neil Gaiman. V předmluvě shrnul své pocity z této knihy. Napsal např.: "Aldiss neplánuje Skleník jako knihu o vítězství lidskosti, ale o podstatě života, o životě v obrovských měřítcích a životě na jednobuněčné úrovni. Forma život je nepodstatná. Slunce stejně brzy pohltí Zemi, ale život, který na Zemi přišel, aby tu chvíli zůstal, zase odchází do vesmíru, aby si našel novou příležitost v dosud nepředstavitelných podobách. Skleník je podivná, šílená, hluboce znepokojivá a výstřední kniha. Vše roste, umírá a tlí, aby mohly povstat nové generace, a přežití závisí jen na tom.." Gaimanovy se kniha líbila, byl z ní nadšený. Předmluvu napsal velmi dobře a mimo jiné si myslí, že inspirací pro svět Skleníku bylo to, když Aldiss sloužil v armádě v Burmě a na Sumatře, kde se setkal se světem džungle.
Kniha má pěkný přebal. :)
PS: Zařazení v kategorii záliby je vedle, stejně jako Pavlíkova recenze o skleníku a kredenci. ;)
Překladatel se dost vyřádil. Nebo potrápil.
Všichni ti chůdochodi, plazotlapové, hltobýl, břuňostromy apod. jen posilují dojem, že jde o pohádku.
Ale překlad je bohužel to jediné, co mě na knize zaujalo. Přemýšlela jsem, jak by se asi ve slovenštině řekl Břuňobřich.
Kromě Nonstopu, který se mi hodně líbil, jsem četla od autora i nějaké povídky, ale nic nebylo takhle ... blbé... sorry.