Historické události nemají význam pouze v době, kdy se dějí. Neméně důležitá, mnohdy i důležitější, je jejich následná interpretace, recepce a snad i mytizace. Některé z nich měly důsledky skutečně dlouhodobé, trvající i mnoho desetiletí. Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně. Komunisté nebyli na budování totalitního státu sami. Pomineme-li zvláštní roli socialisty Edvarda Beneše, smutnou úlohu mouřenína sehráli sociální demo­kraté. I v dalších zemích střední a východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě obě strany mají. Tento sborník představuje obecnější filozofické a politologické úvahy o vztahu socialismu a komunismu, dále přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež začala v Československu v roce 1945, a dále pak na spolupráci sociálních demo­kratů a komunistů, od jejichž sloučení uplynulo v červnu 2008 šedesát let. Sborník vychází ve druhém, upraveném a podstatně rozšířeném vydání. Historické události nemají význam pouze v době, kdy se dějí. Neméně důležitá, mnohdy i důležitější, je jejich následná interpretace, recepce a snad i mytizace. Některé z nich měly důsledky skutečně dlouhodobé, trvající i mnoho desetiletí. Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně. Komunisté nebyli na budování totalitního státu sami. Pomineme-li zvláštní roli socialisty Edvarda Beneše, smutnou úlohu mouřenína sehráli sociální demo­kraté. I v dalších zemích střední a východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě obě strany mají. Tento sborník představuje obecnější filozofické a politologické úvahy o vztahu socialismu a komunismu, dále přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež začala v Československu v roce 1945, a dále pak na spolupráci sociálních demo­kratů a komunistů, od jejichž sloučení uplynulo v červnu 2008 šedesát let. Sborník vychází ve druhém, upraveném a podstatně rozšířeném vydání. Historické události nemají význam pouze v době, kdy se dějí. Neméně důležitá, mnohdy i důležitější, je jejich následná interpretace, recepce a snad i mytizace. Některé z nich měly důsledky skutečně dlouhodobé, trvající i mnoho desetiletí. Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně. Komunisté nebyli na budování totalitního státu sami. Pomineme-li zvláštní roli socialisty Edvarda Beneše, smutnou úlohu mouřenína sehráli sociální demo­kraté. I v dalších zemích střední a východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě obě strany mají. Tento sborník představuje obecnější filozofické a politologické úvahy o vztahu socialismu a komunismu, dále přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež začala v Československu v roce 1945, a dále pak na spolupráci sociálních demo­kratů a komunistů, od jejichž sloučení uplynulo v červnu 2008 šedesát let. Sborník vychází ve druhém, upraveném a podstatně rozšířeném vydání. Historické události nemají význam pouze v době, kdy se dějí. Neméně důležitá, mnohdy i důležitější, je jejich následná interpretace, recepce a snad i mytizace. Některé z nich měly důsledky skutečně dlouhodobé, trvající i mnoho desetiletí. Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně. Komunisté nebyli na budování totalitního státu sami. Pomineme-li zvláštní roli socialisty Edvarda Beneše, smutnou úlohu mouřenína sehráli sociální demo­kraté. I v dalších zemích střední a východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě obě strany mají. Tento sborník představuje obecnější filozofické a politologické úvahy o vztahu socialismu a komunismu, dále přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež začala v Československu v roce 1945, a dále pak na spolupráci sociálních demo­kratů a komunistů, od jejichž sloučení uplynulo v červnu 2008 šedesát let. Sborník vychází ve druhém, upraveném a podstatně rozšířeném vydání. Historické události nemají význam pouze v době, kdy se dějí. Neméně důležitá, mnohdy i důležitější, je jejich následná interpretace, recepce a snad i mytizace. Některé z nich měly důsledky skutečně dlouhodobé, trvající i mnoho desetiletí. Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně. Komunisté nebyli na budování totalitního státu sami. Pomineme-li zvláštní roli socialisty Edvarda Beneše, smutnou úlohu mouřenína sehráli sociální demo­kraté. I v dalších zemích střední a východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě obě strany mají. Tento sborník představuje obecnější filozofické a politologické úvahy o vztahu socialismu a komunismu, dále přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež začala v Československu v roce 1945, a dále pak na spolupráci sociálních demo­kratů a komunistů, od jejichž sloučení uplynulo v červnu 2008 šedesát let. Sborník vychází ve druhém, upraveném a podstatně rozšířeném vydání.