Dalším thrillerem v řadě se stala novinka Žena v temnotě. Podle anotace jsem se těšila na něco napínavého a temného. Z počátku jsem si při čtení nebyla jistá, zda to (ne)bude duchařina, byla tu spousta náznaků a indicií a tak jsem se i lehce děsila. Pokud chcete znát detaily, budete si je muset zjistit, protože vám toho zase tolik neprozradím, ať nic neprokecnu.

Můžu říct, že thriller to opravdu byl a docela děsivý, temný a především díky povaze příběhu strašidelný, protože tato situace, ač vcelku častá, mi přijde nesnesitelná. Já sama bych něco takového zažít nechtěla, i když můžu říct, že šlo ještě o lehčí formu, protože jsem narazila i na horší průběhy a především konce. Nemám ráda takový ten pocit bezmoci, nemožnosti úniku a svázanosti. Tady jako velké plus můžu zmínit celou tu atmosféru a popisy, pomalý vývoj situace a tak podobně. Autorka v tomto ohledu uměla přimět čtenáře k zamyšlení.
Bohužel se mi ale netrefila do vkusu, protože na rozdíl od děje, postavy mě neoslovily vůbec. Všechno bylo tak neskutečně zamotané, což by se dalo pochopit, ale ani jeden z členů rodiny si mě nezískal. Mia byla rozmazlený sobec, Joe moc prostoru nezískal, takže jsem neměla ani šanci ho poznat, Patrick byl už od počátku docela divný a nějak mi nesedl a co se týče Sarah, to je kapitola sama pro sebe. Je mi jasné, proč dostala v příběhu zrovna tuto roli a proč se dělo co se dělo, ale bohužel mi vadilo, jak byla slabá, nevšímavá a naivní. Jak dlouho přehlížela určité nápovědy a varování ostatních, jak nebyla schopná sama existovat a ještě byla rodič bez autority. Já jako milovník fantasy a sci-fi obvykle narážím na silné ženské hrdinky a jsem za to ráda. Možná jsem i trošku feministka v tomto ohledu :-D Proto mě Sarah neskutečně štvala už od začátku...

Když odhlédnu od postav a od toho, jak mi strašně ležely v žaludku po celou dobu, tak můžu říct, že příběh se mi líbil. Byl dobře promyšlený a taky správně propletený. Spousta náznaků v postupu vedla ke gradaci a napínání čtenáře. Myslím, že hlavní myšlenku jsem pochopila a autorka dokázala předvést pěkný výkon. Zamlouvaly se mi skryté významy i ta zakopaná pravda odhalená v cíli. Ale potřebovala bych alespoň jednu opěrnou a sympatickou postavu a možná méně protahovaný příběh. Od první do poslední stránky je to neustále samé lhaní, tajemství, předstírání a balamucení. Takový negativismus úplně ve všem. Kdyby alespoň z úvodu bylo trochu více informací k rodině, jejím členům a nějaké té minulosti, takový vstup by byl zajímavější.

Po tematické stránce bylo všechno splněno tak, jak mělo. Příběh temný až až, ale mám prostě spoustu minusových bodů. V mých očích to nebyl úplně nejdokonalejší příběh a rozhodně se nedá srovnávat s knihami jako Šťastní a mrtví, Pronásledovaní, Sklenice srdíček a podobně. Proto nakonec dávám tři hvězdičky, protože má spokojenost je lehce nad polovinou... schovat popis